česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: ZÚ
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Egypt láká investory z EU do svobodné ekonomické zóny Suezského průplavu

Egyptská vláda má velký zájem o zvýšení výkonu domácí ekonomiky přilákáním zahraničních investic a hodně si slibuje od budování svobodné ekonomické zóny kolem Suezského průplavu. Jako součást propagace tohoto projektu v zemích EU uspořádala pro velvyslance ČZ EU prezentační akci spojenou s prohlídkou nové větve průplavu.
 

Jako součást akviziční kampaně, kterou vedou egyptské úřady již od otevření nové větve Suezského průplavu v srpnu 2015, uspořádal Úřad pro Suezský průplav (Suez Canal Authority, SCA) ve spolupráci s Delegací EU v Káhiře 7. února 2019 exkurzi velvyslanců členských zemí EU do pásma Suezského průplavu. Účelem této akce bylo seznámení ČZ EU s dosavadními přínosy plynoucími z provozování paralelního průplavu a s možnostmi, které se nabízejí investorům v rámci (svobodné) Ekonomické zóny Suezského průplavu (Suez Canal Economic Zone, SCEZ).

 

V hotelu Tolip v přístavu Ismailia přivítal účastníky ředitel SCA viceadmirál Mohab Mamish, který je zároveň ředitelem SCEZ (dále jen “zóna”). Seznámil přítomné s genezí nového průplavu, s jeho technickými parametry a jeho významem pro zvýšení přepravní kapacity díky paralelnímu obousměrnému provozu v obou větvích kanálu místo dřívější kyvadlové přepravy v konvojích, a s jeho ekonomickými přínosy.

 

Délka nového Suezského kanálu je 72 km, šířka 320 až 400 m a hloubka 24 m. Na stejnou hloubku byl prohlouben i původní kanál. Projektovaná doba výstavby kanálu, která měla trvat tři roky, byla příkazem presidenta Sísího zkrácena na třetinu, tj. na pouhý jeden rok, a tento úkol se stavitelům podařilo opravdu splnit. Potřebné 8,2 mld. USD k realizaci komplexní investice (4,2 mld. USD na výstavbu kanálu a další 4 mld. USD na hloubení nových 6 tunelů pod kanálem pro silniční a železniční spojení obou břehů) se podařilo vybrat od egyptských občanů a společností formou prodeje vysoce úročených dluhopisů a Egypt tak nemusel zvýšit svoji zahraniční zadluženost. Důvěru Egypťanů v tento projekt ilustruje skutečnost, že se dluhopisy prodaly během osmi dnů.

 

Investice se zřejmě vyplatila jak rejdařům, tak egyptskému státu. Doba, potřebná k proplutí průplavem, se zkrátila z 22 hod. na polovinu a průplavem tak přepravilo ve finančním roce 2017/2018 17.860 lodí 1.093 tun nákladu, tedy o 9,8 % více než v předchozím roce 2016/2017 (17.004 lodí; 995,1 tun). S růstem frekvence lodní dopravy rostou i devizové příjmy z provozu průplavu, konkrétně z 3,002 mld. USD za období 1.7.2017-15.1.2018 se zvýšily na 3,132 mld. USD ve stejném období následujícího roku, tj. o 4,3 % resp. o 5,3 % v domácí měně EGP díky pohybu kursu.

 

Ještě větší ekonomické přínosy včetně zvýšení nabídky pracovních míst si egyptská vláda slibuje od nově budované svobodné ekonomické zóny na obou březích průplavu. Z celkem 460,6 km2 se větší část nachází na východním břehu, tj. na Sinaji. Egyptská vláda hodlá využít zvýšeného objemu přepravy zboží mezi Evropou a Asií v souvislosti s očekávaným ekonomickým růstem především asijských ekonomik (Indie, Čína) a buduje v zóně ekonomický uzel („hub“), který se má stát nejen obchodní křižovatkou, ale i výrobním centrem těžícím z výhod levné námořní přepravy a bezcelního režimu.

 

Kromě strategicky výhodné polohy zóny s přístupem na evropské, asijské i africké trhy (Suezskou zónu zařadila také Čína jako jeden z bodů do svého projektu nové Hedvábné stezky - Belt and Road Initiative) nabízí zóna investorům veškeré výhody bezcelního režimu a také obecné investiční pobídky uzákoněné v egyptském Investičním zákonu č. 72/2017, které jsou pro firmy působící v zóně doplněny snížením poplatků za používání Suezského průplavu o 50 %. Pro usnadnění založení firmy a zahájení podnikání v zóně byl vytvořen režim jediného kontaktního místa (One Stop Shop), kde budou investorům poskytovány veškeré služby spojené s administrativou procesu investování a zakládání firmy. V zóně se počítá s etablováním firem působících ve 14 preferovaných průmyslových oborech, nicméně správa zóny umožní i vstup společností s odlišným výrobním programem.

 

Pro investory egyptský stát v zóně vybudoval potřebnou infrastrukturu. Jednak zajistil dostatečnou kapacitu dodávek elektřiny budováním nových elektráren (20 % energie bude generováno z obnovitelných zdrojů – solárních a větrných) a rozvodné sítě, dodávku pitné vody bude obstarávat odsolovací stanice, pro dopravní propojení s egyptskou dopravní sítí se buduje integrovaný systém silnic a železnic, pro dopravu zboží a surovin bude k dispozici 6 námořních přístavů, silniční a železniční propojení obou břehů průplavu umožní 6 nově vybudovaných tunelů, prozatím k silničnímu spojení slouží 4 plovoucí otočné mosty. Zaměstnanci firem působících v zóně by měli bydlet v nově budovaných sídlištích v rámci zóny či v přilehlých městech (Port Said, Ismailia, Suez), na východním břehu průplavu také vzniká nová Ismailia.

 

Egyptská strana očekává, že budou v zóně vznikat “národní zóny”, kde se budou koncentrovat firmy příslušných zemí, ale zahraniční firmy zde mohou samozřejmě investovat i samostatně na volné ploše. Svoji zónu zde již vybudovala Čína zastoupená společností TEDA a působí v ní již několik firem (např. čínský výrobce optických kabelů), smlouvu o vytvoření vlastní zóny na ploše 5,25 mil. m2 podepsalo v r. 2018 též Rusko. Egypt velmi stojí o to, aby svoji zónu založila i EU, a k podnícení zájmu o takovou aktivitu sloužila právě aktuální prezentace SCA a SCEZ pro velvyslance ČZ EU. Nabídka podobného projektu pro země V-4 zazněla také při jednání presidenta Sísího s jejich vrcholnými představiteli v Budapešti v červenci 2017, ale podle informací diplomatů V-4 i OSE MZV ČR nevyvolala v zemích V-4 reálný zájem o realizaci takového projektu.

Rychlé vybudování nového Suezského průplavu bylo bezpochyby obdivuhodným organizačním počinem, idea svobodné ekonomické zóny s ním spojené dává ekonomický smysl a může Egyptu pomoci k vyššímu růstu rozvinutím průmyslové výroby, která zatím přispívá k egyptskému ekonomickému výkonu pouze minoritně na rozdíl od turistiky a vybírání poplatků z provozu samotného Suezského průplavu. Vyspělé země se zatím do investic v zóně příliš nehrnou na rozdíl od agresivnějších ekonomik Číny a Ruska. Pro naše firmy zde existuje bezpochyby velký potenciál a vzhledem k tomu, že jejich zájem o investování v Egyptě je zatím nízký, mohl by jej český stát podnítit např. koordinací investičních aktivit v zóně ve spolupráci s ostatními zeměmi V-4. O takovou formu ekonomické spolupráce má egyptská strana zjevně zájem a přitom by mohla přispět k potřebné diverzifikaci našeho zahraničního obchodu směrem do rozvojové oblasti Blízkého východu a Afriky.

Jiří Charvát, obchodní rada, ZÚ Káhira