Ceny základních potravin včetně pečiva v průběhu března 2022 výrazně vzrostly, podle informací až o 50 %. Z toho důvodu přistoupila egyptská vláda k razantním opatřením – zakázala vývoz obilovin pěstovaných v tuzemsku spolu s fazolemi, čočkou, těstovinami a všemi druhy mouky. A s příchodem Ramadánu – který začíná na začátku dubna a je tradičně doprovázen zvýšenou spotřebou potravinářských výrobků – zakázalo ministerstvo obchodu a průmyslu vývoz kuchyňského oleje a kukuřice. Ačkoliv ceny například pšenice a kuchyňského oleje vzrostly v Egyptě o více jak 17 % a 10 %, tvrdí egyptská vláda že je zvýšení cen stálé nízké, především v porovnání se situací v jiných zemích. Zvýšení cen základních potravin je v případě Egypta notně háklivé téma a egyptská vláda si je jeho případných důsledků na sociální smír vědoma. Z toho důvodu přistoupila k zastropování cen prodeje nedotovaného chleba ve snaze udržet cenovou stabilitu. Vláda přislíbila, že zabrání zneužívání inflace a hromadění základních komodit domácími obchodníky – pro demonstrování její rozhodnosti bylo již zatčeno 12 obchodníků za zneužívaní tržní situace. 

Egyptská vláda v rámci protikrizových opatření rozhodla udělit pěstitelům pšenice pobídku ve výši 65 EGP za každý ardeb (1 ardeb odpovídá 150 kg), aby byli motivování k odprodeji většího množství vyprodukované pšenice Ministerstvu pro zásobování a vnitřní obchod. To očekává, že letos obdrží téměř šest milionů tun domácí pšenice, oproti téměř čtyřem (některé zdroje uvádějí 3) milionům tun v roce 2021. Letošní sezóna pšenice začne výjimečně již počátkem dubna a má posílit strategické zásoby země, které dle premiéra vystačí následně na osm měsíců. O zajištění dostatečné domácí produkce se egyptská vláda snaží již delší dobu. V únoru prohlásil prezident Sísí, že došlo již k úspěšnému osazení dalších 250 000 akrů půdy. V plánu je zvýšit osazenost v následujícím roce na 1 mil. akrů a dostat se do roku 2024 na plochu 2 mil. dodatečných akrů. Pro pozorovatele se však může jednat o příliš pozitivní a naivní odhad. Vzhledem k tomu, že v minulém roce bylo státu odprodáno pouze 3-4 mil. tun z celkových 8 vypěstovaných, je otázkou zda vláda dokáže malými subvencemi dostatečně farmáře namotivovat. Ti se dlouhodobě stěžují, že cena za výkup pšenice státními podniky je výrazně nižší oproti celosvětovým tržním cenám.

Stejně jako každý Egypťan sní denně alespoň jednu placku chleba, vaří a topí většina egyptských rodin pomocí propanbutanových lahví. Centrální plyn není zaveden do žádných domácností, s výjimkou nejmodernějších a nejdražších vilových čtvrtí na kraji Káhiry. V zimních měsících se vyrobí více jak 1 mil. propanbutanových lahví denně.  Zatímco vláda během posledních tří let několikrát zvýšila ceny benzínu a dalších paliv, držela ceny propanbutanových lahví neměnné až do loňského prosince, kdy bylo kvůli prudce rostoucím cenám ropy zavedeno osmiprocentní zvýšení. Vzhledem ke stavu globálního trhu nenechalo na sebe další zvýšení cen dlouho čekat. Vládní rozhodnutí o zvýšení cen pro domácí spotřebu bylo vydáno 18. března a stanovuje zvýšení ceny pro domácí spotřebu o 5 EGP na 75 EGP (4,77 $) a pro komerční užití o 10 EGP na 150 EGP (9,54 USD).

Dopady globální hospodářské krize se odrážejí i na fiskální politické Egyptské centrální banky. Egyptská libra v pondělí 21. 3. 2022 klesla vůči dolaru o 14% poté, co ruská invaze na Ukrajinu přiměla zahraniční investory stáhnout miliardy dolarů z egyptských trhů s cennými papíry. Centrální banka rovněž zvýšila jednodenní úrokové sazby o jeden procentní bod a vláda oznámila balík ekonomických úlev ve výši 130 miliard egyptských liber (7,05 mld. USD). Strmá devalvace egyptské libry byla pravděpodobně nutná, neboť byla podle expertů dlouhodobě nadhodnocena. Tyto kroky poukazují na snahu Egypta zajistit si další finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, budou-li tlaky na finančních trzích nadále sílit. Kombinace mnohem vyšších cen komodit a potravin a potenciálního poklesu počtu ruských rekreantů má ještě více poškodit už tak napjaté finance Egypta a jeho devizové rezervy. Devalvace libry vyvolala nespokojenost v rámci široké veřejnosti soukromníků. Oborové komory nazývají krok CEB jako „dotování zahraničního dovozu“ a upozorňují, že nárazové akce tohoto druhu mohou výrazně oslabit domácí hospodářství.

Je nutné brát v potaz, že vláda čelí velkým výzvám především s ohledem na nadcházející měsíc Ramadánu, kdy obyvatelé očekávají hladký průběh zajištění jejich základních zvýšených potřeb. Egyptská vláda podle našich odhadů dokáže veškeré tyto základní požadavky naplnit, aby nedošlo k jakémukoliv sociálnímu napětí. Vláda se bude muset porozhlížet o dodatečném přísunu financování a zahraniční měny – zde například nařídila zvýšení poplatků nákladních lodí v Suezském průplavu.

 

Ludmila Leškovská, ekonomická diplomatka, ZÚ Káhira