Ekonomický výhled OECD byl představen v rámci 1. přípravného jednání ministrů k letošnímu ministerskému zasedání Rady OECD, kterého se zúčastnil náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa. Světová pandemie výrazně ovlivnila životy lidí po celém světě a donutila vlády zamrazit ekonomickou aktivitu v mnoha sektorech. Podle OECD klesla ekonomická aktivita v některých zemích o 20-30 %, což je opravdu mimořádný šok, zejména s ohledem na nenadálost celé situace.

OECD ve svém dokumentu pracuje s dvěma scénáři – ten první počítá pouze s jednou vlnou pandemie, ten druhý v sobě zahrnuje další velkou vlnu pandemie v druhé polovině roku 2020. Takzvaná druhá vlna by byla spojena s dalšími restrikcemi pro ekonomiku.

V případě scénáře s jednou vlnou by se dle OECD celosvětové HDP v roce 2020 snížilo o 6 %, v roce 2021 by zase vzrostlo o 5,2 %. Scénář pracující s druhou vlnou by znamenal propad celosvětového HDP v roce 2020 o 7,6 % a vzrůst v roce 2021 o 2,8 %.

Tak velký propad ekonomiky samozřejmě bude znamenat velký růst zadlužení států, nezaměstnanosti, ale také zadlužení firem. Nezaměstnanost pak zasáhne zejména profese s nízkou kvalifikací a mladé pracovníky – dle odhadů OECD by v EU měla překročit nezaměstnanost mladých lidí (od 15 do 24 let) 30 %.

Situace České republiky

Česká republika je ve výhledu oceněna pro svou rychlou a razantní reakci vedoucí k pomalému šíření viru. Na druhou stranu jsou odhadovány poměrně drastické dopady nastalé situace na ekonomiku země. Ta by se v případě scénáře s jednou vlnou pandemie zotavila do konce roku 2021 pouze částečně.

OECD zdůraznila velký propad v průmyslové výrobě a zejména v oblasti automobilového průmyslu, kdy zastavení výroby postihlo i celou řadu dodavatelských firem, které v ČR působí. Česká republika by se tak podle OECD měla zaměřit na podporu vědy a výzkumu, celoživotního vzdělávání – zejména obyvatel, kteří v důsledku pandemie přijdou o práci a v neposlední řadě o zjednodušení procedury získání stavebního povolení. Všechna tato opatření by měla pomoci návratu ekonomiky země na původní úroveň z ledna 2020 a naopak ji ještě posílit.

 

Závěry

Ve výhledu se objevila tři hlavní poselství: 1) Současná krize je nejhorší zdravotní a ekonomickou krizí od období 2. světové války. 2) Ekonomické dopady jsou výrazné po celém světě. Obnova bude pomalá a bude mít dlouhotrvající následky. 3) Mezi nejvýraznější výzvy pro jednotlivé země bude patřit spolupráce při výrobě a distribuci vakcíny a také zacílení státní podpory na podporu zaměstnanosti, restrukturalizaci firem a případnou sociální ochranu těch nejzranitelnějších.

Zároveň však OECD nabízí klíčové politické odpovědi na nastalou situaci:

1. Soustředit se na zdravotnictví – je potřeba posílit zdravotnické systémy; zlepšit dodávky zdravotnického materiálu. Nejlepší taktikou pro nastalou situaci je důsledné sledování.
2. Podporovat přechod – zejména přechod pracovníků mezi odvětvími; posílit ochranu příjmů; ulehčit firmám restrukturalizaci – hlavně pokud jde o malé a střední podniky; pomoc firmám s digitalizací.
3. Naplánovat obnovu – posílit dodavatelské řetězce; propagovat investice do ekologických řešení; podporovat ekonomiku kroky fiskální i měnové politiky; spravedlivě investovat veřejné prostředky.
4. Pokračovat v globální spolupráci – zajistit volný obchod.

 

Celý text ekonomického výhledu najdete na stránkách OECD.