Narodil se v rodině československého legionáře, vracejícího se po anabázi do vlasti. Po maturitě absolvoval abiturientský kurz na obchodní akademii (1939), pokračování v zahájených studiích na PřF UK znemožnilo zavření vysokých škol na počátku německé okupace. Angažoval se v komunistickém odboji, byl redaktorem ilegálního Rudého práva, koncem války (1944-1945) byl jedním z členů IV. ilegálního vedení KSČ. Hned po osvobození byl kooptován do obnoveného ÚV KSČ, za tuto stranu zasedal v Prozatímním NS, nepřetržitě působil i jako žurnalista. Již od r. 1948 byl členem tzv. Kulturní rady ÚV, v letech 1945-53 byl zástupcem šéfredaktora a v letech 1955-58 šéfredaktorem Rudého práva, současně byl členem mezinárodní redakce periodika Za trvalý mír, za lidovou demokracii. V dekádě od konce 50. let náležel k předním činovníkům tehdejšího stranického vedení. V letech 1958-1968 byl tajemníkem ÚV KSČ, zodpovědným za ideologii, od r. 1960 byl současně opět poslancem NS, resp. po federalizaci ČSSR (v letech 1969-71) Sněmovny lidu FS.

Od května 1968 pak působil až do náhlého úmrtí v diplomatických službách. Počátkem jara 1968 byl novým reformním vedením KSČ jmenován velvyslancem v SSSR a v této funkci se také zúčastnil většiny klíčových jednání mezi československými a sovětskými zástupci před a po sovětské invazi do ČSSR, už počátkem léta 1970 byl ovšem vystřídán B. Chňoupkem. Od listopadu 1970 do konce r. 1977 zastával úřad velvyslance v Belgii, do jehož ref. spadalo mj. sledování aktivit velitelství NATO v Bruselu. V březnu 1978 byl jmenován velvyslancem v Itálii, v Římě však již po necelém půldruhém roce svého působení nečekaně zemřel.

Diplomacie Československa