Belgický předseda vlády Charles Michel nyní oznámil další navýšení Investičního paktu (přesně Národního paktu pro strategické investice), o kterém poprvé veřejně informoval na jaře 2017.  Původní částka vzrostla z 30 mld. rychle na 60 mld. euro a nyní dokonce na 150 mld. euro. Týká se investic v časovém horizontu do roku 2030. Polovina financování bude pocházet z veřejného sektoru a druhá ze soukromého. Podle předsedy vlády Michela „Zaměstnanost a investice tvoří magický tandem vedoucí k prosperitě.“

Předseda Strategické komise Investičního paktu Michel Delbaere (bývalý prezident Vlámské obchodní komory VOKA) vysvětlil, že „Každé investované euro by mělo přinést 1,7 euro do deseti let a 2,7 euro do dvaceti let.“ Pakt by měl přinést zhruba 55 mld. euro nových veřejných investic – zbylé veřejné peníze budou k dispozici díky změně priorit a realokacím v rámci veřejného rozpočtu. Belgie chce takto navýšit veřejné investice ze současných 2,2% HDP (za 2017), jelikož průměr OECD činí 3,2% a 5,5% bylo belgickou realitou v 70. letech.

Investiční pakt se týká šesti oblastí: digitální agenda, kybernetická bezpečnost, vzdělávání, zdravotní péče, energetika a mobilita. Ke každé oblasti vznikla pracovní skupina, která zpracovala zprávu a doporučení s tím, že nyní Strategické komise vydala celkovou doporučující zprávu (o zhruba sto stranách), co by měly být prioritní témata v jednotlivých oblastech. Spolupráce probíhala napříč soukromým i veřejným sektorem, zapojily se i univerzity. Doporučení jsou následující:

1. Digitální agenda by měla mít rozpočet ve výši 28 až 32 mld. (2/3 z privátního sektoru) s cílem přejít na 5G a 5. generaci mobilů, zlepšit digitální infrastrukturu v řadě sektorů, pokrýt maximálně tzv. bílé zóny bez signálu a podpořit vznik start-upů.
2. Kybernetická bezpečnost s 15 mld. (z toho 2/3 z veřejných zdrojů) by se měla zlepšit bezpečnost komerčních transakcí a transakcí všeobecně v momentě velkého vytížení sítí.
3. Vzdělávání s 12 mld. z veřejných zdrojů by mělo posílit digitalizaci, univerzitní výzkum, školení pracovníků a posílení vzdělávání dětí ve věku 3 až 6 let.
4. Zdravotní péče se 7,5 až 9,5 mld. (2/3 z veřejných zdrojů) by měla získat prostředky na nové technologie, inovace a integraci dat.
5. Energetika se 60 mld. (85% z privátního sektoru) by měla cílit na zvýšení energetické efektivnosti veřejných budov, sítí, skladování, obnovitelné energie a ukončení využívání jaderné energie.
6. Mobilita s 22 až 27 mld. (3/4 z veřejných zdrojů) by se měla zaměřit na rozvoj a údržbu dopravních sítí, podporu inteligentní mobility a železničních sítí. V plánu je dokončení sítě regionálních příměstských vlaků RER nebo i renovace nádraží.

Z možných investičních oblastí byla upozaděna možnost obnovy budov soudů či věznic, která byla ještě živě diskutována na jaře letošního roku. Je zajímavé poznamenat, že na federální úrovni bude financováno jen několik málo projektů, jelikož 3 belgické regiony a 3 jazyková společenství si rozdělí zhruba 90% veřejných výdajů.

České firmy by mohly nalézt příležitosti pro spolupráci zejména v oblasti dopravy, energetiky či ICT. V dopravě jsou české firmy velmi konkurenceschopné cenou. Energetika je pak velké téma zejména kvůli masivní podpoře zelené politiky ve městech. Digitální agenda a kybernatická bezpečnost nabízejí široké možnosti uplatnění pro české firmy podílející se na projektech Smart Cities či vývoji průmyslu 4.0. 

Autorka: Tamara Katuščák, zástupkyně velvyslance na Velvyslanectví ČR v Bruselu