česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nové předpisy na regulaci dovozů a devizových rezerv

 

Dovoz zboží do Egypta je již od počátku roku 2015 komplikován novými předpisy, které různé egyptské centrální úřady (ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí, centrální banka) vydávají a novelizují jako na běžícím pásu, bez viditelné koncepce a vzájemné provázanosti. Smyslem tohoto textu je informovat o základních úskalích, na která by si měli v současné době dát naši exportéři pozor. Nelze ale bohužel zaručit, že je přehled úplný a zcela aktuální, protože získání aktuálního a vyčerpávajícího přehledu není vzhledem k chaotickému egyptskému administrativnímu systému prakticky možné. Snaží se o to jménem diplomatické komunity EU delegace EU v Káhiře (DEU), o případném výsledku jejího pátrání budeme následně informovat.

Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že jakkoli se legislativní produkce egyptské vlády v oblasti zahraničního obchodu resp. devizové regulace jeví jako nekonzistentní, lze vysledovat jeden společný jmenovatel, a tím je snaha o řešení povážlivě klesajících egyptských devizových rezerv společně s podporou neefektivní domácí výroby, tedy především zaměstnanosti. Tato snaha o likvidaci dvou much jednou ranou ovšem připomíná kvadraturu kruhu vzhledem k provázanosti ekonomických procesů (především nutnost dovozu výrobních vstupů a investičního zboží vs. potřeba devizových úspor), jež simultánní řešení obou základních cílů do značné míry vylučuje. Je proto otázka, zda pokud se vládě podaří dosáhnout cíle meziročního snížení dovozů z 80 na 20 mld. USD v roce 2016, který byl nedávno deklarován guvernérem CBE Tarekem Amerem, povede to opravdu ke zvýšení nebo spíše k utlumení ekonomického výkonu země.

  1. Registrace výrobců dovážených komodit

Největší rozruch mezi dovozci vyvolalo hned na začátku roku 2016 egyptské Ministerstvo průmyslu a obchodu, když k poslednímu dni roku předchozího vydalo bez předchozího varování výnos (Decree No. 992 of the Year 2015 Regarding the Rules Organizing the Registration of the Factories Qualified to Export Products Thereof to the Arab Republic of Egypt) zavádějící povinnou registraci výrobců zboží určeného pro egyptský trh. Postiženi mají být výrobci 24 položek prakticky kompletního sortimentu spotřebního zboží (potravin, kosmetiky a drogistického zboží, textilu a obuvi, kuchyňských potřeb, domácí elektroniky, osvětlení, nábytku, hodinek, hraček, jízdních kol a motocyklů) doplněného o stavební ocel, zařizovací předměty a podlahové krytiny. Technicky se sice jedná o prováděcí předpis k zákonu o dovozu a vývozu, fakticky však představuje pro dovozce výrazné zvýšení administrativní zátěže. Aby bylo zboží propuštěno do oběhu, musí být totiž předem předloženy k registraci výrobního závodu tyto doklady:

  • Povolení provozu („licence“).
  • Registrace firmy („legal entity“) a jejího výrobku.
  • Registrovaná obchodní značka („trademark“) výrobku resp. vlastníka licence.
  • Certifikát kvality dokládající dodržování systému řízení kvality, environmentálních standardů a standardů pracovních podmínek dle ILO.
  • Totéž pro výrobce licenčních produktů, je-li žadatel vlastníkem licence.
  • Prohlášení o akceptaci případné inspekce environmentálních standardů a standardů pracovních podmínek.

Neuplynuly více než 2 týdny nového roku a totéž ministerstvo vydalo nový výnos (Decree No. 43 of the Year 2016 Regarding the Amendment of the Rules Organizing the Registration of the Factories Qualified to Export Products Thereof to the Arab Republic of Egypt), který poněkud upřesňuje požadavky na obsah požadovaných dokumentů, a to odlišně pro výrobní závody a pro vlastníky obchodních značek. Upřesňuje také způsob vedení registru: bude jím pověřen úřad General Organization for Export and Import Control (GOEIC) a – což je poněkud zarážející, ale v EG nikoli neobvyklé – zařazení či vyřazení z registru bude realizováno výnosem ministra zahraničního obchodu, který bude mít také právo vybraným firmám prominout splnění některých (či všech) podmínek.

Vzhledem k tomu, že s požadavky na registraci dovozců vyjadřují od počátku roku nesouhlas jak zastupitelské úřady exportních zemí v Egyptě (např. DEU, která iniciovala přezkum opatření na půdě Evropské komise z hlediska možného konfliktu s Asociační dohodou), tak představitelé organizací egyptských firem, které jsou na importu závislé (obchodní komory, Federace egyptského průmyslu), lze doufat, že do její plné implementace, jež by snad měla být spuštěna po dvou měsících (tj. k 1. březnu) dojde ještě ke zmírnění podmínek, tak aby administrativní zátěž byla minimální a egyptské ministerstvo si zachovalo tvář. V této souvislosti také nedávno první náměstek egyptského ministra obchodu vydal prohlášení o plné kompatibilitě nařízení s egyptskými mezinárodními závazky a ujistil obchodní komunitu o tom, že ministerstvo značně zjednodušilo registrační procedury např. tím, že je budou provádět úředníci všech pěti regionálních poboček GOEIC, nebo oficiální akceptací certifikátů ISO nebo mezinárodně uznávaných ekvivalentů.

Oficiálně je registrace vydávána za opatření na ochranu egyptského vnitřního trhu před nekvalitními výrobky (a mezi řádky se naznačuje, že čínské provenience), nicméně převažuje podezření, že hlavní motivací je komplikace jakýchkoli dovozů v zájmu místních konkurenčních výrobců a úspory deviz.

  1. Devizová a bankovní regulace

Egypt se v posledních letech potýká s tenčícími se devizovými rezervami. Jde především o důsledek volatilní politické a bezpečnostní situace, která se promítla do dlouhodobé stagnace turistiky, která představuje spolu s provozováním Suezského kanálu páteř egyptské ekonomiky a hlavní zdroj devizových příjmů, a také do utlumení přímých zahraničních investic. Režim presidenta al-Sísího se sice snaží o modernizaci a oživení egyptské ekonomiky především mohutnými investičními projekty, ale jde o dlouhodobé procesy, jež přinesou výsledky až v delším časovém horizontu.

Centrální banka (CBE) proto již v únoru 2015 přistoupila k regulatorním opatřením, jejichž terčem byl především bující černý trh s devizovými prostředky, na němž si potřebné devizy obchodníci opatřují. Bankovní rada CBE rozhodnutím ze 4.2.2015 stanovila denní limit devizových deposit ve výši 10.000 USD nebo ekvivalentu s tím, že celková výše měsíčních deposit nesměla přesáhnout 50.000 USD. Dne 20.1.2016 rozhodla bankovní rada CBE o zmírnění tohoto opatření pro právnické osoby, jimž se zvyšuje na ekvivalent 250.000 USD měsíční limit deposit určených ke krytí dovozu (a) základních potravin, (b) strojů a výrobních zařízení vč. náhradních dílů, (c) výrobních potřeb včetně surovin a meziproduktů a (d) léčiv a příbuzných chemikálií, přičemž denní limit deposit se v jejich případě ruší. Pro ostatní subjekty včetně všech fyzických osob zůstávají původní limity deposit v platnosti beze změny. V polovině února CBE opět zvýšila měsíční limit deposit, tentokrát pro vývozce zpracovávající dovozové vstupy, a to na ekvivalent 1 mil. USD. Je zřejmé, že ji k tomu vedl tlak podnikatelské veřejnosti, protože devizová omezení vedla k vážným poruchám v zásobování a výrobě, především v důsledku rostoucích hromad zboží čekajícího na uvolnění z přístavů do oběhu.  

21. prosince 2015 vydala CBE oběžník, jímž zavázala komerční banky realizovat financování dovozních transakcí krytých dokumentárním inkasem výhradně prostřednictvím přímého dokumentárního inkasa od zahraniční banky s tím, že dokumentární inkaso přicházející na účet klienta nebude akceptováno.

Týž dokument zvyšuje povinný záruční vklad (kauci, security deposit), kterým musí komerční banky podmínit otevření dokumentárního akreditivu pro financování dovozu obchodního zboží obchodními firmami a vládními institucemi, a to z 50 % hodnoty kontraktu (v platnosti od června 2010) na 100 %. Tatáž podmínka platí pro akceptaci směnek vystavených ke krytí podobných transakcí. Výjimka z výše uvedených povinných záruk platí nadále pouze pro dovoz léčiv a příbuzných chemikálií a kojeneckého sušeného mléka. Povinné záruční vklady se vztahují pouze na obchodní zboží, nikoli na investiční zboží a výrobní materiál. Refinancování dovozních operací devizovými prostředky CBE není povoleno s výjimkou komodit vyjmutých z povinných záručních vkladů a dále základních potravin.     

CBE vycítila posléze potřebu opatřit výše citovaný oběžník ještě vysvětlivkami, které vydala ve dvou dávkách koncem ledna 2016. Jejich zmatený text lze vykládat takto:

  1. Zákaz akceptace dovozních dokumentů přímo od klientů nebude uplatňován na dovozní transakce týkající se poboček a afilací zahraničních firem, zvířat a drůbeže, a také surovin, výrobních potřeb a náhradních dílů pro výrobní zařízení zasílaných letecky.
  2. Banky mohou akceptovat záruční vklady jak v egyptské tak cizí měně.
  3. Záruční vklad ve výši 100 % hodnoty nebude vyžadován (také) při dovozu zdravotnických přístrojů, zařízení a potřeb; náhradních dílů strojů a zařízení; počítačového software, aplikací a hardware.
  4. Úvěrový limit v domácí měně nemůže být použit k okamžitému profinancování dovozní transakce v devizách, byť by je měla banka k dispozici na svém účtu.

Další klauzule se snaží blíže specifikovat požadavky na 100 % záruční vklady a podmínky refinancování dovozů za účelem obchodu.

CBE svými opatřeními samozřejmě míří na více cílů – kromě ochrany svých devizových rezerv chrání i málo konkurenceschopné egyptské výrobce před konkurencí zahraničních výrobců. Je zřejmé, že hodlá učinit vše pro to, aby co nejdále oddálila dle mnohých komentátorů nevyhnutelnou a průběžně očekávanou devalvaci domácí měny, která by sice vedla k témuž národohospodářskému efektu, ale zároveň by ochudila egyptskou populaci se zřejmými politickými důsledky. Zatím se jí daří oficiální kurs po třech devalvacích provedených v r. 2015 držet na listopadové úrovni 7,83 EGP/USD, na černém trhu ovšem kurs dosáhl již hladiny 9 EGP/USD a devizové rezervy klesly na konci ledna již na 16,48 mld. USD, když v roce 2011 ještě dosahovaly hodnoty 36 mld. USD (!).

  1. Celní tarify a dokumenty

Koncem ledna byl vydán presidentský výnos zvyšující od 1. února skokově celní tarify na širokou škálu dováženého spotřebního zboží, která zahrnuje stovky položek denní spotřeby včetně „rychloobrátkových“ - potravin a kosmetiky. Míra zvýšení celních tarifů se u různých výrobkových skupin liší, citelná je například u domácích spotřebičů a elektroniky, oděvů, obuvi a výrobků ze skla a plastů, kde došlo k růstu o třetinu (ze 30 % na 40 %). Vítaným vedlejším efektem by mělo být zvýšení výběru cel o 128 mil. USD jenom ve druhé polovině fiskálního roku 2015 (otázka je, zda tento odhad kalkuluje s nevyhnutelným snížením objemu dovozů: propaganda totiž tvrdí, že postižené položky mají vesměs náhradu domácí provenience). Také je vhodné připomenout, že kromě cla zatěžuje vláda dovozy ještě všeobecnou daní z obratu (sales tax) ve výši 10 %, tudíž celková daňová přirážka k ceně dováženého zboží se již pohybuje někde mezi 45 a 65 % v závislosti na komoditní skupině. Odhady míry dopadu zvýšených tarifů na celkovou cenovou hladinu se značně liší – obhájci vládní politiky uvádějí růst o 4 – 7 %, zástupci dovozců naopak varují před „bezprecedentním růstem cen“.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že toto opatření naše resp. evropské výrobce nepostihuje, ale naopak jim v konkurenčním boji nahrává: díky Asociační dohodě EG/EU zůstávají preferenční cla na dovážené výrobky evropského (tj. EU) původu beze změny, což je zvýhodňuje oproti konkurenčním dovozům ze zemí, které dohody o volném obchodu s EG nemají. Je proto důležité, aby naši vývozci v případě chybného postupu egyptských úřadů na aplikaci preferenčních sazeb trvali. V případě problémů v tomto směru doporučujeme, aby je řešili prostřednictvím ZÚ Káhira.

Od začátku roku se také zpřísnily požadavky celních úřadů na dovozní dokumenty. Celníci nyní vyžadují, aby certifikáty původu zboží nebo jiné doklady osvědčující původ zboží byly předkládány až po jejich potvrzení (legalizaci) zastupitelským úřadem Egyptské arabské republiky (velvyslanectví, konzulát) v zemi vývozu; v případě jeho neexistence může legalizaci provést obchodní zastoupení jiné arabské země. Uplatňování tohoto požadavku na zboží EU původu je v rozporu s Asociační dohodou a v současné době je proto jakožto případ jejího porušování předmětem jednání na úrovni DEU a centrálních egyptských úřadů. Vývozce je proto třeba upozornit na možnost, že někteří celní úředníci mohou na tomto požadavku trvat, což může zkomplikovat příslušný obchodní případ vzhledem k tomu, že uznání EU původu a tedy uplatnění preferenční celní sazby je pro exportéry kriticky důležité po zvýšení obecných celních tarifů.