Bylo to na církevním koncilu v Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek. Husova smrt však ještě zesílila vliv jeho myšlenek a vyústila až v husitskou revoluci. K odkazu Jan Husa se vedle husitů hlásí i další církve. Jako svatý mučedník je spolu s Jeronýmem Pražským uctívaný například pravoslavnou církví. V roce 1999 byl mistr Jan Hus označen za reformátora církve samotným papežem Janem Pavlem II. Ten tehdy i veřejně politoval jeho upálení.

Jan Hus se narodil kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic. Vyučoval na pražské univerzitě (od roku 1398) a posléze se stal i jejím rektorem. V roce 1400 byl vysvěcen jako římskokatolický kněz a od roku 1402 působil jako kazatel v betlémské kapli.

Jan Hus se ve svých kázáních inspiroval učením reformátora Johna Wycliffa. Ostře kritizoval poměry v církvi, která se obohacovala prodáváním odpustků. Upozorňoval na morální úpadek církve a hledal řešení k její nápravě.

To vedlo až k tomu, že arcibiskup prohlásil Husa za kacíře, posléze na něho byla uvalena kladba. Pod hrozbou zákazu konání bohoslužeb odešel Jan Hus do Kozího Hrádku a začíná kázat pod širým nebem.

Jan Hus za svůj život vydal několik klíčových teologických spisů, mj. s názvy Knížky o svatokupectví, Postilla nebo Výklad viery, Desatera a Páteře. V roce 1414 Jan Hus odjíždí hájit své názory na církevní koncil do Kostnice. Spoléhá přitom na ochranu císaře Zikmunda, který ho však zradil. Ve vykonstruovaném procesu několikrát odmítá odvolat své učení. Nakonec je odsouzen a 6. července 1415 upálen na hranici před hradbami Kostnice. Jeho popel byl vysypán do řeky Rýn, aby jeho ostatky nemohly být uctívány.

Mistr Jan Hus nebyl jenom velkým náboženským myslitelem, zasadil se také o vývoj českého jazyka. Právě jeho reforma českého pravopisu je spojována s odstraněním spřežek a zavedením diakritiky.