Pouze šestihodinová rozprava stačila poslancům Národní rady (NR) SR na to, aby schválili nejdůležitější zákon roka, zákon o rozpočtu veřejné správy na léta 2020 až 2022.

Schválený návrh rozpočtu na následující tři roky vychází z aktuálního odhadu rozpočtu na rok 2019, který předpokládá schodek rozpočtu veřejné správy na úrovni 0,68 % HDP. Návrh rozpočtu veřejné správy předpokládá v roce 2020 schodek na úrovni 0,49 % HDP, což v absolutním vyjádření činí 480 mil. EUR. V letech 2021 a 2022 jsou cíle stanovené na úrovni vyrovnaného rozpočtu veřejné správy.

Příjmy veřejné správy v roce 2020 mají dosáhnout 38 865,9 mil. EUR, což by mělo představovat 39,64 % HDP.  Výdaje veřejné správy jsou plánovány ve výši 39 346,3 mil. EUR a měly by představovat 40,13 % HDP. Jak ve výdajích, tak i v příjmech je zahrnuto čerpání eurofondů. Po vyjmutí eurofondů by příjmy veřejných financí SR měly v roce 2020 dosáhnout úrovně 39,08 % HDP a výdaje veřejných financí 39,57 % HDP.  

Návrh rozpočtu veřejné správy na léta 202 až 2022 předpokládá, že hrubý dluh veřejné správy bude klesat o další 3,1 procentuálního bodu (p. b.) HDP. Na koci roku 2022 by měl být na úrovni 44,8 % HDP.[1]) 

Státní rozpočet na rok 2020, jako součást rozpočtu veřejné správy na léta 2020 až 2022, počítá s příjmy na úrovni 15 889,5 mil. EUR, s výdaji 18 571,7 mil. EUR a s deficitem ve výši 2 682,2 mil. EUR.

Schválený návrh rozpočtu veřejné správy však zároveň podle vyjádření předkladatele návrhu rozpočtu, ministra financí L. Kamenického, předpokládá, že na dosažení stanoveného deficitu veřejné správy na rok 2020 na úrovni 0,49 % HDP je nezbytné přijetí restriktivních opatření na výdajové stránce rozpočtu. Odhadovaný objem opatření podle ministra představuje 475,6 mil. EUR.

Během uvedené, poměrně krátké rozpravy, opoziční poslanci označili předložený návrh rozpočtu za nejhorší návrh rozpočtu, jaký kdy Slovensko mělo. Podle opozice je rozpočet nereálný, příjmy jsou výrazně nadhodnocené a výdaje podhodnocené. Schodek rozpočtu veřejné správy v roce 2020 jak podle opozice, tak i podle Rady pro rozpočtovou odpovědnost (RRZ) přesáhne nejen 1 % HDP, ale může představovat až 2 resp. 3 % HDP.

RRZ vidí rizika především v nadhodnocených nedaňových příjmech a předpokládá jejich nižší výběr o 246 mil. EUR. Konkrétně se má jednat o nižší příjmy z emisních povolenek a z dividend státních podniků. RRZ  odhaduje v roce 2020 i nižší výnosy z daňových příjmů, a to o cca 100 mil. EUR. Podle RRZ byly i v letošním roce nadhodnoceny dividendy Slovenského plynárenského průmyslu o cca 150 mil. EUR. Na straně výdajů vidí RRZ celý komplex rizik. Největším problémem je podle ní podhodnocení výdajů na investice do dálnic a do nemocnic.  Celkově je podle RRZ rizikových přes 440 mil. EUR. Nedostatečně jsou podle ní vysvětleny i investice samospráv, kde je rizikových cca 210 mil. EUR.

Opozice kritizovala i to, že na jedné straně se rozdávají peníze formou nejrůznějších sociálních balíčků zahrnujících např. zvýšení minimální mzdy, zvýšení minimálního důchodu a tím zvyšování všech veřejných financí s tím souvisejících, ale na druhé straně se absolutně nepokročilo ve výběru daní. V této souvislosti poslanci opozice uvedli jako příklad postup v ČR, kde byl schválen pilotní projekt do roku 2022, podle kterého DPH bude platit konečný spotřebitel. Tím dojde k zpřehlednění a především k odstranění dopadů z tzv. karuselových obchodů. Ministr Kamenický podpořil tento projekt v ČR, ale podle něj Slovensko nemá zatím splněné podmínky pro realizaci tohoto projektu.

Autor: Hildegarda Horská - ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Bratislavě

---

[1] ) V roce 2018 hrubý dluh veřejné správy dosáhl 49,4 % HDP. V roce 2019 se předpokládá, že dosáhne 47,9 % HDP.