česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Karel Mečíř

18. 4. 1876, Mladá Boleslav - 12. 5. 1947, Praha

Po absolvování mladoboleslavského gymnázia studoval původně teologii na české koleji v Římě, pak práva na české univerzitě (absolutorium 1901).

Od r. 1902 působil jako úředník rakouské finanční služby v Istrii, později přešel do redakce českých politických periodik, nejprve staročeské Politik, později realist. Času a od r. 1908 agrárního Venkova. Angažoval se v řadách agrární strany, již před I. svět. válkou si také všímal zahraničněpolitických otázek a později sepsal několik studií o evropské diplomacii 19. století, jež mohly být z části publikovány až po vzniku ČSR. Uveřejňoval i politické reportáže, ba i beletrii a práce detektivního žánru (podepisované pseudonymy R. A. Anus, V. J. Rorejs).

Aktivně se zúčastnil domácího protihabsburského odboje a po vzniku čs. republiky byl kooptován do Revolučního NS, již v létě 1919 byl díky Švehlovu vlivu přijat do čs. diplomacie a v září 1919 byl jmenován prvním vyslancem ČSR v Belgii. Mečíř předal pověřovací listiny do rukou belgického krále 21. září 1919. Jeho působení v Belgii mělo za cíl především navazování kontaktů a etablování diplomatické mise. Při zkoumání telegramů, které z Belgie zasílal a které jsou uloženy v archivu ministerstva zahraničních věcí vyplývá, že krom pečlivého sledování vnitropolitické dynamiky v poválečné Belgii a názorů na nové mírové uspořádání Evropy, věnoval se stejně jako ostatní tehdejší československá velvyslanectví palčivé otázce Těšínska. Ta byla nakonec uzavřena právě v Belgii na konferenci ve Spaa v červenci 1920. Po vynuceném odchodu z Bruselu, vyvolaném jeho soukromou aférou, zastával od dubna 1922 do června úřad prvního čs. vyslance v Řecku. Úřad po něm převzal jako chargé d´affaires ad interim legační attaché Hubert Masařík, který jej vedl až do příjezdu nového tituláře Ludvíka Strimpla.

Poč. r. 1925 z diplomacie odešel a záhy se stal gen. taj. Mezinárodního agrárního bureau v Praze. V r. 1936 podnikl jako soukromý emisar gen. sekretáře agrární strany R. Berana cestu do Německa, aby se pokusil zlepšit vztahy mezi ČSR a nacistickým Německem.

Lit.: Jan GEBHART, K činnosti středoevropské agrární instituce ve 20. a 30. letech. Sborník k dějinám 19. a 20. století II, 1989, s. 97-134.
Diplomacie Československa