V úvodu COP-26 ve dnech 1. a 2. listopadu 2021 zároveň proběhlo setkání hlav států a vlád, kterého se zúčastnil předseda vlády ČR. Cílem této akce na nejvyšší úrovni bylo projednání nezbytných opatření k dosažení klimatických cílů přijatých v rámci Pařížské dohody a k omezení globálního oteplování pod 1,5 stupňů Celsia. Kromě představení plánů jednotlivých zemí na snižování emisí skleníkových plynů došlo k přijetí řady politických deklarací a iniciativ na podporu omezení globálního oteplování pod úroveň 1,5°C, které měly současně potvrdit připravenost zúčastněných zemí přejít od slov ke skutečným činům. Konkrétně se jednalo o oficiální vyhlášení globálního závazku k redukci emisí metanu do atmosféry, k němuž se připojilo více než 100 zemí. Tyto země se zavázaly ke společnému cíli snížit do roku 2030 celosvětové emise metanu nejméně o 30 % ve srovnání s úrovněmi roku 2020 a přejít k využívání nejlepších dostupných inventarizačních metod pro kvantifikaci emisí metanu se zvláštním zaměřením na zdroje emisí s vysokým podílem emisí. Splněním závazku by se oteplování do roku 2050 snížilo o nejméně 0,2^oC. 

Přes 100 států se připojilo ke společnému prohlášení, v němž se zavázaly zastavit do roku 2030 úbytek světových lesů. Mezi významné signatáře prohlášení patří Brazílie, Indonésie a Konžská demokratická republika, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů. ČR se jako samostatný signatář k tomuto prohlášení také připojila. EU, UK, USA, Francie a Německo přislíbily v rámci iniciativy "Just Energy Transition“ poskytnout 8,5 mld. USD v příštích 5 letech na podporu dekarbonizace energetického sektoru Jihoafrické republiky.

Vyjednávací týmy jednotlivých zemí hledaly kompromisy v agendách, jež s sebou nesou přímé dopady na ekonomiku a prosperitu těchto zemí. Dosažení omezení globálního oteplování pod 1,5 stupňů Celsia je tak stále možné, dosavadní závazky jednotlivých zemí tuto ambici zatím nenaplňují. Přesto konference přinesla posun v řadě palčivých otázek.  Podařilo se dosáhnout kompromisní dohody na hlavních opatřeních v dalším boji proti změně klimatu shrnutých v tzv. Klimatickém paktu z Glasgow.

Nejvíce diskutovanou a spornou otázkou dohody byl požadavek na ukončení využívání uhlí a subvencí do fosilních paliv, který byl po dlouhém vyjednávání zahrnut do konečné dohody ve formě výzvy ke zvýšení úsilí na jejich postupném omezování. Podle schváleného prohlášení se státy dále zavázaly usilovat o omezení globálního oteplování pod úroveň 1,5°C. Současné vnitrostátně stanovené závazky však tomuto cíli neodpovídají (celkové závazky po COP 26 odpovídají globálnímu oteplení o 2,4°C), a proto by podle dohody měly jednotlivé státy navrhnout na COP 27 v příštím roce další snížení emisí skleníkových plynů.

Dohoda mj. připomíná nesplněný závazek vyspělých zemí mobilizovat do roku 2020 a poté až do roku 2025 finanční prostředky ve výši 100 mld. USD ročně na pomoc s řešením změny klimatu v rozvojových zemích a vyzývá je proto k urychlené nápravě. Vyspělé státy by podle dohody měly v rámci těchto finančních příspěvků zvýšit financování adaptačních opatření v rozvojových zemích. Součástí dohody je také nový mechanismus pro poskytování technické pomoc při předcházení, zmírňování a řešení ztrát a škod způsobených negativními dopady změny klimatu.

Kromě schválení politické dohody je důležitým úspěchem COP 26 dokončení pravidel pro provádění Pařížské dohody (tzv. Paris Rulebook). Po 6 letech od přijetí Pařížské dohody se nakonec podařilo dohodnout i na zbývajících prováděcích pravidlech týkajících se zásad pro tzv. tržní a dobrovolné mechanismy upravené v článku 6 Pařížské dohody, nastavení společných pětiletých časových rámců pro implementaci vnitrostátně stanovených závazků a transparentního vykazování údajů o snižování emisí skleníkových plynů.