česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Přímé splátky Slovenska do eurovalu dosáhnou téměř 800 mil. eur

V roce 2011 padla na Slovensku vláda Ivety Radičové kvůli neschválení účasti země v Evropském stabilizačním mechanismu (tzv. trvalý euroval). Slovensko se však tím nezbavilo povinnosti uhradit peníze do tohoto eurovalu. Slovenské vládě se podařilo vyjednat odklad úhrady svého příspěvku do trvalého eurovalu. Termín poslední splátky vyprší v lednu 2021.
 

euro

euro

Euroval vznikal v letech 2010 až 2012. Poslanci Národní rady (NR) Slovenské republiky schválili v roce 2010 účast v dočasném eurovalu (tzv. Evropský systém finančního dohledu), který byl úzce spjatý především s ekonomickou krizí v Řecku. Dočasný euroval během svého tříletého fungování poskytl finanční pomoc nejen Řecku, ale i Irsku a Portugalsku v celkové výši 174 mld. eur.

Dočasný euroval podle Evropské komise (EK) splnil ve své době účel. S cílem předejít další finanční krizi v eurozóně byl změněn dočasný euroval na trvalý a přijata nová strategie pomoci. Prvním krokem bylo navýšení úvěrové kapacity eurovalu na 500 mld. eur a následné zvýšení na 700 mld. eur kvůli dosažení nejvyššího ratingového hodnocení. 

Poskytnutí finanční pomoci z trvalého eurovalu bylo podmíněno schválením národního programu reforem na ozdravení ekonomiky či zvýšením podílu na úvěrové kapacitě. Výše příspěvku jednotlivých zemí eurozóny do trvalého eurovalu byla odvozena z hrubého národního příjmu země (75 %) a podílu země na kapitálu Evropské centrální banky (25 %).

Slovenská vláda premiérky Radičové se tehdy aktivně podílela na vyjednání výjimky ohledně výše příspěvku pro země eurozóny, jejichž hrubý domácí produkt byl nižší než 75 % průměru EU. Větší váha byla u těchto zemí kladena na velikost ekonomiky a nižší na počet obyvatel. Vyjednaná výjimka snížila podíl Slovenska na úvěrové kapacitě trvalého eurovalu z 0,99 % na 0,824 % a představuje tak částku 5,768 mld. eur. Na rozdíl od dočasného eurovalu, který fungoval pouze na bázi záruk za dluhopisy emitované tímto eurovalem, se do trvalého eurovalu musí přispívat přímo. V hotovosti členové eurozóny zaplatí dohromady 80 mld. eur, zbylých 620 mld. eur dodají ve formě garancí na vyzvání.

Zároveň byl dojednán i odklad termínu ukončení splátek těchto zemí do trvalého eurovalu pro tyto země. Poslední splátka musí být realizována do 12 let od přijetí eura v dané zemi. V případě Slovenska tedy poslední splátka ve výši 134,15 mil. eur musí být uhrazena do ledna 2021. V návrhu státního rozpočtu SR na rok 2020 je již poslední splátka zakomponována. Slovensko dosud do trvalého eurovalu odvedlo v přímých splátkách 659,20 mil. eur. Celkem tedy do trvalého eurovalu vkládá tímto způsobem 793,35 mil. eur.

Z dostupných informací vyplynulo, že pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let od svého vstupu přispět v přímých splátkách do trvalého eurovalu částkou 40 mld. Kč a celkově téměř 300 mld. Kč.


Autor: Hildegarda Horská - ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Bratislavě