česky  english 

rozšířené vyhledávání

Vznik prvních spolků

Vystěhovalectví do Belgie nabylo větších rozměrů až na konci 20. let dvacátého století. Tehdy přicházeli vystěhovalci z Československa už ve skupinách do uhelných pánví. Pobyt jim zprostředkovala především Česká kolonizační společnost. Noví přistěhovalci tak rozšířili na desetinásobek původní malé ostrůvky krajanů, jichž se odhadovalo na počátku 20. let dvacátého století kolem jednoho tisíce. Mezi těmito asi 10 000 československými příslušníky byla polovina Čechů, třetina Slováků a zbytek tvořily ostatní národnosti s československou státní příslušností, resp. k ní se hlásící.

Vystěhovalci z ČSR působili ve všech 9 provinciích, nejvíce ve třech provinciích s uhelnými pánvemi (podle stavu v roce 1936): to znamená v provincii Haimaut (2563 osob), kde byla většina vystěhovalců slovenské národnosti, v provincii Liège (1325) a Limburg (2768), kde byli zase horníci převážně z českých zemí, a dvou provinciích s největšími městy Belgie, což bylo v provincii Antverpy (1610) a v provincii Brabant v Bruselu (1204 osob). V provincii Brabant, kde působila nevětší skupina starousedlíků v Bruselu, našlo zaměstnání několik set pomocných dělníků také v blízkých městech, zvláště v továrně na umělé hedvábí v Tubize a na stavbě kanálu. Bruselští starousedlíci, řemeslníci (hlavně čeští kožešníci) a obchodníci, založili první krajanský spolek Volnost v roce 1904, který měl sídlo v paláci na slavném Grande Place.


Brabantský dům na Grand' Place v Bruselu. Napravo vchod do spolkových místností
Besedy "Volnost".

Vznik krajanského spolku Beseda

Při zjišťování okolností založení spolku se dozvídáme, že na konci 19. století bylo středisko krajanů v hostinci Antonína Trojana v rue de la Putterie číslo 12. Zde podle skromných krajanských zápisů vnikla myšlenka na založení sdružení… více ►

Vznik dalších krajanských spolků

Méně rozvinutější spolkový život byl v Antverpách, kde žilo na počátku 30. let na 700 krajanů, zaměstnaných převážně v brusírnách diamantů. více ►