Slovenští farmáři obhospodařují přibližně 1,9 mil. hektarů půdy. Více než 80 % půdy je v rukou soukromých vlastníků a církví. Zhruba 20 % půdy spravuje stát prostřednictvím Slovenského pozemkového fondu. Na ekologické farmy připadá 193 tis. hektarů půdy, z toho 65 tis. hektarů na ornou půdu a 126 tis. hektarů tvoří trvalé travní porosty a zbytek sady a vinice.

Slovensko patří po ČR a Spojeném království mezi největší obhospodařovatele půdy. Až 91 % půdy obdělává 20 % největších farmářů. Jejich pozemky mají rozlohu větší než 100 hektarů. Většina farmářů se soustředí na komodity s nízkou přidanou hodnotou jako obiloviny a olejniny. Jejich pěstování je mnohem jednodušší a nevyžaduje tolik pracovní síly. Na Slovensku tvoří dohromady 40 % zemědělské produkce, přičemž evropský průměr je na úrovni 15 %. Na druhé straně Slovensko velmi zaostává v pěstování zeleniny, ovoce a v živočišné výrobě, kde je závislé na dovozu. Záporné obchodní saldo v těchto komoditách se prohloubilo za posledních 5 let u zeleniny o 30 % a u ovoce dokonce o 44 %.   

Do produkce masa, ovoce či zeleniny se slovenští farmáři nepouštějí, neboť je to investičně náročné. Právě tyto komodity na Slovensku chybějí a jsou přitom ziskovější. V současnosti se na Slovensku chová necelá čtvrtina dojnic proti roku 1989 a produkce mléka klesla na polovinu. Slovenské zemědělství produkuje pouze poloviční objem zeleniny proti průměru EU. Při chovu hospodářských zvířat, v ovocných sadech či ve sklenících zeleniny pracuje také více lidí než na lánech s obilím a řepkou. Slovenské zemědělství se vylidňuje. Za poslední 2 roky odešlo ze sektoru 8,5 tisíce lidí, což je šestina pracovníků. V zemědělství nyní pracují asi 4 % lidí.

Slovensko dostává ze Společné zemědělské politiky EU každoročně stovky milionů eur. Zemědělská platební agentura Slovenské republiky vyplatila v roce 2018 více než 730 mil. eur více než 42 tis. žadatelům. Většina peněž pochází ze zdrojů EU, ale patří sem i státní pomoc.

Slovenské potravinářství tvoří zhruba 300 podniků a 30 tis. zaměstnanců. Nosnými obory jsou mlékárny (16 % celkové výroby) a masokombináty  (10,3 %). Silně zastoupené jsou rovněž pivovary a sladovny (8,5 %), pekárny (7,7 %), výroba cukrovinek. Nízký podíl na celkové potravinářské výrobě mají naopak mlýny a škrobárny, drůbežářské závody, cukrovary, výroba nealko nápojů, konzervárny a mrazírny, vinaři a likérky.

Produkce potravin na Slovensku je nízká. Zhruba 60 % potravin se musí dovážet. Je to způsobeno tím, že pouze 15 % přímých plateb do zemědělství směřuje do výroby potravin. Z celkového dovozu potravin na Slovensko připadá na ĆR 31,5 %. Na Slovensko se dovážejí hlavně masné výrobky. V produkci vepřového masa je Slovensko soběstačné pouze z 50 %, u drůbežího masa z 84 % a u produkce mléka z 88 %. Dováží se hodně konzervovaného a mraženého ovoce a zeleniny. Na Slovensku chybějí stáje pro dobytek, ovocné sady, zelinářské farmy, jatky i mrazírny. Naopak je hodně pekáren a pivovarů. Export slovenských potravin se moc nemění a dosahuje 1,25 mld. eur ročně, což je čtvrtina celkových tržeb.   

Slovenské potraviny jsou sice kvalitní, ale vícero výrobců zaostává za zahraničními konkurenty v obalech i logistice dodávek. Pomaleji postupuje i automatizace a efektivita výroby. Slovenští producenti potravin potřebují více investovat do modernější techniky a zaměřit se na i na budování silnějších vlastních značek, které jsou ziskovější.

Přímé platby do zemědělství musí v budoucnu směřovat mnohem více do podpory konkrétní produkce potravin. Je třeba zásadně změnit dotační systém ve prospěch náročnější výroby, a to už v nejbližším programovacím období (2021-27). Slovensko bude chtít přesunout část dotací z přímých plateb do Plánu rozvoje venkova. Tento přesun je třeba využít až do maximální možné úrovně 15 %. Přímé platby totiž automaticky dostávají všichni farmáři podle toho, kolik půdy obhospodařují. Podpory z Plánu rozvoje venkova naopak směřují jen k aktivním farmářům, kteří investují do nové výroby nebo hospodaří ekologičtěji (např. používají méně umělých hnojiv).

Slovensko bude chtít měnit i vnitřní strukturu Plánu rozvoje venkova a posilnit tzv. neprojektové podpory na úkor eurofondových projektů. Jedná se například o podporu takových farmářů, kteří mají pro svoje zvířata prostornější stáje či využívají místo směsí zelená krmiva nebo častěji provádějí u svých stromů prořez korun Eurofondové projekty na rozdíl od neprojektových podpor nekončí pouze v zemědělském provozu. Někdy se z nich stavěly i penziony a nepřispívají tedy vždy ke zvýšení produktivity zemědělské výroby. Dosud má Slovensko finanční balíky pro eurofondy a neprojektové podpory zhruba vyrovnané. Po roce 2020 by měly jít až tři čtvrtiny financí na neprojektové podpory a čtvrtina na eurofondy. Takový poměr má nastavený ve svém Plánu rozvoje venkova například Bavorsko.   

S cílem posílit domácí zpracování masa, ovoce a zeleniny chce Slovensko uvolnit více dotací na budování jatek, mrazíren či konzerváren. Navíc vyčlenilo 22 mil. eur z eurofondů na projekty zavlažování. Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR nyní posuzuje žádosti farmářů. Program bude uzavřen do příštích parlamentních voleb konaných dne 29. února 2020. Podpora pro jeden projekt může dosáhnout od 10 tis. eur do jednoho milionu eur. Bez závlah se vůbec nedá pěstovat ovoce, zelenina, cukrová řepa nebo brambory.

Dalším pokračujícím programem je vratka spotřební daně z nafty (tzv. zelená nafta). Program začal na podzim 2018. Vratku v celkovém objemu 30 mil. eur získali letos pouze farmáři zaměření na chov hospodářských zvířat (hovězí dobytek, prasata, ovce, kozy, koně a drůbež)   a pěstování ovoce, zeleniny, luštěnin, olejnin (len, mák), brambor, cukrové řepy, chmele, vinné révy a léčivých bylin. Během příštích tří let dostanou farmáři od státu každoročně 30 mil. eur za spotřebovanou naftu. Projekt zelená nafta je součástí vyplácení státní pomoci nad rámec společného rozpočtu EU. Západoevropští farmáři dostávají tuto výpomoc dlouhodobě. Kromě vratky spotřební daně z nafty dostali letos slovenští farmáři dalších 50 mil. eur státní pomoci na podporu domácí produkce. Farmáři dostanou celkově 80 mil. eur státní pomoci také v roce 2020. Tuto sumu obsahuje již schválený státní rozpočet na příští rok. 

Na Slovensku stále chybí rizikový fond pro překlenutí negativních klimatických vlivů (např. sucho, povodně, mráz). Fond by měl řešit právě nástrahy, které farmáři nedokáží předvídat. Dlouhodobým důvodem neexistence fondu je to, že stát, pojišťovny a farmáři se nedokáží shodnout na tom, kdo má v jaké míře krýt zdroje ve fondu. Dohoda padá především na neochotě slovenských farmářů vložit do fondu svoje peníze.

Obrovským problémem Slovenska je rozdrobenost vlastnictví půdy. Na Slovensku je 8,82 mil. vlastnických parcel a 4,4 mil. evidovaných vlastníků a 100,7 mil. spoluvlastnických vztahů. Průměrná výměra parcely dosahuje 0,56 hektaru a průměrný počet spoluvlastníků na parcelu je 12 osob. Jeden vlastník má v průměru podíly na 23 parcelách. Problémy s rozdrobeným vlastnictvím mají města i obce. Za dobu 25ti leté existence Slovenska byly ukončeny pozemkové úpravy v 509 katastrálních územích z celkového počtu 3.559, což představuje pouze 12 % území. V březnu 2019 začalo po dlouhých deseti letech scelování pozemků do větších celků. Každoročně by měl stát financovat pozemkové úpravy ve 120 katastrálních územích částkou průměrně 30,8 mil. eur, a to v průběhu 30 let. Letos se zapojilo do scelování pozemků 168 katastrálních území po celém Slovensku. Cílem pozemkových úprav je zpřehlednit nejen vlastnické, ale i uživatelské vztahy. Zhruba 80 % půdy si slovenští farmáři pronajímají. Při čerpání přímých plateb je rozhodující, kdo má půdu v užívání a nikoliv ve vlastnictví. Až 94 % zemědělských dotací získá na Slovensku 20 % největších firem.    

Podvody s čerpáním dotací se podaří na Slovensku úplně eliminovat až po kompletní digitalizaci systémů Zemědělské platební agentury, která zemědělské podpory administruje. Proces digitalizace bude stát 70 mil. eur a dosud se neví, kde na to vzít zdroje. Digitalizace by vyřešila i uživatelská práva k půdě, aby půdu využíval ten, kdo ji buď vlastní, nebo k ní má platnou nájemní smlouvu. Z nejasného vlastnického vztahu k půdě vzniká problém pobírání dotací. Z celkového počtu 19 tisíc žadatelů o dotace se identifikují pochybení u stovky. Nižší chybovost než Slovensko má v rámci EU pouze Estonsko.  

Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR zvažuje možnost, že by v zájmu transparentnosti svěřilo  posuzování efektivnosti eurofondových projektů bankéřům namísto státních úředníků. Odpadlo by tím riziko subjektivního hodnocení i korupce. Bankéři mají údajně více zkušeností, uměli by projekty lépe vyhodnotit a nemají takové vazby v agrárním sektoru. Rovněž by mohlo dojít ke změně formy eurofondů, a to z dnešních hotovostních plateb k bonifikaci (náhrada) úroků z bankovních úvěrů.

V únoru 2019 schválil slovenský parlament (Národní rada Slovenské republiky) zákon o nepřiměřených podmínkách v obchodě s potravinami, který má zlepšit postavení dodavatelů. Mezi nejdůležitější změny patří zkrácení doby splatnosti faktur na maximálně 30 dní od dodání potravin, platnost akciové ceny pouze na zboží prodané v akci a možnost anonymně podat stížnost na porušení zákona. Podíl vystavení slovenských potravin v obchodech dosahuje aktuálně 38 %.    

V roce 2017 byl na Slovensku spuštěn Národní potravinový katalog, který nabízí veřejným institucím možnost nakupovat čerstvé lokální potraviny. Katalog aktuálně nabízí téměř 1.600 výrobků a je to unikátní platforma pro zabezpečení zvýšení podílu čerstvých potravin ve veřejných stravovacích zařízeních. Využívá ho 75 subjektů. Nejvíce zastoupenými kategoriemi jsou těstoviny, maso a masné výrobky. Celý projekt zastřešuje Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR.

Agropotravinářský sektor trápí tlak politiků na zvyšování  mezd a různých příplatků. Především v pekárenství se vykonává až 80 % práce v noci nebo o víkendu. Výrazný růst příplatků za práci v noci nebo ve svátek je pro pekárny doslova likvidační. 

Autor: Jaroslav Remeš - ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě