Pro Rumunsko je rok 2017 dalším úspěšným rokem pozitivního ekonomického růstu, který je tažen hlavně spotřebou, nižšími daněmi, zvýšením příjmů ve veřejném sektoru a investicemi. Pravdou je, že Rumunsko sice má v Evropské unii jednu z nejvyšších měr hospodářského růstu, ale také se řadí vysoko v chudobě. V Rumunsku přetrvávají sociální rozdíly mezi městem a venkovem a konkurenceschopnost zdejšího hospodářského růstu je prozatím založena na nízkých nákladech a mzdách. Trh s pracovní silou se postupně stává méně dostupným a začíná se objevovat nedostatek kvalifikované pracovní síly, především v oblastech s vyšší koncentrací investic. Podnikatelé, včetně českých, se v Rumunsku potýkají hlavně s neustálou změnou právních předpisů a čelí zakořeněné korupci.

Letošní schodek veřejných financí dosáhne cca 3 % HDP a vládní dluh 37,6 % HDP. Pro finanční stabilitu Rumunska existují rizika v podobě poklesu důvěry investorů v rozvíjející se ekonomiku (vysoké riziko), nízké korporační platební disciplíny (střední riziko) a zrychlení růstu cen nemovitostí (nízké riziko). S ohledem na schválený růst mezd ve veřejném sektoru bude růstový trend pravděpodobně zachován také v roce 2018. Od 1. ledna 2018 bude nejvýznamnější změnou snížení sazby daně z příjmů fyzických osob z 16 na 10 % a přesun zátěže příspěvků na sociální zabezpečení ze zaměstnavatele na zaměstnance. Hrubá minimální mzda se k 1. lednu 2018 zvýší o 31 % ze současných 1 450 RON na 1 900 RON.

Současné vládní priority jsou především zdravotnictví, vzdělávání a investice. Vláda rovněž dbá o komplexní rozvoj podnikání obecně (harmonický rozvoj a prosperita ve střednědobém a dlouhodobém horizontu), rozvoj sektorů s vysokým potenciálem růstu, jako je IT, technologie a další kreativní průmysl. Cestovní ruch a zemědělství jsou přitom pro vládu další dvě extrémně důležité oblasti. Pro jejich další rozvoj však Rumunsko potřebuje odpovídající infrastrukturu, a to nejen dálnice a letiště, ale i jiné, jako je např. digitální infrastruktura. Vládní prioritou je také čerpání evropských prostředků v roce 2018 ve výši cca 28,4 mld. RON.

Další vývoj rumunské ekonomiky mohou nepříznivě ovlivnit signály o jejím možném přehřívaní. Nabídka pracovní síly na rumunském pracovním trhu se stále snižuje a nové investice v některých regionech hlavně v západní části Rumunska a v Bukurešti a jeho okolí zápasí s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, což následně vyvolává tlak na růst mezd.

Vládou štědře podporovaný růst mezd ve veřejném sektoru dává záruku úspěšnosti prodeje široké škály spotřebních výrobků. V Rumunsku, zejména v předvánočním období, dochází ke zvýšeným nákupům hlavně spotřebního zboží. Např. trh s hračkami je v poslední době jedním z nejdynamičtěji rozvíjejících se odvětví. Zajímavý je rovněž trh s oděvy a obuví, kdy více než 50 % veškerého prodeje se odehrává ve firemních obchodech, supermarketech nebo obchodních domech. Stále více výrobků se začíná objevovat také v internetové nabídce. Odhaduje se, že průměrný rumunský občan vydává na nákup oděvů a obuvi cca 4 % svých příjmů. I přestože zdejší příjmy jsou několikrát nižší než např. v Německu, prodejní ceny oděvního a obuvního zboží jsou srovnatelné. Rumuni a Rumunky se totiž velmi rádi moderně oblékají, a tak Rumunsko je dnes z pohledu strategických hráčů velmi důležitým trhem. Možnosti pro české výrobce a prodejce se jeví hlavně v segmentu luxusního zboží, sportovního a dětského oblečení a obuvi. Mimořádný zájem je také o automobily Škoda, především o modely Kodiaq a Karoq. A čeští investoři se mohou setkat se silnou poptávkou hlavně po kancelářských a obytných prostorech.

Milan Peprník, rada-vyslanec, Velvyslanectví ČR v Bukurešti