Slovenská vláda a parlament (Národní rada Slovenské republiky) už přijaly celou řadu opatření na podporu ekonomiky po vypuknutí pandemie Covid-19 v polovině března 2020. Opatření se zaměřila především na udržení zaměstnanosti a zajištění životaschopnosti firem i živnostníků. Cílem opatření je rovněž nastartovat ekonomiku. Přehled dosavadní ekonomické pomoci je následující: 

1) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně osob samostatně výdělečně činných - OSVČ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 1.100 eur. Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny byly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR.

2a) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVČ) na mzdu zaměstnance ve výši 80 % průměrné mzdy, maximálně 880 eur, kvůli překážce na straně zaměstnavatele (nemají práci pro zaměstnance) z důvodu pandemie (například přišel o objednávky). Jedná se o zaměstnavatele, jejichž provozovny nebyly povinně uzavřené na základě rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví SR (slovenský ekvivalent tzv. kurzarbeit). 

2b) Příspěvek zaměstnavatelům (firmy včetně OSVČ) na mzdu zaměstnance, pokud jim kvůli pandemii klesly tržby (meziročně či meziměsíčně) následovně:
≥ 20 % (příspěvek 180 euro), ≥ 40 % (300 euro), ≥ 60 % (420 euro), ≥ 80 % (540 euro).
Zaměstnavatel či OSVČ mohou vybrat toto opatření nebo opatření 2b). Poté už nemohou výběr změnit.

3) Odklad placení pojistného na sociální pojištění za zaměstnavatele a u OSVČ za březen 2020 a za květen 2020 do 31. 12. 2020 při poklesu tržeb o více než 40 %.

4) Odpuštění placení pojistného na sociální pojištění za zaměstnavatele a u OSVČ za duben 2020, pokud měly v dubnu 2020 uzavřenou alespoň jednu provozovnu minimálně 15 kalendářních dnů, například na základě opatření Úřadu veřejného zdravotnictví SR.

5) Poskytnutí státní záruk bankám ve výši 500 mil. eur měsíčně na úvěry firmám a OSVČ za výhodných podmínek. Maximální výše úvěru 1,18 mil. eur s úrokovou sazbou 0-2 %. Maximální délka úvěru 4 roky včetně odkladu splátek na začátku o 12 měsíců.

6) Zaměstnanci v karanténě a rodiče ošetřující dítě (OČR) dostávají 55 % hrubé mzdy.

7) Odklad záloh na daň z příjmů při poklesu tržeb o více než 40 %.

8) Možnost započtení dosud neuplatněné ztráty z podnikání od roku 2014 najednou v daňovém přiznání za rok 2019.

9) Odklad splátek úvěrů a lízingových splátek pro OSVČ, malé a střední firmy až o 9 měsíců.

10) Zvýhodněné úvěry pro malé a střední firmy i OSVČ ve výši 50 mil. eur od Slovenské záruční a rozvojové banky (SZRB) a Eximbanky. Úvěry od SZRB ve výši 10 - 350 tis. eur a od Eximbanky 100 - 500 tis. eur. Splatnost úvěru 3 roky. Záruky za úvěry poskytuje Ministerstvo financí SR do výšky 80 % zůstatku jistiny úvěru.

V balíčku opatření se najde téměř každý, ale realizace pomoci je podle slovenského podnikatelského sektoru příliš pomalá a administrativně náročná.

Firmy i živnostníci si stěžují, že pomoc přichází pomaleji, než se čekalo. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR zatím poslalo 44 tisícům firem a podnikatelů celkem 31,8 mil. eur, přičemž na kurzarbeit 1 mil. eur. Tato suma zachránila něco málo přes 20 tis. zaměstnanců. Pro srovnání v ČR bylo na přelomu dubna a května pod kurzarbeitem 200 tis. zaměstnanců a v Německu až 10 mil.

Podle zkušeností výkonného ředitele Podnikatelské aliance Slovenska je realizace ekonomické pomoci tak administrativně náročná a složitá, že ve většině případů podnikatelé o pomoc ani nežádají.     

Automobilky kritizují nízký příspěvek státu na mzdu zaměstnance ve výši 880 eur (tzv. slovenský kurzarbeit). Zaměstnanci automobilek vydělávají průměrně dvakrát tolik, a to i po odečtení platů vedení. Ministr hospodářství SR Richard Sulík nastavený limit příspěvku obhajuje, neboť zhruba 70 % zaměstnanců na Slovensku vydělává průměrnou mzdu (průměrná hrubá mzda v roce 2019 činila 1.092 eur). 

Ani více než šest týdnů po oznámení státní pomoci ve formě záruk za bankovní úvěry firmám ve výši 500 mil. eur měsíčně banky neví, jak budou tyto úvěry distribuovat. Slovenská bankovní asociace stále nemá k dispozici finální znění garančních schémat, která navíc musí ještě schválit Evropská komise. Garance by se měly mezi banky rozdělovat podle velikosti jejich portfolia úvěrů.  

Autor: Jaroslav Remeš - ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě