4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Čína je pro ČR 4. největším obchodním partnerem a druhým největším dovozcem (od roku 2006). Pro ČR je Čína 18. největším exportním trhem.

Vývozy ČR do Číny mají dlouhodobě rostoucí tendenci. Největší nárůsty byly zaznamenány v letech 2007 (o téměř 60 %) a v roce 2010 (o 53 %). Nárůst byl vysoký také v roce 2011, kdy činil více než 30 %. V letech 2012 a 2013 se růst držel v rozmezí  8-11 %. Vývozy se tak od roku 2007 ztrojnásobily. Jen za posledních pět let pak vzrostly o téměř 68 %.

Dle českých statistik činil v roce 2014 český vývoz do ČLR 1,537 mld. EUR (meziroční nárůst o 6,2 %), dovoz z ČLR dosáhl výše 13,027 mld. EUR (meziroční nárůst o 11,5 %). Obrat se oproti předchozímu roku zvýšil na 14, 564 mld. EUR při záporné bilanci ČR ve výši 11, 490 mld. EUR.

V roce 2015 ČR do ČLR vyvezla zboží v hodnotě 1,67 mld. EUR (meziroční nárůst o 8,2%). Dovoz z ČLR do ČR za rok 2015 činil 17,04 mld.  EUR, což představuje meziroční nárůst o 29,3%. Obrat se oproti předchozímu roku zvýšil na 18,71 mld. EUR (meziroční nárůst o 27,1 %) při záporné bilanci ČR ve výši 15,372 mld. EUR.

Za první čtvrtletí roku 2016 činí obrat česko-čínského zahraničního obchodu 4,2 mld. EUR (-8,6%). Dovoz do ČR dosahuje 3,8 mld. EUR (-8,4%) a vývoz z ČR 0,4 mld. EUR (-10,2%).

Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2011-2015 (v mld. EUR)

	Vývoz		Dovoz		Obrat		Bilance
	Objem	Index	Objem	Index	Objem	Index	Objem
2011	1,201	131,0	13,606	116,3	14,807	117,4	-12,406
2012	1,301	108,5	12,191	89,6	13,492	91,1	-10,890
2013	1,447	111,2	11,680	95,8	13,128	97,3	-10,234
2014	1,537	106,2	13,027	111,5	14,564	110,9	-11,490
2015	1,669	108,2	17,041	129,3	18,710	127,1	-15,372

Zdroj: Český statistický úřad a MPO

Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2011-2015  (v mld. USD)

	Vývoz		Dovoz		Obrat		Bilance
	Objem	Index	Objem	Index	Objem	Index	Objem
2011	1,669	137,6	18,913	122,2	20,581	123,3	-17,244
2012	1,670	100,1	15,652	82,8	17,323	84,2	-13,982
2013	1,920	114,9	15,498	98,5	17,418	100,0	-13,578
2014	2,036	106,0	17,226	111,1	19,262	110,6	-15,190
2015	1,850	90,6	18,910	108,4	20,760	106,6	-17,060

Zdroj: Český statistický úřad a MPO

Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2011-2015  (v mld. CZK)

	Vývoz		Dovoz		Obrat		Bilance
	Objem	Index	Objem	Index	Objem	Index	Objem
2011	29,517	127,3	334,528	113,1	364,045	114,1	-305,011
2012	32,711	110,8	306,522	91,6	339,233	93,2	-273,810
2013	37,587	114,9	303,397	99,0	340,984	100,5	-265,809
2014	42,321	112,6	358,662	118,2	400,983	117,6	-316,340
2015	45,537	107,2	464,683	128,0	510,220	125,5	-419,146

Zdroj: Český statistický úřad a MPO

Značné záporné saldo obchodu v neprospěch ČR je setrvalým problémem obchodních vztahů s ČLR (nejen pro ČR). V roce 2015 se oproti předešlému roku zvýšilo o více než 32 %, což bylo dáno především nárůstem čínských dovozů. Ty jsou však ve velké míře dále reexportovány, což negativní bilanci vzájemného obchodu zlepšuje. Historického maxima saldo dosáhlo v roce 2011 (v korunovém vyjádření v roce 2015).

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu v roce 2015 SITC (1) – v mil. EUR/%

Třída	Vývoz	Index	Dovoz	Index	Obrat	Index	Bilance
0 Potraviny a živá zvířata	9,238	105,4	75,327	109,2	84,565	108,7	-66,089
1 Nápoje a tabák	5,138	161,2	1,804	98,0	6,941	138,0	3,334
2 Suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv	111,233	93,2	41,630	84,5	152,863	90,7	69,603
3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	1,274	119,0	0,238	64,0	1,512	104,8	1,035
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky	1	0	0,387	99,8	0,387	100,0	-0,386
5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.	72.364	101,8	264,204	99,8	336,567	100,3	-191,840
6 Tržní výrobky	135,960	90,4	975,435	106,9	1 111,395	104,5	-839,475
7 Stroje a dopravní prostředky	1,029,366	105,6	13 270,387	135,0	14 299,753	132,4	-12 241,022
8 Průmyslové spotřební zboží	304,270	143,0	2 422,130	117,8	2 726,401	132,4	-2 117,860
9 Komodity a předměty obchodu	0	0	0,654	138,2	0,654	138,2	-0,654
Celkem	1,669	108,2	17,052	129,3	18,721	127,1	-15,383

Zdroj: Český statistický úřad

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu v roce 2015

Zboží	HS 4	Objem v mil. EUR
Části, součásti vozidel motorových, osobních aj. traktorů	8 708	153,630
Tříkolky, koloběžky, kočárky pro panenky, hračky ost., modely, puzzle	9 503	89,343
Čerpadla i se zařízením měřícím, zdviže na kapaliny	8 413	82,569
Buničina dřevná, chemická, pro chemické zpracování	4 702	68,204
Mikroskopy jiné než optické difraktografy	9 012	57,985
Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů, konektory pro optická vlákna	8 536	54,754
Stroje obráb pro broušení lapování leštění ap.	8 460	52,349
Části přístr k ochraně ap obvodů rozvaděčů aj	8 538	48,810
Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jn	8 517	47,751
Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap	8 414	36,982

Zdroj: Český statistický úřad

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu v roce 2015

Zboží	HS 4	Objem v mil. EUR
Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat	8 517	3 594,821
Stroje automatického zpracování, datové jednotky, snímače	8 471	3 392,021
Části strojů psacích, počítacích, automatické zpracování dat	8 473	1 329,857
Monitory, projektory bez TV, přijímače televizní	8 528	662,272
Čísti přístrojů vysílacích, přijímacích, telvizí	8 529	490,049
Transformátory, el. měniče, statické induktory	8 504	299,693
Obvody integrované, elektronické	8 542	261,512
Tříkolky, koloběžky, kočárky pro panenky, hračky ost., modely, puzzle	9 503	239,795
Stroje, přístroje pro tisk s pomůckami HS8442 (vč. kopírek a faxů), části	8 443	220,880
Disky, pásky aj. média pro záznam zvuku, obrazu ap, ne HS 37	8 523	187,372

Zdroj: Český statistický úřad

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vývoz služeb z ČR do ČLR v letech 2009-2013

	Objem v mil. CZK	Meziroční index
2009	578,934	67,4
2010	1139,289	196,8
2011	1302,945	114,4
2012	1542,726	118,4
2013	1910,947	123,9

Zdroj: ČNB, MPO Pozn.: Statistiky byly vytvořeny na základě výsledku šetření ZO-04 zaslaných ČSÚ.

Top 10 sektorů v oblasti vývozu služeb do ČLR v letech 2008-2013

Sektor	Kód	Objem v mil. CZK
Letecká nákladní doprava	212	2 408,673
Silniční nákladní doprava	225	1 642,178
Železniční nákladní doprava	221	536,019
Námořní nákladní doprava	208	523,925
Výzkum a vývoj	279	343,673
Služby v oblasti výpočetní techniky	263	293,957
Franšízy a podobná práva	891	262,196
Architektonické, inženýrské a ostatní technické služby	280	223,362
Ostatní služby spojené s námořní dopravou	209	185,275
Reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění	278	178,046
Celkem 10 sektorů		6 597,304
Ostatní		737,087
Celkem v letech 2008-2013		7 334,391

Zdroj: ČNB, MPO

Vývoz služeb z ČR do ČLR v roce 2014 – po čtvrtletích

Rok 2014	Objem v mil. CZK	Index
1Q	1660,192	437,6
2Q	1596,647	318,9
3Q	1139,374	249,2
4Q	NA	NA
Celkem za 3Q	4396,213	328,8

Zdroj: ČNB, MPO

Pozn.: V roce 2014 došlo ke změně číslování, údaje jstou tedy uvedeny odděleny. Údaje za rok 2014 jsou zatím pouze předběžné a pokrývají první 3 čtvrtletí.

Top 10 sektorů v oblasti vývozu služeb do ČLR v roce 2014 (1-3Q)

Sektor	Kód	Objem v mil. CZK	Procento z celku
Vlastnická práva k VaV	SJ1124	1773,735	40,4
Letecká nákladní doprava	SC22	507,880	11,6
Silniční nákladní doprava	SC3C2	498,004	11,3
Služby výzkumu a vývoje	SJ111	453,927	10,3
Licenční poplatky – užívání výsledků VaV	SH2	310,358	7,1
Licenční poplatky – užívání franšíz	SH1	181,143	4,1
Poradenství v řízení	SJ2013	142,592	3,2
Námořní nákladní doprava	SC12	104,465	2,4
Ostatní služby v oblasti VT	SI22	92,863	2,1
Železniční nákladní doprava	SC3B2	69,697	1,6

Zdroj: ČNB, MPO

Z uvedených údajů vyplývá, že vysoký růst zaznamenaly všechny sektory nákladní dopravy, které i kumulativně vévodí statistikám za roky 2008-2013. Strmý je i nárůst vývozu služeb v oblasti výpočetní techniky a podle předběžných údajů za rok 2014 lze očekávat, že tento trend bude nadále pokračovat. V roce 2014 pak dle předběžných údajů došlo ke skokovému nárůstu u výzkumu a vývoje (položky SJ1124, SJ111), licenčního užívání výsledků výzkumu a vývoje (SH2) a franšíz (SH1) a poradenství v oblasti řízení (SJ2013). Rok 2014 také znamenal velký nárůst celkového objemu vývozu českých služeb do Číny oproti roku 2013. Za první tři čtvrtletí se vývoz služeb podle nové klasifikace zvýšil více než trojnásobně.

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Česká republika sukcedovala do Smlouvy o ochraně a podpoře investic mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Čínské lidové republiky ze dne 4. 12. 1991. Oficiálně k tomuto aktu došlo při návštěvě premiéra Klause v ČLR v roce 1994 výměnou dopisů.

Podle této Smlouvy by měly být na trzích obou zemí vytvořeny pro subjekty smluvní strany stejné podmínky, jaké mají subjekty místní. Není pochyb o tom, že česká strana toto ustanovení plní, o čemž svědčí rostoucí počet čínských firem působících v ČR. Na druhé straně značně negativní zkušenosti českých subjektů s investováním v ČLR byly důvodem pro aktualizaci uvedené smlouvy, ke které došlo v prosinci 2005. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic vstoupila v platnost dne 1. 9. 2006. Z pohledu investic je pro ČR, stejně jako pro ostatní členské země EU, klíčové současné vyjednávání o bilaterální investiční dohodě v oblasti investic (BIA) mezi EU a Čínou.

Statistické údaje o objemu českých investic se bohužel liší podle zdroje - ČNB uvádí v roce 2012 celkový objem českých investic v ČLR na 50,2 mil. USD, z toho základní kapitál činil 36,9 mil. USD, reinvestovaný zisk 1,8 mil. USD a ostatní kapitál 11,5 mil. USD.

Čínský Národní statistický úřad uváděl v roce 2011 7,3 mil. USD PZI z ČLR, v roce 2012 20,7mil. USD a 10,99 mil. USD v roce 2013.

Zde jsou uvedeny některé investiční projekty s českou účastí:

Peking, Shanghai – prodej licence:

U příležitosti návštěvy prezidenta republiky Václav Klause v dubnu 2004 byl oznámen záměr společnosti Škoda Auto vyrábět vozy modelové řady Octavia v ČLR. Předseda představenstva Škody Auto Detlef Wittig dne 11. dubna 2005 podepsal licenční smlouvu o výrobě s představiteli Shanghai Volkswagen. Výroba byla zahájena na počátku června roku 2007. V březnu 2007 byl otevřen oficiálně první nový showroom vozů Škoda, další autosalóny postupně následovaly. 600 vozidel Škoda Octavia se stalo součástí oficiální flotily vozidel čínského organizačního výboru pro OH a Paralympiádu v Pekingu v srpnu a září 2008. V prosinci 2008 byla zahájena také výroba modelu Fabia, v dubnu 2009 byl představen čínskému trhu model Superb nové řady, jehož výroba a prodej se oficiálně rozběhly v srpnu téhož roku. V současnosti výroba a prodej škodovek v ČLR přesahuje ročně více než dvěstě tisíc kusů a ČLR se stala v roce 2011 největším trhem automobilky a nárůst prodejů pokračoval i v letech následujících. Za celý rok 2014 dosáhl čínský trh 24% růstu, když počet dodávek zákazníkům dosáhl 281 400 vozů (z 227 000 v roce 2013). Společnost má ambice na trhu prodávat 500 tis. vozů ročně. V současné době je na trhu nabízeno 8 modelů: Fabia, Rapid (od 2013), Rapid Spaceback (od 2014), Octavia, Yeti, Yeti 4x4, Superb a Superb Combi. Dováží se pouze Yeti 4x4 a Superb Combi – ostatní se vyrábějí v Číně. V listopadu 2014 byla čínským zákazníkům poprvé představena desidnová studie „ŠKODA VisionC“. Nejlépe prodávaným vozem je v ČLR Škoda Octavia, nová Octavia byla na trh uvedena v květnu 2014.

Tianjin (Peking, Shenzhen) – WFOE:

Největší česká finanční skupina PPF rozšířila své akvivity do ČLR již v roce 2004, přičemž se angažuje zejména v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů na nákup zboží dlouhodobé spotřeby (pod značkou Home Credit). Pilotní projekt byl spuštěn v roce 2007. Projekt Home Credit China byl slavnostně spuštěn za podpory ZÚ Peking v lednu roku 2008, v březnu 2010 získala PPF jako první zahraniční firma jednu ze čtyř pilotních licencí pro tzv. Consumer Finance Company v Tianjinu, od prosince 2010 zahájila činnost nově založená CFC. Skupina má kromě Tianjinu, kde má hlavní sídlo, také kanceláře v hlavním městě Peking a dále například v Shenzhenu, Wuhanu či Chongqingu. Na konci roku 2014 měla společnost více než 18000 zaměstnanců a působila ve více než 150 čínských městech.

Peking – WFOE:

Kromě společnosti Home Credit PPF také v ČLR zahájila projekt vývoje a aplikace léku proti rakovině – společnost SOTIO Medical Research (Beijing) Ltd. Co.. Činnost pekingské laboratoře byla slavnostně zahájena v červnu 2014 za přítomnosti ministra zdravotnictví S. Němečka.

Kunming (provincie Yunnan) – JV:

TOS Varnsdorf v 1. čtvrtletí 2005 podepsal dohody o založení joint venture s čínskou stranou. Podnik s názvem „TOS Kunming“ zahájil výrobu moderních obráběcích strojů ve stejném roce. V roce 2015 tak slaví společnost desetileté výročí přítomnosti na trhu.

Další:

• Tongling (Anhui) – JV: Společnost AGROFERT investovala částku cca 20 miliónů USD (zhruba 452 miliónů Kč) ve městě Tongling do výroby oxidu titaničitého ve spolupráci s místní společností Anhui Xinda Taiye Company. Titanová běloba se zde vyrábí podle technologie přerovské Prechezy, která se touto produkcí zabývá téměř 40 let.
• Shanghai – WFOE: Společnost RAVAK - RAVAK SHANGHAI BATHROOM EQUIPMENT, největší výrobce sanitárního vybavení v ČR, již několik let vyrábí v továrně u Šanghaje vany a sprchové kouty pod stejnojmennou značkou.
• Provincie Jiangsu – WFOE:Saurer CZ (dříve Elitex Červený Kostelec) – výrobní závod v Jiangsu.
• Nanjing (provincie Jiangsu) – WFOE: Společnost Koh-i-noor v Nanjingu vyrábí kancelářské potřeby pro tuzemský trh i zahraničí a zabývá se propagací značky na čínském trhu. Na trhu působí od roku 2004.
• Provincie Jiangsu – JV: Hong Ye SVIT Machinery Co., Ltd. je společný podnik, založený českou firmou ZPS Prefix a.s. s čínskou společností Hong Ye Machinery Company Ltd. v městě Dagang-Yancheng v provincii Jiangsu. Nový závod je zaměřen na výrobu sekacích strojů určených pro obuvnický průmysl v Číně i v ostatních zemích. Spolu s osmi pobočkami v Číně slouží jako servisní a prodejní organizace i pro české stroje.
• Hangzhou (provincie Zhejiang) – WFOE: Od roku 2006 na trhu působí firma Alpine Pro – výroba outdoorového oblečení a vybavení. Centrála firmy je v provincii Zhejiang (Hangzhou).
• Nanjing (provincie Jiangsu) – WFOE: Od roku 2003 působí na trhu firma Moravia IT – Nanjing, která se zabývá primárně poskytováním překladatelských a testovacích služeb, včetně lokalizace. 100% dceřinná společnost byla založena v roce 2008.
• Provincie Shanxi – JV:Green Gas International BV a jeho joint-venture v provincii Shanxi se zaměřuje na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie (důlní plyny, skládkové plyny) a ochranu životního prostředí.
• Dalian (provincie Liaoning) – JV: Dceřiná firma Škoda Machine Tool pod názvem Eastern Skoda Machine Tool Modernization Co., Ltd. působí ve městě Dalian. Jedná se o společný podnik na modernizaci obráběcích strojů (typ FCW), zejména těch, které v minulosti dodala firma Škoda Machine Tool. Podnik slouží i jako servisní a školicí středisko pro výrobky uvedené plzeňské firmy.
• Tanghshan (provincie Hebei) – JV: Broumovské strojírny - Tangshan Broumov Cleaning Machinery Co. Ltd. - společný podnik na výrobu myček osobních automobilů.
• Shanghai – JV: Společnost TESCAN působí na trhu od roku 2009, kdy podepsala s místním partnerem v Šanghaji smlouvu o založení společného podniku na výrobu rastrovacích elektronových mikroskopů.
• Lanzhou (provincie Gansu) – JV: Společnost STAVUS Příbram podepsala v lednu 2011 společně s čínským výrobcem nákladních aut Gansu Guotou memorandum o založení joint-venture na produkci traktorových motorů.
• Suzhou (provincie Jiangsu) – JV: Společnost Škoda Kingway Electric podepsala v srpnu 2010 smlouvu o založení společného podniku na výrobu dílů pro vagóny metra ve městě Suzhou. Na počátku roku 2012 získala ve veřejné soutěži zakázku za cca 0,5 mld. Kč pro metro v Suzhou. V březnu 2013 byla slavnostně otevřena továrna na výrobu těchto dílů v Suzhou. Následně firma v Suzhou uspěla v dalších dvou výběrových řízeních v Suzhou. V průběhu roku 2014 společnost Škoda ze společného podniku vystoupila, s partnerem Kingway však nadále spolupracuje a uvažuje o dalších projektech.
• Putian (provnicie Fujian) - WFOE: V květnu 2013 byla uvedena do provozu továrna na výrobu motorů pro vysokozdvižné vozíky Juli Motor. Jedná se o významnou 100% zahraniční investici české pobočky firmy Juli Motorenwerk s.r.o., která je společným podnikem dvou společností KION Group (dříve Linde AG) a Jungheinrich AG, které patří k největším světovým výrobcům manipulační techniky.
• Qingdao (provincie Shandong) – prodej licence: V roce 2013 prodala společnost Škoda Transportation desetiletou lincenci na výrobu až 400 vozů – nízkopodlažních tramvají 15T ForCity. Kontrakt byl podepsán v červnu 2013 s čínskou společností CSR Sifang Qingdao Co. Ltd. Celková hodnota zakázky může dosáhnout až 5 mld. korun.
• Suzhou (provincie Jiangsu) – JV: Společnost Nafigate a.s. založila v roce 2014 společný podnik s čínským partnerem v Suzhou (Suzhou Cleanet) na realizaci projektu technologie Hydal v ČLR (výroba bioplastů z použitého oleje).
• Changsha (provincie Hunan) – JV: INEKON Group v roce 2014 vstoupila do společného podniku (17 %) s partnery Xiangtan Elektric Manufacturing Group Corp. (XEMC, také 17 %), s kterou firma již delší dobu spolupracuje, a s China Railway Signal and Communication Corp. (CRSC, 66 %).  Čínský partner výměnou získal majoritní podíl ve společnsoti INEKON. Společný podnik s názvem Tong Hao Railway Vehicles Corp. (THRV) se základním kapitálem 1,1 mld. korun se bude zabývat výrobou a prodejem nízkopodlažních tramvají Superior Plus. Nová továrna má mít kapacitu až 500 vozů ročně.
• Qingdao (provincie Shandong) – JV: V únoru 2015 podepsala dohodu o společné výrobě nízkoemisních kotlů na tuhá paliva pro domácí i průmyslové použití firma Varimatik – byl založen společný podnik Qingdao Varimatik Co., Ltd. (Sino-Czech).

Další firmy působící na trhu

Aktivně působí např.:

• LASVIT (prodej skleněných výrobků dle vlastního designu, vybavení hotelů, kancelářských budov apod.)
• Preciosa (lustry, figurky a křišťálové komponenty)
• LINET v současnosti ukončuje proces certifikace nemocničních lůžek na CFDA. Na trhu od roku 2013 působí český obchodní manažer. Firma zaměstnává dva čínské zaměstnance – obchodního zástupce a back office specialistku.
• O certifikaci svých lůžek na číském trhu usiluje i společnost BORCAD.
• První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. (dodávky průběžných plynových turbín sloužící jako generátory vzduchu pro startovací systémy letadel, zařízení pro klimatizaci a proudové motory typu TJ 100. PBS, poprodejní servis) – na trhu působí řadu let.
• TEDOM, s.r.o (firma realizuje projekty na výrobu bioplynu z biologických odpadů a výstavbu kogeneračních jednotek na výrobu energie z bioplynu)
• Austromar Limited – působí na trhu v oblasti logistiky – sídlo v Šanghaji.
• Evektor-Aerotechnik (firma s distributorku v městě Qingdao v provincii Shandong, první a zatím jediné CAAC certifikované malé sportovní letadlo) – v roce 2014 do firmy investovali malajští investoři, kteří převzali marketing i prodej v ČLR.
• a řada dalších leteckých firem, které jsou součástí tzv. „A-Z řešení“ zejména F-AIR, dále na trhu aktivně působí Jihlavan Skyleader, TL-Ultralight, Transcon, Direct Fly (dohoda o společné výrobě v Sichuan), Aircraft Industries (Aktuálně ždají o certifikaci na CAAC: Skyleader, TL-Ultralight, Aircraft Industries, dále certifikaci podle informací ZÚ Peking řeší GE Czech a PBS Bíteš), z oblasti ATM na trhu úspěšné působí společnosti ERA (ve spolupráci s místním partnerem) a Eldis (místní partner a zástupce z ČR v Pekingu)
• Moser, Halama, Ceasar, BOMMA, Aldit, Gold Crytal, Egermann, Crystalex, Sklárny Květná, Rückl Glass (zastoupení prostřednictvím čínských partnerů)
• Ludwig Winery, Templáři – obě společnosti mají v ČLR zástupce
• VAE CONTROLS Ostrava (prodej zařízení pro petrochemický průmysl prostřednictvím čínských zástupců)
• Chemoprojekt (projektování a dodávky technologií pro chemický a petrochemický průmysl)
• Ferrit (v roce 2007 firma prodala první důlní zařízení do ČLR a v roce 2008 založila svou kancelář v Pekingu) – firma je aktivní v provincii Hebei
• WIKOV (reprezentační kancelář v Pekingu, výroba větrných elektráren)
• ZKL a. s. (kuličková ložiska) – repreznatční kancelář v Pekingu
• Petrof – zástupce firmy v kanceláři CzechTrade Shanghai
• CBIC, Czech Beverage Industry Company – projekt pivovaru v Hebei – výroba piva z mladinového prášku
• LOBKOWICZ – dodávka pivovaru do české hospody v Tianjinu v roce 2014
• BVV Veletrhy Brno (v ČLR je firma aktuálně zastupována CCPIT) – pravidelná akvizice čínských firem na MSV
• z oblasti důlních technologiíj je na trhu aktivní T-Machinery (100% dceřinná společnsot založena v roce 2014) a také např. společnost INCO Engineering
• v cestovním ruchu je na trhu aktivní firma Dreamboat, která sídlí v HK a která nabízí zájezdy pro čínské turisty v podobě návštěvy Prahy a jižních Čech a návzané plavby lodí Rakousko-Maďarsko
• v oblasti nanotechnologií na trhu působí firmy Advanced Materials či Nordmann`s Fir Environmental Technology (3 dohody o spolupráci s partnery v provincii Sichuan byly podepsány na okraj prezidentské návštěvy v roce 2014)
• Provincie Hebei – strategické partnerství: V říjnu 2014 podpesala dohodu o strategické spolupráci s partnerem Hebei Iron and Steel Group Co., Ltd. (HBIS) česká strojírenská firma ŽDAS a.s.

Ukončily činnost či aktivně na trhu nepůsobí:

• Škoda Export (energetické strojírenství) – společnost nebyla formálně zrušena, ale v současnosti nevyvíjí žádné aktivity
• ECM Group (developerské projekty - úspěšná akvizice dvou budov ve výstavbě v městské části Zhongguancun v Pekingu, jedna z největších českých investic v ČLR, nyní však rozprodáno)  - firma již ukončila činnost

• Vítkovice a.s. (těžké strojírenství, zalomené hřídele, těžké výkovky a odlitky, ekologické strojírenství) – v prosesu likvidace (nedořešeno), kancelář ukončila činnost v roce 2012

Čínské projekty v ČR

Investiční aktivita čínských firem v České republice v posledních dvou letech dynamicky rostla. Agentura CzechInvest zaznamenala za rok 2015 celkem 16 rozjednaných projektů s čínskými investory. To představuje zhruba 50% nárůst oproti roku 2014. Převážná část projektů je výrobního charakteru a jsou zatím v různých fázích vyjednávání. Některé tvoří expanze stávajících podniků.

Mezi nejnovější čínské investice v ČR patří investice společnosti Beijing West Industry (BWI Group) do výroby automobilových dílů (tlumičů) v Chebu. Rozsah investice činí 741 milionů Kč a měla by vytvořit zhruba 315 pracovních míst. Velmi významná je také investice společnosti Hisence – výroba TV v Plzeňském kraji (CT Park Borská Pole). Rozsah investice činí 162,5 milionu Kč a měla by vytvořit zhruba 300 pracovních míst.

V roce 2015 koupila čínská strojírenská firma Xian Shaangu Power 75% podíl v brněnské společnosti Ekol, která patří mezi přední české výrobce turbín. Obě firmy mají v Brně založit také výzkumné a vývojové středisko. Dohoda byla podepsána v lednu 2015. Za podíl ve firmě (s opcí na zbývající podíl) zaplatil investor 1,34 mld. korun.

Čínská skupina CEFC v roce 2015 oznámila investice do několika významných českých firem. Získala téměř 50% v aerolinkách Travel Servis, spolu s partnery převzala podíl 79,4% v Pivovarech Lobkowicz Group a stala se minoritním vlastníkem mediálních firem Médea Group a Empresa Media. Firma také informovala o koupi 60% fotbalové Slavie, koupi Martinického paláce na Hradčanském náměstí, budovy Živnobanky v Praze a zvýšení podílu v česko-slovenské finanční skupině J&T Finance z pěti na deset procent. Při návštěvě předsedy vlády ČR v Číně v listopadu 2015 dále oznámila CEFC investici ve výši 10 milionů eur do kliniky tradiční čínské medicíny v Hradci Králové. Společnost se také na konci roku 2015 dohodla na prodeji Le Palais Hotel v Praze s Alexana Holding Ltd.

Mezi dlouhodobé investory v ČR patří například čínská společnost Changhong, která investovala v ČR založením společnosti Changhong Europe Electric s.r.o. v roce 2005. Dne 29. 3. 2006 byl položen základní kámen pro výstavbu továrny na barevné televize s plochou obrazovkou v severní průmyslové zóně města Nymburk. Jedná se o investici čínské firmy Changhong, která sídlí ve městě Mianyang v provincii Sichuan, v celkové výši více než 660 mil. Kč. V současné době továrna v Nymburce vyrábí 1 milión televizorů ročně a má přes 300 zaměstanců. Changhong podle dostupných údajů plánuje další investice do rošíření sortimentu - výroby bílé elektroniky a navýšení investice až o 20 mil. EUR. Přílsušná memoranda mezi vedením společnsti a městem Nymburk a Středočeským krajem byla podepsána v roce 2014.

Společnost Huawei v ČR působí od roku 2003 a v roce 2013 tak oslavila 10 let přítomnosti na trhu. Později otevřela v Praze zastoupení. Aktuálně zaměstnává více než 400 zaměstnanců (z toho 95 % místních). Firma Huawei působí v ČR jako dodavatel mobilních, inteligentních platforem, datových a komunikačních technologií a zařízení.

Své zastoupení v ČR má i společnost ZTE.

Firma NOARK zabývající se vývojem, výrobou a distribucí elektrotechnických přístrojů a komponentů zahájila svou expanzi na českém trhu prostřednictvím firmy NOARK Electric Česká Republika. V ČR zatím jističe nevyrábí, ale má zde svou evropskou centrálu.

Firma Shanxi Yuncheng Plating Group vyrábí ve středočeském Nymburce (Yuncheng Plate-making CZ s. r. o.) kotouče pro tiskařské stroje.

Firma YAPP Czech Automotive Systems Co. vyrábí plastové nádrže do automobilů ve VGP Parku v Mladé Boleslavi a dodává pro Škodu Auto.

Mezi další projekty patří aktivity firmy Shandong Linyi Yuli Foodnuts, která vložila přes 50 miliónů korun do pražírny oříšků KK Foodstuffs.

Společnost Beijing Fight Company za 12 miliónů korun pořídila provoz na výrobu křišťálového skla v Novém Boru.

V červnu 2013 zahájilo v Praze provoz nové centrum prenatální diagnostiky, jenž je společným projektem Asociace center lékařské genetiky ČR a firmy BGI Health. Nové laboratoře v Praze se zaměří na testování v prenatální a reprodukční medicíně. Tato investice pro Českou republiku nemá představovat pouze 2 miliony EUR a desítku nových pracovních míst pro absolventy vysokých škol v oborech biologie, biochemie a bioinformatiky, ale také mimořádnou příležitost pro další rozvoj tuzemských vědeckovýzkumných aktivit na poli genomiky a bioinformatiky.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT byla otevřena ve spolupráci s čínskou firmou CNR (China North Railway) unikátní laboratoř pro výzkum řízení elektrických pohonů. ČVUT tak získalo unikátní vědecko-výzkumné pracoviště.

Ukončené:

CITIC MARMES BICYCLES CZ, s.r.o. byl společným podnikem čínské státní společnosti CITIC TIANJIN CO. a české společnosti MARMES CZ s.r.o. založený v září roku 2007 v Lanškrouně. Společnost na výrobu jízdních kol se zabývala návrhem, designem, výrobou a prodejem jízdních kol a jejich komponentů a servisem těchto kol v celé České republice a v Evropě. Původní plány na výstavbu nového závodu se však neuskutečnily a v létě 2010 společnost skončila v likvidaci.

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Podmínky hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou upravují následující mezistátní ujednání:

• Statut společné komise pro vědeckotechnickou spolupráci mezi Československou republikou a Čínskou lidovou republikou (Peking, 6. května 1952);
• Dohoda mezi ČSR a ČLR o vypořádání vzájemných pohledávek vzniklých do 9. května 1945 (Peking, 13. listopadu 1957);
• Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČSSR a vládou Čínské lidové republiky (Peking, 25. května 1988);
• Memorandum o porozumění mezi civilními aeroliniemi Československa a Číny týkající se textu Dohody o letectví a zřízení mezistátních linek mezi Československem a Čínou (Peking, 31. prosince 1987);
• Dohoda o vědeckotechnické spolupráci v oblasti železniční dopravy mezi FMDS ČSSR a Ministerstvem železnic Čínské lidové republiky (Praha, 15. června 1988);
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, prosinec 2005, vstup v platnost 1. září 2006).
• Dohoda mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti celnictví (Praha, 21. července 1992);
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 1. 6. 1995);
• Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky (Praha, 22. 4. 2005);
• Dohoda o spolupráci v zemědělství a potravinářském průmyslu mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství ČLR (Praha, prosinec 2005)
• Dohoda o spolupráci v oblasti lesního hospodářství mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Státním lesnickým úřadem ČLR (Praha, prosinec 2005)
• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Peking, 28. září 2009, vstup v platnost 4. května 2011);
• Kompletní přehled smluv

Začátkem 2004 byla sjednána nová Dohoda o hospodářské spolupráci, která byla podepsána během návštěvy prezidenta republiky V. Klause v ČLR dne 22. dubna 2004. Na jejím základě byl ustanoven Ekonomický smíšený výbor, který má pravidelně zasedat a řešit konkrétní obchodní záměry a investiční projekty, stejně jako překážky a problémy ve vzájemném obchodě. První zasedání proběhlo v červenci 2006 v Pekingu, druhé zasedání se uskutečnilo v srpnu 2007 v Praze. Znovu se Ekonomický smíšený výbor sešel v Pekingu v prosinci 2008. Poté opět zasedl až v roce 2014, kdy bylo na jeho okraji mj. podepsáno ustavení Společné pracovní skupiny mezi oběma Ministerstvy zemědělství, která by se měla stát platformou pro prohloubení této spolupráce. V roce 2015 Ekonomický smíšený výbor zasedal v Pekingu. Jednalo se již o 10. zasedání, během kterého se strany dohodly na vytvoření pracovní skupiny pro investice. Účelem této skupiny je podpora oboustranných investic a ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi včetně identifikace ekonomických a investičních příležitostí. Skupina pro investice byla oficiálně ustanovena podpisem memoranda mezi MPO ČR a MOFCOM ČLR v listopadu 2015.

V průběhu návštěvy prezidenta ČR M. Zemana v ČLR v říjnu 2014 byly podepsány následující dohody a memoranda s ekonomickou tématikou:

• Dohoda o spolupráci mezi Českou exportní bankou a EXIM Bank (Peking, říjen 2014)
• Memorandum o spolupráci mezi MPO ČR a National Energy Administration (Peking, říjen 2014)
• Memorandum o porozumění mezi Elektrotechnickým zkušebním ústavem s.p. a China Quality Certification Centre (CQC)

V průběhu návštěvy premiéra ČR B. Sobotky v ČLR v listopadu 2015 byly podepsány následující dohody a memoranda s ekonomickou tématikou:

• Memorandum o porozumění mezi vládou Čínské lidové republiky a vládou České republiky o společné podpoře Hedvábné stezky
• Memorandum o porozumění mezi Úřadem vlády ČR a Industrial Commercial Bank of China
• Memorandum o spolupráci mezi Industrial Commercial Bank of China (ICBC) a Českou exportní bankou v oblasti zahraničního obchodu
• Memorandum o spolupráci mezi Industrial Commercial Bank of China (ICBC) a agenturou CzechTrade v oblasti e-commerce
• Memorandum mezi MPO ČR a Ministerstvem obchodu ČLR o vytvoření pracovní skupiny pro oblast investic

V průběhu návštěvy prezidenta ČLR Xi Jinping v ČR v březnu 2016 byly podepsány následující dohody a memoranda s ekonomickou tématikou:

• Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi ČR a ČLR
• Memorandum o porozumění ohledně společné formulace návrhu plánu bilaterální spolupráce mezi vládou ČR a ČLR
• Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a CCPIT ČLR o účasti ČLR jako partnerské země MSV 2016
• Dohoda o spulupráci mezi Hospodářskou komorou ČR a CCPIT ČLR
• Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a China Export and Credit Insurance Corporation ČLR o podpoře investic a spolupráci na třetích trzích
• Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a Ministerstvem obchodu ČLR o spolupráci v oblasti průmyslových zón
• Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a Národní rozvojovou a reformní komisí ČLR ohledně posílení rozvoje informační Hedvábné stezky pro informační konektivitu
• Technická dohoda mezi MD ČR a Civil Aviation Administration of China

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojovu pomoc má v Číně v gesci Ministerstvo obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničnch věcí. Nejčastější formou pomoci jsou bezúročné půjčky, přímá finanční pomoc, odpuštění dluhů, stipendia, technologická výpomoc a vysílání odborníků vybraných odvětví. Pokud to situace dovoluje, Čína se systematicky zaměřuje na pomoc v odvětvích souvisejících s budováním infrastruktury a nerostnými surovinami (každé cca 40% z celkové rozvojové pomoci). Dalším odvětvím jsou pravidelné příspěvky mezinárodním organizacím. Celkově Čína na rozvojovou pomoc vydá cca 20 miliard RMB ročně, každý rok se tato suma navýší asi o 1,5 miliardy RMB. Absolutně nějvětší část zahraniční pomoci přijímá Latinská Amerika následovaná Afrikou (dohromady cca 70 % veškeré pomoci).

V Latinské americe se Čína soustředí především na země s bohatými zásobami surovin: Argentinu, Brazílii, Ekvádor a Venezuelu. Většina projektů probíhá formou dlouhodobých zástavných půjček financovaných velkými čínskými surovinovými firmami. Mezi největší investory se řadí petrochemické firmy SINOPEC nebo CNPC. Nejdůležitější čínské banky, které poskytují půjčky, jsou China Export-Import Bank a CDB.  Půjčky do infrastrukturních projektů Venezuele jsou zpět spláceny formou dodávek ropy.

V Africe se Čína soustředí především na programy rozvoje infrastruktury (cca dvě třetiny všech místně vynaložených prostředků) a rozvoje zacházení a zpracování s nerostných surovin. Největším příjemcem pomoci je Nigérie. Čínský zájem o Afriku je stále zřejmý a rostoucí rozvojová pomoc toto reflektuje. Co se týče infrastrukturních projektů, Čína v Africe buduje silnice, železnice, vodní přehrady a hydroelektrárny. Známy jsou i případy vybudování několika nemocnic a škol nebo například budovy parlamentu ve Rwandě a Lesothu, či stadiony ve Rwandě a Mosambiku. Z přírodních zdrojů Čína nejvíce investuje do ropného průmyslu v Nigérii, následovaného těžbou zlata v Eritreji a Zimbabwe, těžbou platiny v Zimbabwe a Jižní Africe a těžbou diamantů v Zimbabwe.

Na Blízký východ Čína směřuje cca 10 % své celkové zahraniční pomoci. Nejvíce se angažuje v Iránu a Iráku investicemi do ropného průmyslu, plynového průmyslu, energetiky, nebo například asistencí při stavbě železnic (Irán). Velkou část zahraniční pomoci regionu v poslední době představovalo také odepisování dluhů, 80% zahraničního dluhu Iráku vůči Číně bylo odepsáno po pádu režimu Saddáma Husajna.

Dalších cca 10 % zahraniční pomoci Čína směřuje do oblasti jižní Asie, do Pákistánu, Indie, Nepálu a Bangladeše. Ze zmíněných zemí je jednoznačně největším příjemcem Pákistán (téměř 90 % regionální pomoci). Projekty směřují především do budování infrastruktury, ale také do zemědělství či telekomunikací.

Následují regiony střední a jihovýchodní Asie, každý představuje cca 5 % zahraniční pomoci Číny.

Počet dodávek potravin, pohonných hmot a jiných komodit Severní Koreji se v oficiálních zdrojích velmi liší, nejsou vykazovány jako zahraniční pomoc a každý rok výrazně kolísají. Nicméně odhaduje se, že Čína posílá pomoc až v hodnotě 10 miliard RMB. Čína také představuje klíčového hráče v zahraničním obchodu této země (85 % veškerého zahraničního obchodu Severní Koreje).