Slovensko nepatří k velkým podporovatelům tzv. „nových typů“ obnovitelných zdrojů energie. Důvodem jsou jednak vysoké vstupní náklady, ale i jisté obavy z jejich efektivnosti.  Nicméně v souvislosti s postupným přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku se země začíná stále více orientovat rovněž na nové zdroje energie, a to především na slunce a vítr, ale i na geotermální prameny.

První větrná elektrárna se 4 větrnými turbínami byla na Slovensku v Trnavském kraji uvedena do provozu v roce 2003. Tato větrná elektrárna disponuje instalovaným výkonem 2,64 MW. Následně, o rok později, byla uvedena do provozu další větrná elektrárna, ale pouze s jednou turbínou a instalovaným výkonem 0,50 MW.  V roce 2004 byla na středním Slovensku uvedena do provozu větrná elektrárna se 4 větrnými turbínami a s instalovaným výkonem 2,0 MW. Její projekt financoval soukromý sektor, avšak z důvodu nezájmu ze strany státu podílet se na inovaci turbín byl provoz této elektrárny v roce 2008 ukončen. V současnosti je tedy na Slovensku v provozu pouze pět větrných turbín. 

Významným krokem, který by měl  přispět ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů do slovenského energetického mixu,  je zrušení tzv. stop-stavu, tedy konce omezení jak pro připojování nových zdrojů na výrobu elektrické energie, tak i  pro zvyšování výkonu již existujících zařízení. Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky v této souvislosti oznámilo, že do slovenské energetické soustavy bude nyní možné připojit celkový instalovaný výkon v objemu 1 837 MW, z toho 407 MW z fotovoltaických a větrných elektráren.

V rámci rozšiřování fotovoltaických  elektráren  se pro české firmy nabízí příležitost podílet se na státem plánovaném projektu výstavby velkého solárního parku v oblasti jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Projekt solárního parku má být jistou dočasnou náhradou, resp. využitím území plánovaného pro výstavbu nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Projekt výstavby nové jaderné elektrárny nebyl prozatím schválen, avšak nebyl ani zamítnut, pouze je dočasně „zmražen“. V symbióze s projektem solárního parku se připravuje rovněž projekt výroby zeleného vodíku. Vyrobený vodík by měl přispívat k dekarbonizaci veřejné dopravy v Trnavském kraji.

Větrné farmy opět ve hře

Kromě rozšiřování poměrně již dobře zavedených fotovoltaických parků je novinkou rozhodnutí slovenské vlády o výrazné podpoře výstavby větrných elektráren. V souladu s vládou schváleným  energetickým plánem má do slovenského energetického mixu do roku 2030 přispět celkem 500 MW z větrné energie, což představuje výstavbu 100 až 150 nových větrných turbín. Po více než 17ti letech by se tak na Slovensku měla obnovit výstavba větrných elektráren. Za nejvhodnější oblasti výstavby se považuje území na hranicích s Rakouskem a Českou republikou. A tak samotné předurčené území pro výstavbu větrných turbín může být významnou výzvou pro příslušné české firmy.

Možnosti využívání geotermálních zdrojů

Velmi vhodné podmínky na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů má Slovensko ve svém dosud nedostatečně využívaném geotermálním potenciálu. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. V současnosti je jistou překážkou pro investory v této oblasti  rizikovost investice z toho důvodu, že pro geotermální vrty  prozatím platí podobné legislativní podmínky, jako při těžbě ropy.

Aktuálně, právě z důvodu podpory využívání obnovitelných zdrojů energie, se na Slovensku připravuje nové znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o EIA). Na překlenutí rizika investic hodlá Slovensko využít evropské strukturální fondy v období 2022-2027, kterými plánuje podporovat vyhledávání a průzkum zdrojů geotermální energie a financování aktivit zaměřených na průzkumné vrty. Lze konstatovat, že právě geotermální energie je a rovněž do budoucna bude významným obnovitelným zdrojem energie na Slovensku. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje budou vhodnou příležitostí i pro české firmy a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak
i z oblasti energetiky.

Autor: Hildegarda Horská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bratislavě