česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Svobodná zóna Suezského průplavu láká investory

Egypt nutně potřebuje pozvednout ekonomický výkon industrializací a vytvářením pracovních příležitostí. Investuje proto do rozvoje svobodné ekonomické zóny Suezského průplavu, přijal nový investiční zákon a stimuluje domácí výrobu automobilů.

Zvláště pro české výrobce automobilových komponent se tak otevírá zajímavá příležitost pro investici do výroby, která by mohla v budoucnosti uspokojovat poptávku světových výrobců, pro jejichž příchod do země se snaží egyptská vláda vytvořit co nejlepší podmínky. O společné podpoře investičních aktivit svých firem v Egyptě uvažují i země V-4, což by mohlo přinést výhodné synergické efekty. 

Egyptu se sice daří udržovat v chodu chřadnoucí ekonomiku díky realizaci reformních opatření naordinovaných MMF v r. 2017 jako podmínka poskytnutí masivních úvěrů, nicméně vláda a president Sísí jsou si plně vědomi potřeby rozsáhlých investic do výroby. Tři pilíře, na nichž zatím stojí devizové příjmy země (provoz Suezského kanálu, turistika, repatriace výdělků občanů zaměstnaných v zahraničí) jsou totiž jednak příliš závislé na externích faktorech, jednak s výjimkou turistiky nezaměstnávají dost Egypťanů, jejichž populace velmi rychle roste (v tomto roce by již měla dosáhnout hranice 100 miliónů) a pracovní trh ji nedokáže absorbovat. Megalomanské infrastrukturní investice, které Sísího vláda realizuje, sice zčásti pomáhají řešit problém zaměstnanosti, ale k růstu HDP a devizových příjmů přispívají pramálo, nebo vůbec ne či až v dlouhém časovém horizontu. To platí především o již zahájené výstavbě nového administrativního hlavního města, o připravovaných projektech rozsáhlého zavlažování a zúrodňování pouštních oblastí (Sinaj, Západní poušť), ale do značné míry také o již dva roky provozovaném paralelním Suezském kanálu.

Egyptská vláda si uvědomuje, že pro růst ekonomiky a životní úrovně obyvatelstva potřebuje země pokročit s industrializací a že tohoto cíle těžko dosáhne bez masivního přílivu zahraničního kapitálu spojeného s transfery technologií a know-how. Zásadním krokem k povzbuzení zahraničních investic se stalo dlouho připravované a široce medializované přijetí investičního zákona v minulém roce. Ten nabízí všechny výhody poskytované státem, které podnikatelé působící na rozvíjejících se trzích obvykle očekávají, a to jak v oblasti omezování byrokratických překážek podnikání a ochrany investorů před úřední svévolí a nestandardními byrokratickými postupy, tak v poskytování daňových úlev a dotací některých investičních nákladů investorům.

Obzvláštní význam přikládá vláda rozvoji Ekonomické zóny Suezského průplavu (SCEZ) která by se dle zveřejněných plánů měla výhledově rozkládat podél jeho obou břehů na ploše 461 km2. Atraktivita SCEZ je dána především její polohou při vodní cestě, kterou prochází každoročně více než 8 % světového obchodu. Důležitou součástí zóny je proto šest přístavů, jejichž rekonstrukce a rozšíření je součástí přípravných prací spolu s dalšími infrastrukturními investicemi (rozvodná síť, odsolovací kapacity, rozšíření dopravního spojení s průmyslovými centry země atd.).

SCEZ jakožto svobodná zóna nabízí firmám operujícím na jejím území řadu výhod jdoucích nad běžné pobídky dle investičního zákona:

  • osvobození dovozu od dovozních cel a daně z přidané hodnoty;
  • dovozní cla se při exportu zboží ze svobodné zóny do Egypta vypočítají pouze z hodnoty dovezených komponentů, nikoli z ceny konečného výrobku;
  • zjednodušená vízová procedura pro zahraniční návštěvníky svobodné zóny.

Je třeba zdůraznit, že půvab výroby ve svobodné zóně Egypta není zdaleka jen v oblasti cel. Egypt je známý jako země s obzvláště obtížně překonatelnou byrokracií, což značně komplikuje život všem výrobcům závislým na dovozu materiálu a komponent, kteří jsou vystaveni kontaktu s celními úřady. Ti často na uvolnění svého zboží z přístavu čekají dlouhé měsíce a pro ty, kteří podstatnou část konečné produkce vyvážejí dál, tak představuje operování v bezcelní zóně vítané zjednodušení podnikání.

Národní průmyslové zóny v SCEZ

Egyptská vláda si slibuje od investic do zóny její postupnou přeměnu na středobod („hub“) obchodních a logistických aktivit obsluhující přilehlou oblast Blízkého východu a Afriky. Jako takovou ji též nabízí jak nadnárodním obchodním a výrobním firmám, tak vládám ekonomicky významných zemí, které zde mohou najmout pozemky k vybudování národních průmyslových (sub)zón. Jako první na tuto nabídku přistoupila Čína, která v rámci SCEZ již provozuje prostřednictvím společnosti TEDA svoji průmyslovou zónu, v níž působí několik výrobních firem. Čína tuto investici zahrnula jako významný uzel do svého ambiciózního projektu „nové hedvábné stezky“ (The Belt and Road Initiative) a lze proto předpokládat, že čínská zóna bude hojně využívána vzhledem ke stále rostoucím aktivitám čínských subjektů zaměřeným na průnik na africké trhy.

V květnu 2018 podepsal představitel ruské vlády v Egyptě smlouvu o zřízení ruské průmyslové zóny v rámci SCEZ, která bude vybudována postupně do r. 2022 na celkové ploše 5,25 mil. m2.

Idea vybudování průmyslové zóny v SCEZ byla egyptským presidentem Sísím předložena také předsedům vlád zemí V-4 při summitu představitelů Visegrádské skupiny a Egypta v červenci 2017 v Budapešti. Egyptskou nabídku premiéři V-4 jako zajímavý námět přijali a stále platí, přestože dosud konkrétní kroky k její realizaci nebyly zahájeny. Vzhledem k neexistenci výkonné institucionální struktury V-4 je otázka, zda je budování společné průmyslové zóny sponzorované vládami v Egyptě reálné a kdo by měl být hybatelem realizace projektu. Zdá se, že k uskutečnění záměru by bylo třeba, aby se jej ujal některý silný soukromý podnikatelský subjekt. Dle informací obchodních radů ambasád zemí V-4 v Káhiře zatím určitý zájem indikovaly pouze některé polské firmy.

Motivace pro výrobce automobilových komponent

Egyptská vláda věnuje zvláštní pozornost vytváření podmínek pro přemístění exportní produkce světových automobilek určené pro region Blízkého východu a Afriky na egyptské území. Dovozy automobilů do samotného Egypta totiž představují asi 4,7 % jeho celkových dovozů (2017) a pro Egypt je žádoucí maximalizovat podíl domácí výroby (montáže), od níž si slibuje nejen devizové úspory, ale hlavně příspěvek ke snížení nezaměstnanosti a ke zvyšování kvalifikace domácích pracovních sil. 

V dubnu 2018 vydaný výnos ministra průmyslu a obchodu zvyšuje na 46 % podíl domácí výroby (tj. hodnoty komponent a montáže) na automobilech vyráběných v Egyptě, požadovaný pro přiznání podstatných daňových úlev. To sice není příliš zajímavá informace pro výrobce ze zemí EU, kteří mohou dovážet kompletní automobily s výhodou preferenčního cla, které by s koncem tohoto roku mělo klesnout na nulu, ale na druhé straně by to mělo vývozce ze zemí, které nemají sjednána preferenční cla (východní Asie), pohnout k přesunu výroby (montáže) do Egypta. Předpokládá se, že s tím vznikne poptávka po autodílech egyptské výroby, a tento impuls k přenesení výroby do Egypta by měli zvážit i naši výrobci komponent. Lokalit, kde mohou být nové továrny budovány, je sice v zemi mnoho, ale svobodná zóna Suezského průplavu se jeví jako nejpravděpodobnější už jen kvůli usnadnění exportu produkce do jiných zemí regionu Blízkého východu a Afriky.

Egyptská ekonomika sice dosud žádných pozoruhodných výsledků nedosahuje, ale je na dobré cestě. Pod dozorem mezinárodních finančních institucí (IMF aj.) totiž vláda postupně narovnává ekonomické prostředí, podařilo se již dosáhnout zlepšení dostupnosti devizových prostředků a po stabilizaci cenových poměrů pokřivených postupně odstraňovanými dotacemi by měla opět začít růst i kupní síla obyvatelstva. Investice do výroby v zóně Suezského průplavu má tedy perspektivu, už jen proto, že pro zde alokovanou výrobu jsou snadno dostupné exportní trhy Blízkého východu a Afriky. Výroba automobilových komponent se sice jeví vzhledem ke vládní podpoře tohoto oboru jako aktuálně nejnadějnější, ale i ostatní průmysloví výrobci s exportní produkcí by měli uvažovat o přenesení její části do místa s budoucí vysokou koncentrací průmyslových kapacit a obchodních partnerů. Výhodou by bylo, pokud by se českým investorům podařilo spojit síly s partnery ze zemí V-4, jimž vlády pro takovou iniciativu slibují podporu.     

 

Jiří Charvát, obchodní rada, Velvyslanectví České republiky v Káhiře