česky  english  română 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: -
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Rumunsko ve složitém roce 2020

(Archivní článek, platnost skončena 08.01.2022 / 15:11.)

Shrnutí: Rok 2020 by z makroekonomického pohledu velmi turbulentní. Zvýšený rozpočtový schodek, růst veřejných výdajů, „úprk“ zahraničních investic, propad exportu, to jsou jen některé průvodní jevy roku boje s korona krizí. Nová rumunská vláda stojí před velkými výzvami. Na druhé straně krize přinese celou řadu příležitostí a to i vzhledem k masivním investičním prioritám resp. reformám, které Rumunsko přijme k překonání současné krize za pomocí EU finančního nástroje obnovy a odolnosti. V tomto kontextu se nabízí široké pole působení CZ hospodářských subjektů.

Očekávání nejvýznamnějších rumunských bank ohledně hospodářského růstu v roce 2020 se pohybují v rozsahu +1,8% HDP (BCR – ErsteGroup) až -3,9 % HDP (BRD – Soc. Gen.). ING předpovídá +0,8 % HDP. V zásadě se banky shodují na tom, že od počátku roku 2021 lze očekávat návrat k hospodářskému růstu, přičemž Raiffeisen Bank předpovídá pro letošní rok nejméně +4,5 % růst HDP.

Ekonomická predikce Evropské komise z listopadu 2020 předpovídá pro rok 2020 pokles rumunského HDP o 5,2 %. Pro rok 2021 komise očekává +3,3 % (-0,7 % oproti letní predikci). V roce 2022 EK predikuje růst HDP o 3,8%. Světová banka předpovídá pro rok 2021 3,5% růst HDP a 4,1% růst v roce 2022.

Rumunská národní banka (BNR) odhaduje pokles HDP pro rok 2020 o 5,6%.

Inflace se za celý rok 2020 se podle EK očekává na hodnotě 2,5 %. Pro rok 2021 je předpovídán nárůst na 2,5 % (-0,3% ve srovnání s letní predikcí). V roce 2020 EK očekává inflaci na hodnotě 2,4%.

Rozpočtový schodek Rumunska se v říjnu zvýšil o 6,77 miliardy RON (téměř 1,4 miliardy EUR, tj. 0,7% HDP roku) a v prvních deseti měsících roku dosáhl 74,0 miliardy RON (15,2 miliardy EUR). Veřejný schodek v lednu až říjnu představuje 7,05% HDP, přičemž celoroční cíl stanovený vládou je 9,1% HDP. Opatření zaměřená na zmírnění hospodářského dopadu pandemie jako jsou fiskální pobídky, investice a jednorázové výdaje představují 40,7 miliardy RON (8,4 miliardy EUR), což je 3,88 % HDP.

Za období leden – říjen čistý výběr DPH stále meziročně zaostává o 11%. Pro závěr roku se očekává mírné zlepšení.

Rozpočtové výdaje v lednu až říjnu meziročně vzrostly o 16,4 % na 337,5 miliardy RON (tj. 69,6 miliardy EUR).

V období od ledna do října vzrostly výdaje na sociální zabezpečení meziročně o 22–23 %. Téměř polovina ze zvýšení výdajů rozpočtu (47,6 miliardy RON) v lednu až říjnu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku šlo na sociální zabezpečení: 21,6 miliardy RON. Druhá polovina růstu veřejných výdajů v lednu až říjnu představovalo spolufinancování projektů financovaných EU, mezd a do veřejných investic.

Velmi negativní tendence se projevila v čistých přímých zahraničních investicích (FDI), které se v Rumunsku za prvních devět měsíců roku 2020 ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 propadly o 56% na 1,9 miliardy EUR (těsně pod 1 % HDP). Nejvýraznějším faktorem za propadem PZI v prvních třech čtvrtletích roku byla samozřejmě koronavirová krize. Na druhé straně ale propad přílivu PZI do země byl patrný již od prvního čtvrtletí roku 2020, kdy PZI dosáhly 400 milionů EUR ve srovnání s 1,2 miliardami EUR v prvním čtvrtletí roku 2019.

Pokud jde o zdroje poklesu přímých zahraničních investic, zhruba 1,3 miliardy EUR lze vysvětlit poklesem kapitálových vkladů (bez reinvestovaných zisků), které klesly na 774 milionů EUR. Obrácení toku úvěrů společnostem zahraničních skupin se vysvětluje dalších 1,5 miliardy EUR – místní dceřiné společnosti letos splácely půjčky svým mateřským skupinám místo toho, aby si půjčovaly jako loni.

V roce 2020 byl také zakončen proces prodeje aktiv skupiny ČEZ. Na druhou stranu se v roce 2021 nepochybně nalezne mnoho příkladů na výhodné investice. ZÚ nezaznamenal žádné negativní kroky vůči českým investorům.

Veřejný dluh se v první polovině roku zvýšil o 57,3 miliardy RON (tj. 11,8 miliardy EUR) na celkových 430,8 miliardy RON (tj. 88,98 miliardy EUR), což znamená 40,2 % HDP. Poměr dluhu k HDP vypočtený podle metodiky EU se tak zvýšil o 5 procentních bodů z 35,2 % na konci roku 2019.

V první polovině roku 2020 poklesla hodnota rumunského exportu o 18 %, což bylo způsobeno utlumenou průmyslovou aktivitou. Další podobný výpadek si Rumunsko již ekonomicky nemůže dovolit.

Vlivní představitelé Rumunské hospodářské komory (CCIR) doporučují, aby se rumunské vládní orgány soustředily na investiční projekty do infrastruktury (životní prostředí, dálnice a železniční tratě), na modernizaci veřejné dopravy (nákup elektrických autobusů, rozvoj sítě elektromobilů, dobíjecí stanice), dále do oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti a konečně do digitalizace veřejných služeb. Představitelé Komory zdůrazňovali také fondy na podporu malých a středních podniků při překonávání hospodářských obtíží.

Tento argumentační aparát se již objevil v první verzi „Národního plánu obnovy a odolnosti“. Dokument však byl EK vrácen k přepracování a doplnění.

V kontextu řešení dopadů korona krize, resp. konkrétně chystaných prioritních investičních oblastí, se nabízí velmi široký prostor pro participaci CZ firem. Uvažované priority se do značné míry překrývají s dlouhodobě podporovanými sektory ze strany ZÚ, resp. s mapou strategických příležitostí.

Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti