česky 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Turecká ekonomická opatření v boji s koronavirem

V oficiálních prohlášeních tureckých představitelů bylo možné v posledním týdnu zaznamenat přesvědčení, že současná světová krize se rozmáhá v okamžiku, kdy se makroekonomické ukazatele země (především inflace a deficit běžného účtu) výrazně zlepšily

Za této situace sáhla Centrální banka k řadě opatření s cílem posílit předvídatelnost trhu pomocí poskytnutí větší finanční flexibility bankám, zejména proto, aby mohly nadále poskytovat úvěry korporátnímu sektoru. Dne 18. března poté došlo k zasedání koordinačního výboru v boji proti koronaviru řízeného prezidentem Erdoganem za účasti všech relevantních institucí i sektorových asociací, jehož výsledkem byla urgence pro banky, aby dále poskytovaly úvěry i pro firmy, aby nepropouštěly své zaměstnance. Prezident Erdogan dále vybídl k podpoře národního dopravce Turkish Airlines. Důležité bylo také představení vládního balíčku s názvem „Hospodářský stabilizační štít“ v hodnotě 100 mld. TRY (cca 14,8 mld. EUR).

K zasedání měnového výboru Centrální banky došlo o dva dny dříve, než bylo původně plánováno, tedy dne 17. března. V prohlášení následujícím po setkání bylo uvedeno, že i když si ekonomika vede lépe, než se všeobecně předpokládalo, je nutné učinit opatření, která napomohou současné pandemii koronaviru čelit. Prvním krokem bylo další snížení úrokových sazeb z 10,75% na 9,75% a uveřejnění celé řady opatření cílících na posílení turecké ekonomiky. Mezi ně patří např. zajištění přísunu likvidity pro místní banky pomocí vnitrodenních úvěrů do jimi požadované výše, likvidita může být na trhy napumpována i prostřednictvím repo aukcí se splatností až 91 dní. Úplný seznam opatření je možné si prostudovat v tiskovém prohlášení turecké Centrální banky.

O den později poté koordinační výbor pod vedením prezidenta Erdogana přijal další sadu opatření, mj. odložení plateb srážkové daně, DPH i pojistného o 6 měsíců pro maloobchod, nákupní centra, producenty železa a oceli, automobilový průmysl a další sektory; pozastavení platby daně za hotelové ubytování do listopadu 2020; snížení DPH na domácí lety z 18% na 1%; odložení o 3 měsíce splátek úvěrů společností, jenž se dostaly do potíží vinou současné pandemie (po tuto dobu nedojde také ani k uplatňování úroků u úvěrů, jenž jsou u státní banky Halkbank); byla slíbena pomoc exportérům majícím problémy s hromaděním zboží ve skladech – dojde k profinancování jejich nákladů na uskladnění zboží; padlo také rozhodnutí o zvýšení minimálního důchodu na 1500,- TRY a k celé řadě dalších opatření.

Situace v Turecku nyní zůstává, podobně jako jinde ve světě, z makroekonomického hlediska dosti nepřehledná a dynamicky se vyvíjí. Pravdou je, že turecká ekonomika si v posledních měsících vedla lépe, než se všeobecně očekávalo. I přesto se vládě nepodařilo dostat pod kontrolu vládní výdaje a neustále rostoucí schodek státního rozpočtu, který stoupl z 1% vůči HDP v roce 2016 na 2,9% v roce 2019 a dle předpovědí Economist Inteligence Unit se v tomto roce bude pohybovat okolo 3,7%. Situaci dále nepomohou ani klesající příjmy státního rozpočtu související zejména s nižším výběrem daní, což se v souvislosti se současnou krizí dále zvýrazní. Je tak možné očekávat výraznější nárůst tureckého veřejného dluhu, který je v současné době na poměrně solidní hodnotě 30% vůči HDP. Důležité také bude, jak velký bude pokles do Turecka proudících turistů i to, jak velký bude propad zahraničních investic v zemi. Dle údajů Centrální banky do poloviny března tohoto roku zahraniční investoři rozprodali v zemi majetek v hodnotě téměř 5 mld. USD.

 

Pavel Daněk, obchodní rada Velvyslanectví ČR v Ankaře