Mezi nejzávažnější projevy chronicky stagnující egyptské ekonomiky patří kriticky nízký stav devizových rezerv a rostoucí zahraniční zadlužení. V průběhu roku 2016 přijala egyptská vláda a centrální banka několik opatření směřujících k řešení těchto problémů, jako bylo v prvním čtvrtletí administrativní ztížení dovozu řady položek spotřebního zboží formou povinné registrace výrobců, nebo dvojí devalvace egyptské měny (EGP), když druhá byla provedena formou uvolnění měnového kursu v listopadu 2016. Posledním opatřením v této řadě, které bylo přijato v prosinci 2016, je prudké zvýšení celních tarifů na 320 položek spotřebního zboží.

Zvýšení cel se dle egyptských úřadů týká především těch kategorií dovozového zboží, které dokáží nahradit svou produkcí místní výrobci, jako jsou koberce, keramika a kosmetika. Dalším deklarovaným kritériem pro zvýšení celních tarifů měla být zbytnost příslušné kategorie výrobků, přestože konkrétní výběr položek zahrnujících široké spektrum od některých druhů ovoce po zubní kartáčky je předmětem kritiky v tisku.

Konkrétně byla zvýšena cla ze 40 % na 60 % na kosmetiku, mléčné výrobky, klimatizační jednotky a ventilátory, ledničky, mikrovlnky, elektrické holicí strojky, parfémy a řadu dalších komodit. Celní sazba 60 % na koberce a pekárenské výrobky představuje dokonce dvojnásobek původního tarifu.

Oficiálním záměrem vlády je sice nejen snížení rostoucího deficitu obchodní bilance, ale hlavně povzbuzení domácí výroby, produktivity a zaměstnanosti, ale tento efekt pravděpodobně nebude tak výrazný jako další zvýšení inflace po zavedení DPH koncem minulého roku. Panují totiž oprávněné obavy, že není v silách egyptského průmyslu velkou část dovozů postižených zvýšením celních sazeb nahradit, a výsledkem tedy bude hlavně zdražení příslušných komodit.

Z hlediska českých zájmů lze zvýšení dovozních cel považovat za pozitivní impuls pro naše vývozce. Zvýšené celní sazby se totiž netýkají zemí a uskupení, s nimiž má Egypt uzavřené dohody o volném obchodu, tedy ani zemí EU. Naši obchodníci tudíž mohou naopak počítat s tím, že budou při exportu příslušných kategorií zboží do Egypta ve srovnání s konkurenčními vývozci ze zemí mimo EU cenově zvýhodněni.

Plné znění dekretu presidenta EAR č. 538/2016, který mění harmonizovaný celní tarif, je přiloženo k článku.

Ing. Jiří Charvát, obchodní rada, zastupitelský úřad Káhira