česky  english  magyarul 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Koncert pro hrdiny

České centrum společně s Velvyslanectvím České republiky v Budapešti uspořádaly dne 21. února 2014 v budově velvyslanectví slavnostní koncert na počest Emanuela a Josefa Zímových, kteří v roce 1944 na témže místě – v prostorách Němci obsazené budovy československého velvyslanectví v Budapešti - zachránili život skupině maďarských a slovenských občanů židovského původu. V rámci koncertu vystoupilo známé komorní duo violoncellisty Tomáše Jamníka a klavíristy Iva Kahánka. Akce se konala pod společnou záštitou velvyslanců ČR a Izraele. Příběh zachránců byl představen prostřednictvím krátkého filmového dokument slovenského reportéra Martina Mozera.

Emanuel Zíma pocházel z hornické rodiny z Příbrami. V roce 1908 se s manželkou vystěhoval za prací do Budapešti, kde pracoval jako cukrářský dělník. Později byli oba zaměstnáni jako místní síly na československém velvyslanectví v Budapešti. Syn Josef se v roce 1914 v Budapešti narodil.

V roce 1939 došlo k převzetí československého velvyslanectví německými úřady a byla z něj udělána pobočka německého velvyslanectví. Domovník a topič Emanuel Zíma zůstal v budově jako jediný československý zaměstnanec. Když za války onemocněl a byl ošetřován v židovské nemocnici lékařkou Marií Flamm, z vděčnosti jí přislíbil, že bude-li to situace vyžadovat, poskytne jí a její rodině v budově velvyslanectví úkryt. V létě 1944 Flammovi nabídku přijali. Emanuel Zíma sice v budově úřadu přímo nebydlel, ale střídavě se spolu se synem Josefem o uprchlíky staral. Když se Němci rozhodli budovu opustit a přesunout úřad do Šoproně, podařilo se panu Zímovi s odkazem na nemocnou manželku v Budapešti zůstat. Mohl tak nabídnout úkryt i dalším židovským rodinám. Celkem tak v budově velvyslanectví válku přečkalo 13 osob z řad maďarských a slovenských židů.

Jedním ze zachráněných byl i významný činitel bratislavské židovské obce Áron Grünhut. Po roce 1948 se vystěhoval do Izraele a přičinil se o to, aby se jeho budapešťským zachráncům dostalo vyznamenání Spravedlivý mezi národy. To se stalo v roce 1971. Emanuel Zíma byl však v té době již po smrti a ani syn Josef, který žil se svou maďarskou manželkou až do roku 1984 v Praze, se o vyznamenání sám nikdy nedozvěděl. Po dalších potomcích v té době nikdo nepátral a vyznamenání tak zůstalo v Jeruzalémě.

Teprve na konci roku 2013 se slovenskému novináři Martinu Mozerovi podařilo zjistit, že v Budapešti stále žijí potomci Josefova bratra Eduarda. Díky iniciativě české velvyslankyně v Budapešti paní Heleny Bambasové a Českého centra byla do věci zaangažována izraelská strana. Jména obou hrdinů byla zařazena na seznam maďarských občanů, jejichž potomkům izraelský velvyslanec v Maďarsku na tradiční slavnosti pořádané společně s maďarským ministrem vnitra dne 20.2.2014 toto nejvyšší izraelské vyznamenání předal. Pan Miklós Zima a jeho sestra Belicsné Zima Ildikó tak z rukou izraelského velvyslance pana Ilana Mora dodatečně převzali vyznamenání za hrdinství svých českých předků – pradědečka Emanuela a prastrýce Josefa Zímy.