Slovenská vláda ovlivňuje mzdy prostřednictvím minimální mzdy a legislativně. Do konce letošního roku by měla na Slovensku vstoupit v platnost novela zákoníku práce, která upraví příplatky za práci v noci, v sobotu, v neděli a o svátcích. V intenzitě využívání noční práce je Slovensko na 1. místě v EU. Nutné je legislativně řešit především noční práci žen, která je soukromými firmami nepřiměřeně využívána. Dochází tak k narušení rodinného života a především vztahu pracujících žen matek a dětí.

Během vlády sociální demokracie v letech 2012-17 došlo na Slovensku ke zvýšení minimální mzdy o 47 % na současnou úroveň 435 Eur hrubého měsíčně.  Takové zvýšení minimální mzdy ukazuje na tristní úroveň minimální mzdy za předchozích pravicových vlád. Z hlediska současné výše minimální mzdy v jednotlivých členských státech EU je Slovensko na 7. místě od konce. V letech 2012-17 vzrostl také podíl čisté minimální mzdy k čisté průměrné mzdě ze 43 % na 51,5 % a v příštím roce naroste až na 53 %. Slovenská vláda chce nadále zvyšovat rozdíl mezi úrovní minimální mzdy a sociálních dávek.

Slovenská vláda odmítá myšlenku zavedení regionálních minimálních mezd. V takovém případě by vláda vlastně pohřbila chudší regiony (východní Slovensko). Myšlenka různé výše regionálních minimálních mezd v jedné zemi je něco podobného jako rozdílná výše mezd mezi státy. Vláda podporuje činnost odborových organizací, neboť ve slovenských firmách s odbory jsou v průměru o 18 % vyšší mzdy než ve firmách bez odborů. Průměrná mzda na Slovensku dosahuje 60 % průměru EU, přičemž produktivita práce 77 % průměru EU. Ziskovost u velkých firem na Slovensku se během posledního roku zvýšila o 25 %, ale průměrná měsíční mzda u těchto firem se snížila o 110 Euro.

Podle zjištění slovenské vlády dochází k situacím, kdy slovenští zaměstnanci ve stavebnictví mají v západních zemích EU nižší mzdu (620 Euro hrubého měsíčně) než činí průměrná mzda ve stavebnictví na Slovensku (700 Eur). Jediným vysvětlením je to, že v zahraničí dostávají část mzdy legálně a část mzdy bokem v hotovosti. Slovenská vláda bude u vyslaných slovenských zaměstnanců na práci v ostatních zemích EU požadovat stejnou mzdu za stejnou práci v rámci jedné nadnárodní firmy.

Velmi nízké až tristní ohodnocení zaměstnanců na Slovensku je tématem, které se v poslední době hodně diskutuje. Nutné je změnit myšlení lidí, aby bojovali za vyšší mzdy. Polovina zaměstnanců na Slovensku (tj. 1 mil. lidí) má měsíční mzdu nižší než 775 Euro hrubého, přičemž průměrná mzda dosahuje 920 Euro. Na průměrnou mzdu však nedosáhnou 2/3 zaměstnanců. Minimální mzda ve výši 435 Euro hrubého (cca 370 Euro čistého) nestačí na důstojný život. Čtyřčlenná rodina potřebuje k důstojnému životu 1.400 – 1.500 Euro měsíčně čistého.

Slovenský HDP roste, snižuje se míra nezaměstnanosti a zvyšuje se zaměstnanost. Podíl mezd na HDP však klesá a dosahuje zhruba 30 %. Kolektivní vyjednávání o mzdách ve firmách není podle odborářů jednoduché. Existují velké rozdíly mezi mzdami na západě a východě EU. Podle slovenských odborářů vystřídala železnou oponu mzdová opona. Často citovaným negativním příkladem velkých rozdílů ve mzdách je firma Volkswagen. Úroveň produktivity práce v bratislavském závodě Volkswagenu dosahuje 85 % úrovně produktivity práce ve Volkswagenu v Německu. Mzdy na Slovensku však dosahují pouze 20-25 % úrovně v Německu, což je podle odborů skandální.

Výše uvedené ekonomické změny povedou k růstu ceny práce na Slovensku, což je pozitivní zpráva pro české investory s ambicí vstoupit na tento trh. Investice do oborů s vyšší přidanou hodnotou jsou na Slovensku vítány, mohou obdržet vládní investiční pobídky a zároveň jsou pro investory ziskovější než investice do různých montoven s nízkou přidanou hodnotou a levnou cenou pracovní síly.

Autor: Jaroslav Remeš - obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Bratislavě