česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: M. Vágner
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Hongkong zvolil deficitní rozpočet jako nástroj k překonání současné ekonomické i společenské situace

Ministr financí Paul Chan představil 26. února t.r. návrh rozpočtu na finanční rok 2020-21, který si klade za cíl boj s epidemií koronaviru, podporu podniků včetně zachování pracovních míst, stimulaci ekonomiky, zmírnění finanční zátěže obyvatel, rozvoj a diverzifikaci hospodářství a vybudování města pro příjemné žití jeho obyvatel. Úkol to nebude jednoduchý ve světle ekonomických, sociálních a zdravotních překážek v uplynulém období i velkých nejistot do budoucna. Nespokojenost prostých obyvatel s vládou roste, proto je řada kapitol rozpočtu věnována příslibům zlepšení sociálních dopadů současné situace. K dosažení cílů bude muset Hongkong sáhnout do finančních rezerv, kterých má dosud velké množství, aby mohl pokrýt deficit rozpočtu nejen za rok 2019, ale i pro následující období až do března 2025.
 

Hospodářské výsledky v roce 2019 a výhled pro rok 2020

Hospodářství se v uplynulém roce propadlo poprvé za deset roků o 1,2%. Příčiny jsou známé: obchodní válka Čína-USA, politické a sociální nepokoje doprovázené pouličními nepokoji v souvislosti s extradičním zákonem. Export zboží se propadl o 4,7% a služeb více než dvojnásobně, zatímco dovoz zboží se snížil o 7,4% a služeb o 2,4%. O procento se snížila domácí spotřeba a investice o více než 12%. Pokles maloobchodu a zejména služeb v turistice, pohostinství a ubytování o téměř čtvrtinu po většinu druhé poloviny roku měly za následek nárůst nezaměstnanosti na tříletý vrchol 3,4%. Rovněž inflace se vyšplhala zejména v důsledku prudkého růstu cen vepřového masa na rekordní 3%.

Ani nový rok nezačal optimisticky, když epidemie koronaviru ochromila nejen kontinentální Čínu, ale i Hongkong. Vysoká nejistota, související s epidemií, globálními trendy v obchodě i očekávanými sociálními střety, vedla místní vládu k predikci vývoje hospodářství v intervalu -1,5% až +0,5%. Inflace by se měla vrátit na únosnou úroveň 2,5%, ale nezaměstnanost poroste podle ministra práce a sociálních věcí až na 5%.

Deficit rozpočtu ve finančním roce  2019-20 bude pokračovat až do roku 2025

Veřejné finance se potýkají s klesající dynamikou příjmů a nárůstem mandatorních výdajů, což bude mít za následek deficit státního rozpočtu až do konce finančního roku 2024-25. Rozpočet současného finančního roku, který končí 31. března 2020, bude uzavřen poprvé v patnáctileté historii s deficitem 37,8 mld. HKD (112,7 mld. CZK), přestože měl vyjít s dvouciferným přebytkem. Důvodem byl nejen hospodářský propad a nižší výběr daní, ale i celkem čtyři stimulační balíčky na podporu firem a populace v 2. polovině minulého roku v hodnotě 30 mld. HKD a dále ve stejné výši nedávno vytvořený fond proti důsledkům epidemie. Rozpočtový deficit bude kryt z fiskálních rezerv, které se smrsknou ze současných 1.133 mld. HKD na 937 mld. HKD koncem března 2025.

Priority nového rozpočtu na rok 2020-21

Výdaje rozpočtu vzrostou oproti minulému období o 17% na  731,1 mld. HKD a po započtení výnosů z dluhopisů dosáhne deficit objemu 139,1 mld. HKD. Mandatorní výdaje mají rostoucí trend a tvoří dvě třetiny. Největší část výdajů je určena na podporu hospodářství, následuje sociální péče, vzdělání, zdravotnictví, infrastruktura a bezpečnost. Během tohoto finančního roku budou zahájeny investiční projekty v hodnotě 118 mld. HKD. Jednotlivé cíle rozpočtu:

1) Způsob boje s epidemií koronaviru je podroben značné kritice obyvatel, proto vláda podpoří kromě vytvořeného zvláštního fondu i navýšení prostředků pro Hospital Authority na částku 79,2 mld. HKD (včetně prostředků na nábor nových lékařů a sester a vytvoření expresních zdravotních středisek ve většině distriktů).

2) Podpora podnikání a pracovních míst zahrnuje úlevy na daních a poskytování úvěrů s nízkou úrokovou mírou zejména pro malé a střední podniky, zrušení podnikatelských registračních poplatků nebo financování zaměstnaneckých asistenčních a rekvalifikačních programů se zvláštní pobídkou pro stavebnictví.

3) Zmírnění finanční zátěže obyvatelstva. Vláda snížila daně ze mzdy a rezidenční poplatky, navíc bude vyplacena jedna měsíční podpora pro sociálně slabé a postižené osoby, nízkopříjmovým osobám ve státních bytech bude uhrazen jeden měsíční nájem a studentům poplatky za zkoušky. Navíc každý dospělý občan s trvalým pobytem v Hongkongu získá jednorázovou částku 10 tis. HKD, což státní pokladnu bude stát 71 mld. HKD.

4) Opatření k diverzifikaci hospodářství mají zvrátit upadající zájem o teritorium a zvýšit atraktivitu města i výkonnost hospodářství. Tahounem ekonomiky jsou finanční služby, kde se opatření týkají zvýšení atraktivity pro privátní akciové fondy, zrušení dílčích poplatků na burze nebo vydání „zelených“ a protiinflačních dluhopisů. Tradiční pozornost věnovaná inovacím a technologiím se soustředí na výstavbu vědeckého parku v Lok Ma Chau a třetího vědeckého klastru či zvýšení částky na technologické programy a navýšení státní podpory výzkumných projektů na 75%. Doprava a logistika získá daňové úlevy a finanční injekci do nových technologií, do sektoru turistiky bude napumpováno 700 mil. HKD na zahraniční propagační kampaň a Trade Development Council finančně podpoří podnikatelské příležitosti firem. Další finanční stimuly dostane kreativní průmysl a rovněž péče o talenty.

5) Zlepšení podmínek pro život ve městě. Dostupnost kvalitního bydlení patří mezi hlavní kritizované oblasti v Hongkongu. Proto návrh rozpočtu počítá během příštích pěti let s výstavbou 100 tisíc státních bytů a 20 tisíc z privátní výstavby. Na péči o stárnoucí populaci jsou vyčleněny prostředky pro další místa v domovech pro seniory i jejich finanční podporu. Životní prostředí dostane zvýšené prostředky na rozvoj nových technologií, útlum starých dieselových komerčních vozidel a podporu elektromobility. V oblasti Smart City má prioritu síť 5G, problematika Smart Transport a stovka on-line služeb státu bude integrována v rámci nové platformy „iAM Smart“.

Hongkongská vláda čelí v současné době řadě výzev, které se snaží překonat zvýšenými výdaji s využitím deficitního rozpočtu, který bude krýt z fiskálních rezerv. S obdobným scénářem má  zkušenosti z období finanční krize koncem 90. let minulého století a návazné epidemie SARS, kdy použila k překonání těžkého období několikaletý rozpočtový deficit, stejně jako plánuje nyní. Takový, z dlouhodobého hlediska neudržitelná stav, bude muset vláda v budoucnu řešit zvýšeným výběrem daní, osekáním mandatorních výdajů a identifikací oblastí ekonomického růstu.

Milan Vágner, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Hongkongu