česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: EU
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vstup v účinnost Nařízení o volném pohybu veřejných listin v EU

Dnem 16. února 2019 nabývá účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 (dále jen „nařízení o veřejných listinách“).

Cílem nařízení o veřejných listinách je podpořit volný pohyb osob odstraněním některých formalit, které jsou spojeny s potřebou ověřování a vyhotovování překladů vybraných veřejných listin.

Do působnosti nového nařízení o veřejných listinách spadají veřejné listiny, které osvědčují některou z těchto skutečností: a) narození; b) skutečnost, že je osoba naživu; c) úmrtí; d) jméno; e) manželství, včetně způsobilosti k uzavření manželství a rodinného stavu; f) rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné; g) registrované partnerství, včetně způsobilosti k uzavření registrovaného partnerství a statusu registrovaného partnerství; h) zrušení registrovaného partnerství, rozluky nebo prohlášení registrovaného partnerství za neplatné; i) rodičovství; j) osvojení; k) bydliště nebo místo pobytu; l) státní příslušnost; m) neexistenci záznamu v rejstříku trestů.


Nařízení o veřejných listinách přináší dva základní okruhy změn v oblasti oběhu výše uvedených veřejných listin v rámci Evropské unie:

I. Odstranění požadavku na vyšší ověření těchto listin, jakož i na ověření apostilní doložkou

II. Zavedení vícejazyčných standardních formulářů u nejčastěji používaných typů veřejných listin.


I. Odstranění požadavku na vyšší ověření těchto listin, jakož i na ověření apostilní doložkou (dle Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin – tzv. Haagskou úmluvou o apostile). Veřejné listiny, na které se nařízení o veřejných listinách vztahuje, vydané v některém ze členských států EU, včetně jejich (prvních) ověřených kopií či elektronických verzí, budou po nabytí účinnosti citovaného nařízení v rámci Evropské unie předkládány bez nutnosti ověření apostilou.

Seznam veřejných listin vydávaných orgány ČR, na které se bude osvobození od požadavku ověření vztahovat:

  1. rodný list;

  2. oddací list;

  3. úmrtní list;

  4. doklad o registrovaném partnerství;

  5. vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství;

  6. vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství;

  7. doslovný výpis z matriční knihy;

  8. potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize;

  9. potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958;

  10. rozhodnutí o povolení změny jména nebo příjmení;

  11. potvrzení o uzavření manželství;

  12. výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob;

  13. osvědčení notáře o tom, že je někdo naživu;

  14. poskytnutí údajů z registru obyvatel fyzické osobě;

  15. osvědčení o souhlasném prohlášení rodičů o otcovství k narozenému či nenarozenému dítěti;

  16. potvrzení o uzavření manželství (vydané zastupitelským úřadem ČR v zahraničí);

  17. některá soudní rozhodnutí, zejména: a) rozsudek o určení data narození nezletilého dítěte; b) rozsudek o prohlášení člověka za mrtvého; c) rozsudek o určení dne, který platí za den smrti člověka; d) rozsudek, kterým se nezletilému povoluje uzavřít manželství; e) rozsudek o přiznání svéprávnosti nezletilému dítěti; f) rozsudek o rozvodu manželství; h) rozsudek o určení otcovství; i) rozsudek o určení mateřství; j) rozsudek o osvojení nezletilého či rozsudek o osvojení zletilého.

Informace vztahujících se k veřejným listinám dalších členských států EU

Vyšší ověření formou apostilní doložky není tímto nařízením rušeno, na žádost je možné vyšší ověření matričních a jiných dokladů i nadále provádět. Příslušné správní úřady členských států by měly veřejnosti poskytnout potřebné informace. Listiny vydané soukromými osobami jsou vzhledem ke své odlišné právní povaze z působnosti nařízení o veřejných listinách vyňaty.


II. Zavedení vícejazyčných standardních formulářů u nejčastěji používaných typů veřejných listin. Ty mají za účel minimalizovat požadavky na pořizování úředních překladů veřejných listin. Tyto vícejazyčné standardní formuláře nebudou vydávány automaticky, nýbrž pouze na žádost oprávněné osoby. Formulář bude k veřejné listině připojovat ten orgán, který listinu vystavil, a musí jej opatřit datem vydání, podpisem, razítkem či pečetí. Vícejazyčný standardní formulář připojovaný k matričním a jiným dokladům nemůže být vydán samostatně, bude vždy doprovázet veřejnou listinu a měl by k ní být pevně připojen.

Česká republika bude přijímat veřejné listiny, na něž se nařízení o veřejných listinách vztahuje, i ve slovenském jazyce bez požadavku připojení vícejazyčného formuláře nebo úředně ověřeného překladu.

Účelem vícejazyčných standardních formulářů je usnadnění překladu veřejných listin v běžných situacích. Formuláře obsahují pouze základní údaje z listiny. U řady veřejných listin, jejichž obsah nemůže být ve vícejazyčném standardním formuláři řádně zohledněn, jako jsou např. některé kategorie soudních rozhodnutí, bude nadále třeba připojovat kompletní úřední překlad listiny, pokud nespadají do působnosti nějakého jiného nařízení EU, jak je tomu např. u rozvodových rozsudků.

V případě cizojazyčných matričních dokladů, které obsahují kromě základních údajů i další rubriky obsahující poznámky či jiné texty prokazující určité skutečnosti mající vliv na prováděné řízení, bude nutno buď připojit úřední překlad celé listiny, nebo alespoň té části, která není pokryta vícejazyčným formulářem.

Osvobození od ověření apostilou a pořízení překladu dokladu s využitím vícejazyčného standardního formuláře nejsou na sebe nijak vázány. Ze strany matričních orgánů v ČR budou od 16. 2. 2019 akceptovány následující varianty dokladů vystavených v členských státech EU:

  • doklad opatřený vícejazyčným standardním formulářem s glosářem;

  • doklad opatřený vícejazyčným standardním formulářem bez glosáře;

  • doklad opatřený vícejazyčným standardním formulářem a zčásti úředním překladem do českého jazyka;

  • doklad opatřený úředním překladem do českého jazyka, bez vícejazyčného standardního formuláře.

    Vydání vícejazyčného formuláře nebude v České republice podléhat správnímu poplatku. V jiných členských státech EU však může být tento úkon zpoplatněn. Rozsah veřejných listin, ke kterým bude vícejazyčný formulář vydáván, je na rozhodnutí jednotlivých členských států EU. Obecně lze říci, že se bude jednat o ty veřejné listiny, které mají standardizovanou podobu podobající se formuláři.

    V případě ČR bude možno vícejazyčné formuláře připojit k těmto veřejným listinám:

  1. rodný list;

  2. úmrtní list;

  3. oddací list;

  4. vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství;

  5. doklad o registrovaném partnerství;

  6. vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství;

  7. (čistý) výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob;

  8. listina osvědčující údaje z registru obyvatel.

    Pro zahájení postupů dle nařízení o veřejných listinách je rozhodné datum účinnosti nařízení, tedy 16. únor 2019, nikoliv datum vydání cizozemského dokladu. České úřady budou k matričnímu dokladu nebo vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství/ke vstupu do registrovaného partnerství vydávat vícejazyčný formulář za předpokladu, že doklad byl vydán po 1. 1. 2015, tzn., že je opatřen zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění. Požádá-li oprávněná osoba o připojení formuláře k dokladu vydanému před 1. 1. 2015, bude jí vydán nový doklad při úhradě správního poplatku ve výši 100,- Kč a formulář bude připojen k tomuto nově vydanému dokladu. 


Na žádost oprávněné osoby bude moci být prostřednictvím systému CzechPOINT i na ZÚ ČR, které jsou kontaktním místem veřejné správy, vydán vícejazyčný standardní formulář k pořízenému výpisu z Rejstříku trestů v případě neexistence záznamu. Tato možnost nebude realizovatelná již od 16. 2. 2019, ale až později. Pokud si žadatel bude přát opatřit výpis z evidence RT vícejazyčným formulářem, musí být na Rejstřík trestů ČR prozatím zaslána papírová Žádost o výpis z rejstříku trestů fyzických osob  s jednoznačným údajem, do jakého jazyku členského státu EU má být překlad proveden.

Orgány členských států EU budou moci důvodné pochybnosti o pravosti předkládaných listin konzultovat prostřednictvím Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). Do tohoto systému mají v ČR pro účely prověřování pravosti cizozemských dokladů a listin přístup Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, krajské úřady a Magistráty měst Prahy, Plzně a Brna.

I když nařízení o veřejných listinách cílí primárně na oblast civilně správní, jeho ustanovení se použijí i pro výkon agendy vízové a pobytové.