Projev krále Belgičanů Alberta I.

Královský palác, Brusel, 20. Října 1923

Vážený pane prezidente,

Belgie je velmi poctěna návštěvou Vaší Excelence. Mí spoluobčané i já sám s radostí vítáme vynikající hlavu státu, která přináší vzácné svědectví o významu národa, jenž se od počátku projevoval jako vlivný a prosperující.

Královna a já považujeme za čest přijmout jako hosta tak význačného muže, který vstoupil do politiky cestou vědy a jehož intelektuální převaha je rovna jeho morálním kvalitám.

Prezident Masaryk dal příklad hodný zapamatování celému lidstvu, prokázal nezdolatelnou sílu, která pramení z jeho celoživotní práce a činnosti věnované nestranné službě ideálům.

Během mládí věnovaného studiím získal důležité zkušenosti a vzrostla v něm touha směřující k jednomu velkému cíli: osvobození Čechů a Slováků.

Aby tohoto cíle dosáhl, trpěl a bojoval, nebojácně čelil rozhořčení těch, kteří byli u moci. Přes to vše vyhrál a získal ohromné ocenění tím, že se stal hlavou státu, který jej považuje za svého zakladatele.

Československo muselo čekat několik století, aby dosáhlo výhod nezávislého státu. Jaké silné jistoty tento mladý národ získal v duchu nezávislosti a lásky ke svobodě, které mu byly upírány po celou dobu své existence, poznamenané mnoha obtížemi a utrpeními.

Nyní, pod záštitou tak význačného státníka, po pěti letech své existence nová Republika dále systematicky organizuje svůj rozvoj a řád. Republika již pracuje na ozdravení svého hospodářství. Můžeme vidět, jak celý národ s nadšením podporuje práci zákonodárců. Občané se skupinově podílejí na státních půjčkách a mimo to organizují peněžní sbírky, jejichž výtěžky jdou přímo státu – to je jev ojedinělý v tomto světě.

Pane prezidente,

Československo a Belgie jsou dva státy, jejichž prosperita je založena především na průmyslovém rozvoji. Obě země musí čelit stejným obtížím. Je přirozeností věcí, že jisté soukromé zájmy jsou nezbytně v protikladu.

Nepochybujeme o tom, vedeni touhou po vzájemném porozumění a vzájemných sympatiích, že naše země budou brzy ještě více spojeny v ekonomické sféře a to obchodní úmluvou formulovanou v duchu míru, přátelství, které se rychle utvořilo na politické úrovni.

Belgie byla nucena stát se součástí snahy, ze které později vzešlo obnovení československé národnosti, a to loajalitou daného slova a respektem práv československého národu.

Belgie bude pokračovat bez pochybení, ve výkonu mírových smluv, stanovujících válečné reparace, jejichž legitimita byla uznána mezinárodním společenstvím.

Mír ve světě a řád založený v Evropě společným vítězstvím Spojenců vyžaduje, aby mezi všemi demokratickými státy panovalo a přetrvalo vzájemné porozumění, které je pevně spojeno s tímto mírem a mezinárodními závazky.

Politika spravedlnosti a solidarity, která nalezla své rozhodné stoupence v Praze, a které bude Belgie vždy věrná, je jediná, která dokáže, kousek po kousku nastolit mezi národy normální vztahy po kterých lidé touží, a díky níž mohou vzniknout základní podmínky pro rozvoj humanity.

Chtěl bych jménem celé Belgie popřát Vaší Excelenci dlouhého zdraví a Československu prosperitu a štěstí.

---

Odpověď prezidenta Masaryka

Vaše Veličenstvo,

Jsem velmi pohnut slovy, která mi byla adresována Vaším Veličenstvem a nevím jak vyjádřit své veškeré díky za takovéto přijetí.

Jsem potěšen, že mohu belgickému národu vyjádřit hluboké přátelství a obdiv pociťovaný československým národem. Jak bylo řečeno velkým básníkem v díle “Villes tentaculaires“:

„Jamais sous le soleil, une ame n´oubliera.
Ceux qui sont morts pour le monde, là-bas, à Liège.“

Bylo to Liège, které v srpnu 1914 dalo válce jeho morální význam. Ačkoliv Srbsko přijalo hrozné podmínky červencového ultimáta, bylo navzdory tomu, v rozporu s mezinárodním právem napadeno.

Tyto dvě nespravedlnosti charakterizovaly celou válku. Vypalování ve Visé společně s bombardováním Bělehradu ukázaly světu, že nejde jen o otázku teritoriální a národní. Morální dosah války a budoucnost světové humanity závisely na výsledku bojů v Liège. Liège symbolizuje morální odpor vůči despotické touze dominovat světu.

Každý člověk dobré vůle musel od počátku rozpoznat, že Spojenci vedli obrannou válku. Vstupem Anglie a Ameriky do bojů byl zdůrazněn morální charakter celého konfliktu.

Podpora států Dohody ze strany Čechoslováků byla zřejmá, žili až do příměří, pod režimem, který byl velmi podobný německé okupaci Belgie. Toto společné utrpení bylo dobrým důvodem, proč mezi našimi dvěma národy vzniklo blízké přátelství. V Praze, stejně jako v okupované části Belgie, lidé zakládali své naděje, navzdory diktátorskému režimu, na zprávách přicházejících z druhé strany fronty. Kromě úspěchů našich legionářů, nic nepovzbuzovalo náš národ více než slavný příklad belgického odporu. A to byl, Vaše Veličenstvo, příklad, který nám dodával odvahy, přítomnost královských vojáků v příkopech u Yser. Taktéž obdivujeme příklad Jejího Veličenstva Královny, která setrvala v nebezpečí života na vlámském území a která, slovy básníka Verhaerena: „Etreinte par le malheur, etait restét quand meme et toujours assez grand pour lui garder la place oui lui baiser le coeur“.

Když jsem v rámci svých politických povinností cestoval za války do Švýcarska, Anglie a Ameriky a navštívil jsem kino, všiml jsem si, že žádná postava nemá tak spontánní obdiv davu jako Vaše Veličenstvo, žijící symbol boje za právo.

Spravedlnost byla dosažena a jedním z prvních důsledků tohoto vítězství bylo naše osvobození. S potěšením si dovolím tvrdit, že Belgie, se svými dlouhými tradicemi svobody a zejména formou konstitucionální monarchie, pro nás byla jedním z modelových států figurujících při organizaci naší demokratické svobody a zejména politického a parlamentního života.

Vliv její staré civilizace, literatury, umění a forem ekonomického života na naši civilizaci byl natolik významný, že z tohoto logicky vyplýval i vliv politický.

Politická, sociální a ekonomická struktura naší země je ve více ohledech velmi podobná té belgické. Jsem přesvědčen, že důvěrnost našich intelektuálních a ekonomických vztahů bude naše národy stále více sbližovat.

Spojeni s Belgií podobnými trápeními, nadějemi a přátelstvím, si přejeme, v míru, posílit tento svazek ještě více. Chtěl bych vyjádřit, jménem našeho národa, srdečná přání stálé prosperity Belgie i jejích velkolepých panovníků.

Příjezd T.G. Masaryka do Bruselu

Masaryk u hrobu neznámého vojína v Bruselu

Královský palác v roce 1923

Zdroj: President Masaryk in Paris, Brussels and London in October 1923, vydáno v Praze, 1924