Podle ministra průmyslu a těžby A. Ndiaye nový těžební zákon obsahuje úpravy, jejichž účelem je zajistit atraktivitu sektoru a podpořit výhodné partnerství mezi státem, investory a občany. Změny mají umožnit posílit kontrolu státu nad nerostnými surovinami, ochranu lidských práv i životního prostředí. Senegalská vláda si také od uvedených změn slibuje získání více finančních prostředků, a to především v souvislosti se zvýšením licenčních poplatků. Změny se dotknou i ochrany informací, tak aby Senegal vyhověl požadavkům Iniciativy pro transparentnost v těžebním průmyslu.

 

 

Mění se i rozdělení finančních prostředků, které stát získá z těžby. Nově bude směřovat 60% daní získaných z těžebního průmyslu do centrálního rozpočtu státu, 20% získají místní samosprávy a 20% bude určeno na správu těžebního sektoru. Místní správy navíc ještě získají 0,5% obratu těžebních společností formou lokální daně.   

Nový zákon upravuje terminologii, dobu platnosti povolení k průzkumu a těžbě, důvody zrušení povolení k výzkumu, opaření ohledně ochrany životního prostředí a posiluje kontrolní mechanismy. Z pohledu potenciálních investorů je přínosem především zaměření na posílení transparentnosti těžebního sektoru.

Senegal má rozsáhlá ložiska zlata, železných rud, fosfátů, ropy a zemního plynu. Průzkum a těžba těchto surovin se v posledních letech rychle rozvíjí. Poslední dobou se také zvyšuje těžba těžkých kovů, především zirkonu. S těžbou 46 000 tun zirkonu v roce 2015 se Senegal stal jedním z předních producentů této suroviny na světě. Většina zirkonu směřuje na evropský trh, kde je použit jako jeden ze vstupů do průmyslové výroby, včetně využití ve sklářském a chemickém průmyslu. V senegalských pobřežních vodách bylo také nalezeno počátkem roku 2016 na základě zkušebních vrtů ropných společností přibližně 250 milionů barelů ropy a zásoby zemního plynu jsou odhadovány na 450 miliard m³. Začátek těžby obou surovin je plánován na rok 2020.

(Mgr. Pavel Zástěra, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Dakaru)