Rumunsko – omezování nelegální těžby dřeva, příležitosti v lesnictví
22.02.2022 / 09:14 | Aktualizováno: 22.02.2022 / 11:43
(Archivní článek, platnost skončena 22.02.2023 / 09:14.)
Rumunské ministerstvo životního prostředí uspořádalo konferenci Integration of biodiversity and climate in sustainable forest management decisions in Romania, která se věnovala primárně prezentaci kroků ministerstva vedoucích k omezování nelegální těžby dřeva v zemi. Zastupitelský úřad situaci monitoruje vzhledem zájmu českých firem o participaci na těžbě, transportu, případně spolupráci v rámci dřevařského průmyslu.
Rumunské lesní porosty mají rozlohu takřka 7 milionů hektarů, což tvoří 4,3% všech lesů v Evropské unii. Více než 70% těchto porostů se obnovuje přirozenou cestou, 17% z nich je starších 100 let. Rumunské lesy jsou obecně silně fragmentované jak po vlastnické stránce, tak kvůli přírodním podmínkám. Specifičností rumunského nakládání s lesy je hojnost využívání palivového dříví, která činí 35% produkce. Rumunsko se dlouhodobě potýká s vysokým výskytem nelegální těžby dřeva a úkolem každého ministra životního prostředí je tyto aktivity omezovat.
Současný ministr Tanczos Barna (UDMR) prezentoval systém SUMAL 2.0, který se shromažďuje informace o vydávaných povoleních, katastrální informace a lesní plány, inventarizace a monitoring uskladnění a pohyb dřevní hmoty v rámci Rumunska. Systém SUMAL 2.0 má za účel sloužit široké veřejnosti, státní a regionální správě, majitelům lesů, lesní stráži i samotným těžařským společnostem.
Ministr Barna uvedl, že se zavedením SUMAL 2.0 a právní institucionalizace lesní stráže vzrostl v roce 2021 počet zaznamenaných trestných činů o 46%, počet uzavřených trestních spisů vzrostl o 47% a počet napadených lesníků výrazně poklesl. V této souvislosti jistě není bez zajímavosti, že strážci jsou nově vybaveni i střelnými zbraněmi.
Dopady nelegální, případně také nadlimitní těžby se dotýkají i evropských firem. V minulosti se dostala do potíží těžební společnosti, která byly spojovány s výkupem nelegálně těženého dříví. Problémy měly v rumunském prostředí i společnosti, která se rozhodly v Rumunsku investovat do lesnictví a těžařství z důvodu výhodnějšího přístupu k materiálu. Pořizované pozemky byly mnohdy nadhodnocovány.
Prostor pro spolupráci českých firem s rumunským dřevozpracovatelským průmyslem existuje. Českým dřevařským firmám, nebo firmám, které mají zájem na složitém rumunském dřevařském trhu kooperovat třeba na bázi transportu, doporučujeme pohybovat se v rámci představeného systému SUMAL 2.0.
V případě zájmu o bližší informace kontaktujte ekonomický úsek velvyslanectví v Bukurešti.
Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti
sledujte nás na