español  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Mohamed_hassan @Pixabay.com
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nejnižší míra korupce v Jižní Americe? Vede nenápadná Uruguay

Ačkoliv se o Uruguay příliš nehovoří, v mnoha parametrech převyšuje ostatní jihoamerické státy. Ne jinak je tomu ve srovnání zemí tohoto kontinentu v boji proti korupci. V nedávno vydaném žebříčku Capability to Combat Coruption 2020 (viz odkaz níže) se tato země suverénně umístila na prvním místě se značným náskokem před Chile a Kostarikou. Důvodů pro tento úspěch je celá řada – ekonomických, geografických, politických i sociokulturních. Pokud vezmeme v potaz taktéž kvalitní investiční prostředí a dlouhodobý důraz na digitalizaci a nové technologie, je Uruguay vhodnou zemí pro expanzi českých firem.
 

Když časopis Americas Quarterly poprvé zařadil do svého žebříčku analyzujícího boj proti korupci Uruguay, dalo se tušit, že obsadí přední příčky. Výrazné prvenství však i tak překvapilo. Žebříček byl sestavený na základě dat ze 14 oblastí jako nezávislost soudů, existence institucí bojujících proti korupci, nezávislost investigativní žurnalistiky apod. Uruguay se umístila na první příčce hned ve 13 z nich. Země celkově dosáhla 7,8 bodů z 10 možných. Druhé Chile s 6,6 body značně zaostalo. Jaké jsou důvody tohoto prvenství?

Prvním důvodem je ekonomická vyspělost. Uruguay má výrazně vyšší příjmy na obyvatele než je latinskoamerický průměr. Bohatší země obvykle mívají lepší nástroje pro boj s korupcí. Avšak podle údajů Světové banky je HDP na obyvatele Uruguaye nižší než má například Chile. Proto nemůže být ekonomická vyspělost jediným vysvětlením.

Důležitým faktorem je geografie. Uruguay je malá a homogenní země. Více než 40 % Uruguayců žije v Montevideu, hlavním městě o velikosti 13. největšího brazilského městu Guarulhos nebo mexické Tijuany. Boj proti korupci na malém území je pravděpodobně snazší než v rozlehlých a decentralizovaných (federálních) zemích. Některé země Jižní Ameriky jsou však ještě menší než Uruguay a tak dobrých výsledků nedosahují (např. Surinam).

Hlavní klíč k úspěchu tak leží jinde. Od konce diktatury před více než třemi desítkami let byla Uruguay schopna vybudovat stabilní politické prostředí založené na stranickém pluralismu a politickém konsensu ve věci posilování právního státu, demokracie a transparentnosti. Vznik moderní levice na přelomu tisíciletí donutil tradiční strany opustit klientelismus a začít bojovat o hlasy voličů. Vlády zavedly progresivní řešení - od dalšího rozšiřování sociálního státu až po legalizaci konopí. Na rozdíl od polarizace politiky v jiných státech kontinentu se s nástupem nového prezidenta Luise Lacalle Pou v březnu 2020 neočekává zásadní obrat.

Uruguay má před sebou ještě dlouhou cestu (např. v otázce financování politických kampaní), ale již dnes může sloužit jako model pro Latinskou Ameriku a celý svět. Země je ukázkou toho, že skutečný pokrok v boji proti korupci nepřichází se zvolením hlasitých protikorupčních bijců. Efektivní cestou vpřed jsou dlouhodobé institucionální reformy založené na silné demokracii, občanské společnosti a kvalitním podnikatelském prostředí.

Radek Hovorka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Buenos Aires

 

Žebříček CCC pro rok 2020 (Americas Quarterly): https://www.americasquarterly.org/wp-content/uploads/2020/06/2020_CCC_Report.pdf

Zdrojový článek: https://www.americasquarterly.org/article/why-uruguay-finished-first-in-our-anti-corruption-ranking/