Paraná je po Amazonce druhou nejdelší řekou Jižní Ameriky a má zásadní význam pro obyvatelstvo, hospodářství a životní prostředí tří zemí, kterými protéká: Argentiny, Paraguaye a Brazílie. Dva roky trvající sucho však přináší dalekosáhlé negativní důsledky pro celý region. Způsobuje potíže v nákladní přepravě či při výrobě energie. Podle odborníků situaci zhoršuje odlesňování Amazonie.

Hladina řeky Paraná je již druhým rokem po sobě na nejnižší úrovni za posledních 80 let, poklesla v průměru o tři metry. Průtok řeky, který se běžně pohybuje kolem 17 000 m3/s, letos klesl na 7000 m3/s, což je těsně nad historickým minimem 5800 m3/s zaznamenaným v roce 1944. Hlavními důvody jsou změny v rozložení srážek v důsledku globálního oteplování a odlesňování Amazonie. Právě stromy v amazonském deštném pralese uvolňují vodní páru, která nakonec padá ve formě deště do povodí řeky Paraná a zásobuje ji vodou. 

Je zřejmé, že tak prudký pokles průtoku má nepříznivý dopad na komunity žijící v blízkosti řeky, které jsou na ní kvůli vodě a rybám, závislé. Sucho ovlivňuje také zdejší ekosystém a narušuje přirozenou rovnováhu, na níž jsou závislé stovky rostlinných a živočišných druhů. Na řece se taktéž nalézají Paraná desítky přehrad, včetně dvou nejdůležitějších v celém regionu: Itaipú (hranice Brazílie s Paraguayí) a Yacyretá (mezi Paraguayí a Argentinou). Podle správy přehrady Itaipú je kvůli hydrologické krizi v provozu přibližně 12 z 20 turbín, což způsobuje 15% pokles výroby elektřiny ve srovnání s rokem 2020 a 35% pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy bylo dosaženo maximální výroby.  Na přehradě Yacyretá je v provozu 15 z 20 turbín, ale kvůli nízkému průtoku řeky Paraná se vyrábí pouze 40 % maximálního výkonu. V porovnání s rokem 2019 činí pokles výroby elektřiny 28 %. Nedostatek energie je prozatím zajištěn jinými zdroji, zejména tepelnými elektrárnami vyrábějícími energii z fosilních paliv. Jejich provoz je však dražší a méně ohleduplný k životnímu prostředí.  

Dopad na mezinárodní obchod (včetně EU)

Paraná spolu se svým hlavním přítokem tvoří tzv. paransko-paraguayskou vodní cestu, která umožňuje plynulou plavbu mezi přístavy v Argentině, Brazílii, Paraguayi a Uruguayi. Jedná se o jeden z největších plavebních systémů na světě. Ačkoli je Paraná průjezdná, klesající průtok donutil velké nákladní lodě omezit přepravní kapacitu. Konkrétně pro Paraguay, která nemá přímý přístup k oceánu, je tato vodní cesta naprosto zásadní.

Pro české firmy přepravující zboží z/do Paraguaye, Argentiny a jižních států Brazílie tak může docházet k prodlevám. Například čas přepravy po řece Paraná z Paraguaye k Atlantiku (takto se přepravuje 94 % zboží ze zahraničí mimo států MERCOSUR)  je nyní až třikrát delší. Vzhledem k tomu, že pro přepravu musí být využito více lodí o menším objemu a také pozemní doprava, cena přepravy do této země se zvýšila cca o 20 %. Paraguayská vláda v srpnu letošního roku oznámila, že se tato situace již projevuje na spotřebitelských cenách importovaného zboží. V konečném důsledku je pravděpodobná změna spotřebitelského chování a přesun preferencí ke zboží vyrobenému v bližším okolí, na které se navýšení ceny říční přepravy nevztahuje (země MERCOSUR). V případě Argentiny je ohrožen především přístav v Rosariu, odkud se vyváží sója a obilí a dovážejí průmyslové výrobky. Lodě už nyní musí být naloženy o 5 500 – 7 000 tun méně. Pokud bude úbytek vody pokračovat, bude se muset zboží dovážet po zemi do přístavů blíže Atlantiku, což se opět projeví na ceně a čase přepravy.

Pokud se situace v brzkém období nezlepší, lze s jistotou očekávat prohlubování problémů, nákladnější a časově náročnější přepravu zboží do Paraguaye, severní části Argentiny, jižní části Brazílie a v menší míře i do Bolívie.

Radek Hovorka, diplomat Velvyslanectví ČR v Buenos Aires