Zápis ze zasedání Předsednictev české a polské programové rady

Česko - polského fóra

 

Olomouc, 14. 04. 2014

Účast ČR:

·         Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc – předseda (JJ)

·         Doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D. – místopředseda (BD)

·         Ing. Jan Bondy – místopředseda (JB-MZV)

·         Ing. Jiří Čistecký – místopředseda (JČ)

·         Ing. Jiří Schneider (JS)

·         Ing. Tomáš Kadlec

Účast PL:

·         Mateusz Gniazdowski, Ph.D. – předseda (MG)

·         Ewa Dębska – místopředseda (ED)

·         Prof. Jacek Baluch – místopředseda (JB-PL)

·         Marek Minarczuk (MM)

·         Joanna Klepacka

·         Jarosław Radimersky (JR)

Dne 14. dubna 2014 se v Olomouci uskutečnilo zasedání předsednictva české a polské programové rady Česko – polského fóra.

Zasedání zahájil Prof. Jařab (JJ) a rektor Univerzity Palackého Prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., který přivítal předsednictvo.

(JJ) informoval programovou radu o telefonním rozhovoru s Ministrem zahraničních věcí České republiky PhDr. Lubomírem Zaorálkem, kdy se spolu dohodli na dalším pokračování (JJ) ve funkci předsedy programové rady. Nastínil také vizi, jakým směrem se ubírat, jak hospodařit s penězi, které má Česko-polské fórum k dispozici, zdůraznil možné dopady přílišného škrtání v univerzálních projektech.

 (BD) poděkoval za úvod a zdůraznil, že fáze poznávání se přes hranice je již minulostí, a že  nyní jsou přihlášky zasílány z celé republiky a asi 15% je úspěšných v žádosti o grant. Zvyšuje se tlak na Česko-polské fórum, stále více zájemců se snaží získat grantové projekty. Česko-polské fórum se rozšířilo z příhraničních oblastí do celé České republiky. Měly by se také zohledňovat projekty, které se týkají zahraniční politiky. Je těžké odhadnout, kolik by to mělo být celkově procent. Naznačil, že Česko-slovenské vztahy existují a nemusejí se budovat, ale Česko-polské vztahy se stále musí upevňovat a rozvíjet.

(JJ) upozornil, že univerzitní projekty (zejména v přírodních a technických vědách) je obtížné schvalovat, protože musí být obyčejně dlouhodobější, což náš fond nemůže zaručit. Navíc jsou tu pro univerzity a vědecké ústavy k dispozici jiné mezinárodni programy.

(JS) sdělil, že peníze v této oblasti nejsou primární,  původní myšlenka byla o lidech, kteří se setkávají. Impuls má přicházet od těchto lidí, teprve poté se projekty budou ucházet o financování ze státních zdrojů. K aktivitám mají patřit i besedy, bylo by dobré debatovat o aktuálních tématech, např. o Ukrajině. Také o zadání projektů, kde je nyní vše, od vědy až po diplomatické aktivity.

(MG) k otázce hodnocení 5-letého působení Česko-polského fóra naznačil, že dopad tohoto druhu bilaterálních nástrojů veřejné diplomacie je obtížné změřit. Vyjádřil však přesvědčení, že činnost Česko-polského fóra nejen že přispěla k posilnění občanského rozměru spolupráce, ale také vyzdvihuje pozitiva Česko – polského  partnerství a posiluje vzájemnou důvěru a oslabuje negativní jevy ve vzájemných vztazích.

(MG) vysvětlil, že stará dilemata, zda-li se soustředit více na zahraničněpolitické projekty, nebo na kulturní a uměleckou činnost a na jaké projekty se mají finanční prostředky poskytovat, se na polské straně řeší dočasně a je to do velké míry závislé na poptávce, o čemž svědčí kvantita a kvalita projektů. K dispozici bylo sice mnoho projektů které tematicky více odpovídaly posílení spolupráce výzkumných pracovišť a think-tanků, ale ne všechny byly kvalitní a povedené. Na druhou stranu je také málo univerzitních projektů, což je pravděpodobně spojené s menší pružností administrativy vysokých škol v porovnání s přístupem nevládních organizací. Na polské straně jsou projekty rozdělovány bez předem určených, přesných preferencí a tematické vedení se uskutečňuje prostřednictvím ročních priorit a cílů. Směrnice jsou však natolik všeobecné, že umožňují účast v konkurzu různým subjektům, s možností realizovat zadaná témata různými způsoby.

(JJ) upozornil, že k dispozici jsou webové stránky, na kterých se lze dočíst o všech projektech.

(MG) naznačil, že na stránkách Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky se nově aktualizují zprávy o Česko-polském fóru. Byl spuštěn profil Programové rady Česko – polského fóra na sociální síti Twitter (@ForumPLCZ), který informačně zahrnuje širší okruh aktualit z Česko – polských vztahů. K dispozici jsou také informace o Česko-polském fóru na anglických a polských stránkách wikipedie. To přispělo ke všeobecnému zlepšení informovanosti o činnosti Česko-polského fóra, o čemž svědčí i nárůst počtu přihlášených projektů na rok 2014 (49).

(JČ) sdělil, že v loňském roce bylo v České republice přijato 92 žádostí - projektů.

Dále se diskutovalo o koofinancování z prostředků Visegrádského fondu, příkladem může být zkušenost Historického ústavu.

(MG) naznačil, že mezi činností IVF a Česko-polského fóra jsou početné synergie a podpora Česko-polských projektů doplňuje spolupráci ve visegrádském prostoru o bilaterální rozměr, který je důležitým faktorem upevňování středoevropského partnerství. Podobnou roli hrají též   maďarsko - slovenské projekty, stejně jako projekty podporované IVF, jejichž základna je u slovensko-maďarských hranic. Místem, kde můžeme počítat s nárůstem spolupráce a větším překrýváním visegrádských a česko – polských projektů je Česko – Polsko – Slovenské pohraničí (Severní Morava, Slezsko, Beskydy).

(JČ) také poukázal na kvalitní debatu ve Vratislavi (Wrocław), ohledně dopravní infrastruktury. V Praze bude konference o bezpečnosti, obraně a zbrojařském průmyslu. Zdůraznil, že by bylo dobré se zúčastnit a podívat se na tyto konference. Informoval o návrhu uspořádat zasedání Česko – polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci na podzim v Českém Těšíně i s přispěním veřejnosti. Rovněž zdůraznil, že je vhodné se více věnovat Ukrajině.

(JB-MZV) zdůraznil, že informace na webových stánkách jsou v dnešní době již nedostačující, a že by bylo vhodné používat i Facebook, který je stále více populární a přitahuje i mládež. Potvrdil, že v letošním roce ČR z celkového počtu 92 projektů uspokojila 14.  

V další debatě se předsednictva dohodla, že na podzimním setkání, které se uskuteční v Praze (nejlépe ve spojení s 6. Mezinárodním sympoziem Česká zahraniční politika), budou diskutovat, jak dosáhnout větší informovanosti o aktivitách fóra (i s využitím novinářů, kteří sedí v programových radách) a o užší spolupráci s ministerstvy kultury, hospodářství, dopravy, nebo místního rozvoje. V neposlední řadě se diskutovaly možnosti spolupráce fóra se zástupci businessu z obou zemí. Podnikatelské prostředí má důležitý vliv na formování Česko – polských vztahů a může výrazně přispět k jejich upevnění.

V Praze dne 5. 5. 2014

Zpracoval: Ing. Tomáš Kadlec, Mateusz Gniazdowski, Ph.D.

Schválil: Ing. Jan Bondy