česky  english  polski 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Články v časopise Demokratický střed přibližují polskou politiku i fungování EU

Kam kráčí polská diplomacie, jak vypadá polská mediální scéna nebo jaký je český vztah k iniciativě Trojmoří? Tím se zabývají články ve dvou číslech čtvrtletníku Demokratický střed vydané v rámci projektu „Česká republika, Polsko a nové výzvy Evropy“, který byl podpořen z prostředků Česko-polského fóra.
 

Demokratický střed 2020

Demokratický střed 2020

V číslech 3/2020 (říjen 2020) a 4/2020 (prosinec 2020) časopisu Demokratický střed vyšlo celkem osm článků v rámci projektu „Česká republika, Polsko a nové výzvy Evropy“. Českému čtenáři se snaží přinést vhled do fungování polské politiky, ale i informace o polské historii nebo o postavení Česka a Polska v Evropské unii.

V podzimním čísle představil Wojciech Hofmański podrobnosti o vnitropolitických vztazích v polské vládnoucí koalici v článku “Kdo přijde po Kaczyńském? Hlásí se Zbigniew Ziobro” a Michal Lebduška v textu “Dobrá i špatná zpráva z Varšavy” přiblížil fungování polského mediálního trhu a postavení veřejnoprávních médií.

Karel Barták pak v článku “Proč Češi nehrají v Bruselu první housle” zhodnotil zastoupení Čechů a dalších Středoevropanů v institucích Evropské unie, kde jsou nedostatečně reprezentováni. Ve čtvrtém podpořeném textu z tohoto čísla popsala Táňa Matelová temné období polské historie, tzv. Hornoslezskou tragédii, v článku “Tragédie v Horním Slezsku: Když se z oběti či osvoboditele stane utlačovatel”.

Prosincové číslo Demokratického středu se do velké míry také věnovalo polské politice. Ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál popsal v textu “Kam kráčí polská diplomacie”, jak se v posledních letech vyvíjela polská zahraniční politika. Jednou z jejích vlajkových lodí je také iniciativa Trojmoří, Michal Lebduška tedy ve svém článku “Podmíněný český souhlas s polským Trojmořím” vysvětlil pozici České republiky k tomuto projektu.

Petr Zenkner a Helena Truchlá pak analyzovali český a polský přístup k hlavním unijním politikám. “Kdy skončí doba uhelná,” řeší Petr Zenkner v porovnání českého a polského přístupu k odklonu od uhelné energie, v němž se věnuje i česko-polskému sporu o rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Helena Truchlá zase píše o politice EU k zemím západního Balkánu a upozorňuje, že “Pokud chce EU na Balkáně zvítězit, musí začít hrát”.

Vybrané čtyři texty (články Karla Bartáka, Heleny Truchlé, Michala Lebdušky o Trojmoří a Petra Zenknera) byly také přeloženy do polštiny a publikovány na webu polského partnera projektu, Centra pro politické myšlení (Ośrodek Myśli Politycznej – OMP). Jejich cílem je přispět k lepšímu vzájemnému porozumění mezi polskými a českými experty zabývajícími se evropskou integrací, ale i mezi další odbornou veřejností a novináři. Doplňují překlady čtyř článků z jarního čísla časopisu Demokratický střed. 

V rámci projektu, který realizuje Asociace pro mezinárodní otázky, proběhl také expertní kulatý stůl i veřejná debata k tématu české a polské spolupráce v EU.

Odkazy na jednotlivé články:

Odkazy na překlady článků na webu OMP: