česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Velvyslanectví ČR v Bratislavě
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Očekávaný vývoj slovenské ekonomiky v roce 2020

Slovensko je malá otevřená ekonomika, která je silně provázaná s německou ekonomikou. Zhruba 85 % slovenského hrubého domácího produktu (HDP) se realizuje exportem. Vrchol ekonomického cyklu dosáhlo Slovensko v roce 2018, kdy reálný růst HDP činil 4 %. V loňském roce došlo k výraznému zpomalení tempa růstu ekonomiky, a to na úroveň zhruba 2,4 %. V letošním roce se očekává stagnace tempa ekonomického růstu na úrovni 2,5 %.
 

Slovenská ekonomika je postavená na průmyslové výrobě a exportu. Významnou roli hrají automobilový a elektrotechnický průmysl. Reálný růst HDP je aktuálně výlučně založen na domácí poptávce, přičemž k růstu v roce 2019 přispěly hlavně investice a spotřeba domácností a méně spotřeba vlády. V loňském roce došlo meziročně k poklesu čistého exportu a tempo růstu exportu bylo nejnižší od roku 2009.

Od poloviny roku 2019 klesá průmyslová výroba. Dochází i k oslabení spotřeby domácností, jejíž růst se snížil z 3 % v roce 2018 na méně než 2 % v roce 2019. Slovenské podniky váhají s investicemi. V roce 2019 bylo na Slovensku vytvořeno 30 tisíc nových pracovních míst, přičemž více než polovina z nich v sektoru služeb. Míra nezaměstnanosti dosáhla 5,9 %. K poklesu zaměstnanosti dochází v soukromém sektoru. Nominální mzdy rostly v roce 2019 o méně než 7 %. Byla zaznamenána nejvyšší valorizace mezd ve veřejném sektoru. Míra inflace dosáhla 2,7 %.

V roce 2020 se očekává stabilizace ekonomického růstu na úrovni 2,5 %. Hlavním pilířem růstu zůstane domácí poptávka. Export by měl mírně růst díky automobilce Jaguar Land Rover v Nitře. V roce 2020 se očekává i nižší růst spotřeby domácností a pomalejší růst zaměstnanosti až stagnace na trhu práce. Růst nominálních mezd by měl dosáhnout zhruba 5 % a růst reálných mezd méně než 3 %. Hospodaření veřejné správy by mělo skončit v deficitu 1,2 % HDP. 

Mezi hlavní rizika slovenské ekonomiky patří závislost na vnějším prostředí. Sem patří probíhající obchodní války, brexit, budoucí jednání o obchodní dohodě mezi EU a Spojeným královstvím či aktuální hrozba koronaviru. V současné době se také stále neví, zda USA zavedou dovozní cla na osobní auta z EU, což by slovenskou ekonomiku výrazně zasáhlo.

Slovenské firmy vidí vývoj vlastního hospodaření v roce 2020 pesimističtěji než loni. Většina firem očekává stagnaci. Vyhlídky odbytu na zahraničním trhu jsou negativní. Příznivě naopak očekávají odbyt na domácím trhu. Slovenské firmy dlouhodobě kritizují vysoké daňové a odvodové zatížení práce, nízkou vymahatelnost práva, hospodářskou politiku vlády a nedostatečnou komunikaci vlády s podnikateli. Ke zmírnění kritiky došlo u klientelismu a korupce při veřejných zakázkách.


Autor: Jaroslav Remeš - ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě