Společnost uvedla, že si jako první vybrala právě Rumunsko, „protože je to jakési Silicon Valley ve střední a východní Evropě, s IT&C sektorem, který představuje téměř 6% HDP země, a protože má radiové spektrum dvojnásobné ve srovnání s ostatními konkurenty." Společnost Orange do Rumunska dosud investovala cca 3,5 miliardy EUR.

Orange je lídr lokálního telekomunikačního trhu podle počtu uživatelů a příjmů. Konkurenti Vodafone Romania a Digi zahájili provoz podobných služeb v květnu a červnu 2019. Služby Vodafone 5G jsou k dispozici v Bukurešti, Cluj-Napoca a Mamaie, zatímco společnost Digi spustila tyto služby v Bukurešti a uvedla, že je rozšíří na Constanța a Mamaia, Oradea, Cluj-Napoca a Iaș.

Všechny tři telekomunikační operátoři zahájili služby 5G s využitím svých vlastních stávajících síťových možností, protože stát odložil veřejné výběrové řízení na rádiové frekvence vyhrazené pro služby 5G až na příští rok, čímž se zpozdilo celonárodní zavádění této technologie. Kromě toho stále existují nejasnosti ohledně toho, do jaké míry chce stát požádat operátory, aby zaplatili za licence 5G, a požadavky na rozvoj sítí 5G.

5G jako strategická síť

Podle prezidenta Iohannise musí Rumunsko propojit přístup k technologii 5G s národní bezpečností a bezpečností NATO. Prezident se tomuto tématu věnoval na summitu NATO v Londýně. Uvedl také, že jakmile bude zavedena technologie 5G, bezpečnost se stane životně důležitou, protože 5G je navrženo tak, aby vstoupilo do všech sfér každodenního života, státních institucí, komunikace mezi občany a státními institucemi a mezi institucemi. Rumunsko je jednou ze zemí, které vyhověly americkým návrhům ke kybernetické bezpečnosti 5G sítí, a to především ve vztahu k ČLR. Během návštěvy prezidenta Iohannise v Bílém domě v srpnu letošního roku navíc Rumunsko a USA podepsaly memorandum o stanovení přísných pravidel pro poskytovatele technologií 5G.

Pro české firmy může být v souvislosti s rozvojem 5G sítí perspektivní participace na projektech vládního programu digitální agendy. Pro stávající programovací období se počítá s výši 2,4 mld. Eur. Konkrétně např. jde o možnosti dodávek technologií, specializovaného SW pro řízení průmyslových provozů a callcenter, dodávky SW řešení pro ochranu firemních dat, SW pro ochranu a řízení 5G sítí apod.

ZÚ Bukurešť považuje rumunský sektor ICT vzhledem k dynamickému rozvoji za velmi perspektivní – odhaduje se, že do roku 2025 bude sektor ICT přispívat 12 % do HDP – a zařadil jej do mapy globálních příležitostí.

Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti