Hlavním tématem konference byly vyhlídky na vytvoření energetické unie z perspektivy zemí V4. Účastníci CEEC 2018 rovněž diskutovali dopad globálních energetických trendů na energetickou bezpečnost a ekonomickou konkurenceschopnost EU, a to především na region střední Evropy. Hlavní závěry konference lze shrnout do následujících oblastí.

1) Energetická bezpečnost  

Vytváření energetické unie v EU úspěšně pokračuje. Integrovaný a modernizovaný energetický trh je klíčem k zajištění energetické bezpečnosti členských zemí EU. Důležitá je diverzifikace energetických zdrojů i dodavatelů energie. Zemní plyn z Kaspického moře by mohl proudit do EU již v roce 2019, neboť od června 2018 proudí díky plynovodu TANAP už do Turecka. Dalším potenciálním zdrojem zemního plynu je Turkmenistán. Dohoda hlav pěti států Kaspického moře ze srpna 2018 otevřela cestu výstavbě plynovodu z Turkmenistánu po mořském dnu na západ až do EU. Realitou už jsou dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU prostřednictvím LNG terminálů v litevském přístavu Klajpeda či v polském přístavu Svinoujscie. Region střední Evropy se tak stává odolnější vůči dodávkám zemního plynu z Ruské federace.  

2) Klimaticko-energetické cíle 2030

V zemích V4 existují obavy ohledně dosažení stanovených cílů - tj. snížení emisí skleníkových plynů o 40 % (oproti roku 1990), podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na domácí spotřebě energie 32 %, energetická účinnost (úspory energie) 32,5 %, kapacita přeshraničního propojení 15 %. V případě Slovenska je součástí řešení jaderná energie. Její podíl na výrobě elektřiny nyní dosahuje 55 - 56 %, což je druhý nejvyšší podíl na světě po Francii (74 %). Po uvedení do provozu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce stoupne její podíl na 62 %. Součástí řešení cílů 2030 na Slovensku je i ukončení státní podpory výroby elektřiny v elektríárně Nováky z hnědého uhlí těženého v oblasti horní Nitry (Nováky, Handlová) do roku 2023. Státní podpora ročně přijde slovenské domácnosti na 100 - 115 mil. eur. Dotované uhlí povinně nakupuje a spaluje elektrárna Nováky s výkonem 266 MW. Do roku 2023 by měly být dostavěny klíčové trafostanice pro udržení bezpečnosti dodávek elektřiny a skončí také životnost uhelné elektrárny Nováky.  

3) Integrace energetické infrastruktury  

Základním kritériem a stabilizačním prvkem energetické unie je zajištění bezpečnosti dodávek energie a zodpovědnosti členských států v této oblasti. Slovensko podporuje projekty, které zvyšují diverzifikaci dodávek a přepravních tras nejen v regionu střední Evropy, ale v celé EU. Slovensko nechce být odkázané jenom na jednu trasu nebo jeden zdroj, protože to představuje riziko pro zemi i ekonomiku. Slovensko bude preferovat projekty, které splňují kritéria existující europské legislativy a jsou v souladu s definovanými strategickými koridory. V září 2018 byla v kompresorové stanici ve Velkých Kapušanech na východním Slovensku slavnostně zahájena výstavba 165 km dlouhého slovensko-polského propojovacího plynovodu s termínem dokončení v roce 2021. Slovensko si tak zajistí přístup k LNG terminálu ve Swinoujscie na severu Polska či k případným dalším budoucím zdrojům plynu. Propojovací plynovod Slovensko - Polsko tvoří klíčovou část prioritního koridoru severojižních plynárenských propojení ve střední a východní Evropě, která přispěje k posilnení bezpečnosti dodávek v regionu a k integraci plynárenských trhů. V září 2018 byla zveřejněna studie proveditelnosti plynovodu Eastring, který by měl procházet Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. Kapacita plynovodu dosáhne 40 mld. kubických metrů ročně. Plynovod Eastring by měl být funkční v roce 2025.

4) Regulační rámec

Dohoda o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou v EU by měla být dosažena do konce letošního roku. Jedná se o problematiku regulace cen, energetickou chudobu, smart metery či přenosové a distribuční sítě. Členské země EU tak budou mít problém ještě letos dokončit národní klimaticko-energetický plán na období 2021-2030. Ten má nahradit současný systém jednotlivých akčních plánů v oblastech energetiky a klimatu. 

Slovensko už před několika lety splnilo dva ze čtyř klimaticko-energetických cílů EU pro rok 2030. Úroveň emisí skleníkových plynů v roce 2016 byla o 45 % nižší než v roce 1990. Kapacita přeshraničního propojení u elektřiny dosáhla úrovně 43 % již v roce 2017.

Splnění dalších dvou cílů (podíl OZE na spotřebě energie, energetické úspory) bude vyžadovat značné investice do energetické infrastruktury. Pokud by se neposílila, připojení velkých fotovoltaických elektráren do současné elektrické sítě distribučních soustav by mohlo způsobit nestabilitu. To se může projevit v tarifu za systémové služby (TSS), který lidé platí ve svých účtech za elektřinu. Kvůli ambiciózním energetickým cílům může vzrůst také tarif za provozování systému (TPS). Z něj každá domácnost dotuje nejen vyšší výkupní ceny energie z OZE, ale i těžbu hnědého uhlí v oblasti horní Nitry. Dotace na těžbu hnědého uhlí mají v příštím roce stoupnout. Důvodem však není energie z OZE, ale zvýšené ceny za emisní povolenky na světových trzích.   

Vypracoval: Jaroslav Remeš - obchodní a ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bratislavě