česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Administrativní překážky dovozu do Egypta

(Archivní článek, platnost skončena 28.02.2022.)

Obchodování s arabskými zeměmi včetně Egypta nikdy nebylo snadné. Arabská mentalita je od naší značně odlišná a pro obchodní úspěch tudíž nestačí mít jen dobrý produkt za zajímavou cenu, ale i zkušenosti a psychologický cit. Situace v Egyptě se ale v posledních letech ještě zhoršila, a to hlavně kvůli obchodníkům, kteří zde chtějí uspět s nabídkou zboží, které je v místních podmínkách považováno za zbytné nebo přímo luxusní.

Problém ekonomické nerovnováhy dané málo výkonnou domácí výrobou a značnou závislostí na dovozu i zcela základního zboží (potraviny, výrobní stroje ad.) se vláda snaží řešit vzhledem k platným mezinárodním závazkům bez uvalení vysokých cel. Efektivně přitom dokáže využívat povolené administrativní překážky dovozu zboží. Kategorie zboží, jejichž dovoz je tak postižen, jsou zvoleny takové, bez kterého se egyptská populace může dle názoru úřadů snadno obejít nebo které si dokáží Egypťané v zásadě vyrobit sami. Egypt je sice vázán povinnostmi vyplývajícími ze členství v WTO a z platných mezinárodních obchodních dohod multilaterálních (mj. i Asociační smlouva s EU) a bilaterálních. Projevuje však značnou tvořivost při kodifikaci povinností výrobců a dovozců zboží, které komplikují, až znemožňují dovoz některých kategorií zboží a které platné smluvní závazky nezakazují. V dalším textu uvádíme základní byrokratické problémy, s nimiž se může vývozce při přípravě a realizaci obchodního případu v Egyptě setkat a na něž by se měl předem pečlivě připravit.            

1. Registrace výrobců dovozového spotřebního zboží

Vyhláškou č. 43/2016 stanovila egyptská vláda povinnost výrobců 25 kategorií spotřebního zboží od mléčných produktů přes kosmetiku po elektrospotřebiče, které je určeno pro dovoz a maloobchodní distribuci v Egyptě, zaregistrovat značku a příslušný výrobní závod. K registraci je třeba doložit mj. právní formu výrobce, seznam výrobků, licence potřebné k jejich výrobě a certifikát systému řízení kvality vydaný akreditační společností uznávanou egyptskými úřady.

Zpočátku byl proces registrace zdlouhavý a firmy čekaly na certifikát, jehož význam odpovídá dovozní licenci, půl roku až rok. Administrativní proces se egyptským úřadům po zvládnutí počátečního náporu sice podařilo zkrátit, přesto existuje důvodná obava, že efektivně slouží ke zvýhodnění domácích výrobců vybraných komodit, jejichž vstupu na trh podobné překážky kladeny nejsou.

Administraci registrace zajišťuje úřad pro kontrolu dovozu a vývozu General Organization for Export and Import Control (GOEIC), který podléhá Ministerstvu obchodu a průmyslu (Ministry of Trade and Industry, MTI). Právě ministr je poslední instancí registračního procesu a v mnoha případech není jeho zdlouhavost způsobena aparátem GOEIC, ale připravené certifikáty dlouho čekají na rozhodující podpis ministra.

  2. Předexportní inspekce zboží

Požadavek na předexportní inspekci zboží je v zahraničním obchodě běžným opatřením, jímž se úřady snaží zajistit standardní kvalitu dováženého zboží. Egypt povinnou inspekci, která se dříve týkala textilního zboží a obuvi, rozšířil vyhláškou 991/2015 o 23 dalších komoditních skupin od čokolády přes kosmetiku, mléčné produkty a motocykly až po pračky. Egyptská vláda však exportérům značně zkomplikovala situaci, když v červenci 2019 nečekaně zrušila akreditaci několika zahraničním inspekčním společnostem včetně renomovaných nadnárodních firem, což postihlo i řadu českých exportérů. Pro některé výrobní obory totiž nebyla v ČR akreditována žádná inspekční společnost, přičemž egyptské předpisy neumožňovaly využití služeb státem uznávaných firem působících v jiných zemích EU.

Pod tlakem diplomatického zastoupení EU v Egyptě přistoupil úřad GOEIC v posledním čtvrtletí roku 2019 na zmírnění podmínek uznávání inspekčních certifikátů. Prioritní je nadále inspekce provedená společností, kterou GOEIC zaregistroval pro daný výrobní obor v zemi původu zboží. Pokud exportér takovou společnost v seznamu vedeném GOEIC nenalezne, může využít služeb firmy registrované GOEIC v některém jiném evropském státě bez nutnosti ověření certifikátu. Certifikáty mohou platně vydávat také inspekční společnosti akreditované pro daný obor dle ISO 17020, ovšem pouze domácím firmám. V takovém případě musí být certifikát ověřen obchodní komorou a egyptským velvyslanectvím v zemi původu zboží. Ve výjimečných případech, kdy v dané zemi neexistuje inspekční společnost akreditovaná GOEIC pro určitý výrobní obor, může platný dokument vystavit zahraniční společnost certifikovaná dle ISO 17020. Podobné výjimky je nutné předběžně projednat s ředitelem GOEIC.

Kvůli možným konfliktům s celními úřady je vhodné ve všech nestandardních případech ověřit akceptaci certifikátu ještě před odesláním zboží přímo u úřadu GOEIC. Ne vždy se totiž celní úředníci řídí striktně platnými předpisy a stávají se i případy, že zboží stráví několik měsíců v celním prostoru a posléze není do Egypta bez zřejmého důvodu vpuštěno. Náklady skladování a přepravy samozřejmě hradí exportér.

Velvyslanectví v Káhiře může firmám nabídnout podporu při jednání s egyptskými úřady o řešení problematických případů, ovšem bez záruky úspěchu.

 

Obchodní úsek Velvyslanectví ČR v Káhiře