español  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © Google
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Jednodušeji do Argentiny a dalších zemí Mercosuru

(Archivní článek, platnost skončena 31.07.2022.)


Když na konci června, po více než dvaceti letech vyjednávání, uzavřela Evropská unie dohodu o volném obchodu se sdružením Mercosur, předháněly se tiskové agentury, ekonomové a politici v hodnocení dohody jako historické a svým rozsahem nevídané. Silnější a jednodušší obchodní vztahy  s jihoamerickými zeměmi (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) je jistě dobrou zprávou i pro české firmy, které se zatím tyto trhy moc často dobývat nevydávají. Podívejme se tedy na tuto smlouvu podrobněji.
 

Obchodní dohody se s postupem času stávají stále důležitějším nástrojem nejen obchodní, ale i zahraniční politiky. Zahrnují nově oblasti jako standardy práce, péči o hospodářská zvířata, boj proti padělkům nebo chování státem vlastněných podniků. Je zřejmé, že pokud se největší obchodní prostor na světě jakým je Evropská unie rozhodne investovat čas a energii do sjednání takové dohody, má o spolupráci s partnery skutečný zájem a považuje region, ve kterém chce evropským firmám pomoci uspět, za důležitý. Přesně tyto nároky splňují trhy zemí Mercosuru, kde žije přes 260 milionů lidí a jejich spotřeba zboží a služeb stále roste.

Základem našeho obchodu s Mercosurem je vývoz evropského průmyslového zboží a dovoz zemědělských produktů a potravin. Proto se Evropská komise soustředila hlavně na obchod se zbožím, kde se podařilo zajistit, že Mercosur do deseti let liberalizuje dovozy více než 91 % evropského zboží. Úplně tak zmizí cla na auta a autosoučástky, stroje, chemikálie nebo léky. Oba partneři se postupně také otevřou v obchodu se sýrem a sušeným mlékem, které je také důležitou vývozní položkou českých firem. Evropané budou moct již brzy kupovat levnější jihoamerickou sóju, u níž se zruší dnes uplatňovaná vývozní cla. Aby se zabránilo zboží z jiných zemí pronikat do vzájemného obchodu, bylo nutné se dohodnout na pravidlech o původu zboží. Přesněji než u jiných položek se specifikovala pravidla u automobilů, strojů a chemické produkce.

Velké kontroverze občas vznikají u těch částí obchodních dohod, které se týkají ošetřování a zdraví zvířat a rostlin. Pod označením SPS se skrývají sanitární a fytosanitární pravidla, u kterých si, i s ohledem na veřejné mínění, EU vyhradila, že nedojde k žádnému snížení v Evropě platných standardů. Dialog oba bloky také povedou u geneticky modifikovaných potravin, kde se úrodná jižní Amerika stává místem, kde se střetává americký pozitivní a evropsky negativní přístup k jejich genetické úpravě.

Jedním z prvních dotazů výrobců techniky bývá, jaká nařízení musejí splnit a jaké certifikáty si opatřit, aby mohli svoje výrobky prodávat i v jižní Americe. Tady je pro naše firmy skvělá zpráva, že dohoda říká, že za základ se budou brát mezinárodně platné technické normy a standardy (ISO, ITU,....). Protože prakticky každý výrobek, který se v ČR a zemích EU již prodává, tyto normy již splňuje, jde o výrazné zjednodušení pro naše firmy. Dobré také je, že země Mercosuru budou akceptovat výsledky testů a zkoušek z laboratoří na území EU.

Vlajky členů Mercosuru, Venezuela je dočasně vyloučený

Vlajky členů Mercosuru, Venezuela je dočasně vyloučený

Aby se ekonomiky jižní Ameriky co nejvíce přiblížily evropské nebo severoamerické úrovni, musejí podpořit rozvoj služeb a pohyb profesionálů mezi pobočkami nadnárodních firem. Firmy z oblastí jako telekomunikace, e-commerce či finanční služby budou profitovat z jednoduššího vysílání expertů a manažerů do svých poboček. Státy Mercosuru se také zavázaly zajistit právoplatnost elektronických smluv. Smlouvy uzavřené na dálku mnoha tisíce kilometrů tak budou mít stejnou platnost jako smlouvy podepsané osobně.

I když se obchodem zabývají hlavně soukromé firmy, je role státu v ekonomikách regionu stále velice silná. Na důležitosti tak získávají pravidla pro vypisování výběrových řízení a působení státem vlastněných podniků v některých sektorech ekonomiky. Evropské firmy budou vůbec první na světě, které budou mít zajištěny stejné podmínky jako firmy ze zemí Mercosuru, jejichž vlády budou vypisovat tendry a výběrová řízení. Jihoamerické vlády budou mít také povinnost zveřejňovat tendry online a stejně tak zveřejňovat příslušnou legislativu, která se na tendr bude vztahovat. Role státu a jimi vlastněných podniků v ekonomice dostala ve smlouvě závazná pravidla, která by měla zamezit diskriminaci evropských firem jen proto, že domácí firmy chrání nebo jim pomáhá vláda. To je důležité např. pro evropské aerolinky.

EU je také známa tím, že v obchodních dohodách prosazuje nárok svých firem na tzv. zeměpisná označení. Ta se používají pro jednoznačné odlišení originálního produktu od dalších napodobenin, nejčastěji u potravin a nápojů, pocházejících z určitého evropského regionu. Komisi se podařilo prosadit ochranu 335 takových produktů, za Česko třeba označení Budvaru značkou „Českobudějovické pivo“.

Každá dobrá smlouva v sobě obsahuje i jasná pravidla, která popisují co dělat, nastanou-li mezi partnery problémy a neshody. V pasáži o řešení sporů se EU a Mercosur domluvily na výběru soudců, kteří se budou muset řídit Etickým kodexem. Uzavírání obchodních dohod také provází stále intenzivnější zájem ze strany veřejnosti a nevládních organizací, které se obávají, že si velké firmy v dohodách prosadí svoje zájmy, které by mohly být v rozporu se zájmy lidí nebo třeba škodlivé k životnímu prostředí. Proto bude mít veřejnost přístup na projednávání všech vzniklých sporů a k celému textu dohody.

Tomáš Hart, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Buenos Aires