Webinář zahájil náměstek Martin Tlapa, který v úvodu připomněl hodnoty propadu HDP v souvislosti s pandemií Covid-19 v roce 2020. Zároveň přednesl predikce růstu HDP v příštím roce, kdy se očekává růst HDP ve světě o 4,8 %, v EU o 4,2 % a v ČR o 3 %. Mimo vývoj HDP upozornil také na velký propad českého exportu zboží a služeb v druhém kvartále roku 2020, nicméně v posledním kvartále již následovalo oživení a růst tuzemského vývozu dokonce nad hodnoty z roku 2018.

Kromě světových trendů jako jsou protekcionismus, regionalizace, či proměna v poptávaných sektorech, náměstek Tlapa vyzdvihl důsledky plynoucí z krize pro Českou republiku. Jako zásadní bod zdůraznil nutnost trvalé přítomnosti českých podniků v zahraničí za podpory ekonomických agentur, ministerstev a podnikatelských svazů. “Je nutné vnímat stát jako poskytovatele služeb občanům”, dodal náměstek Tlapa. Svou část uzavřel odkazem na využívání rozvojové spolupráce, např. ve formě vázaných darů či následné ekonomické spolupráce, k níž dříve v souvislosti s rozvojovou spoluprací příliš nedocházelo.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, zdůraznila rozdíly dopadů pandemie v rámci různých regionů a oborů. Zatímco Čína již dosáhla předcovidového růstu a Spojené státy ho dosáhnou brzy, v Evropě se očekává zotavení nejdříve příští rok. Stále platí, že nejpostiženějším sektorem jsou služby, kde dochází k největšímu setkávání lidí. Dle Heleny Horské jsme se nové vlny pandemie naučili zvládat lépe, a nemusí tak docházek k tak častým přeshraničním kontrolám a omezením pohybu. Díky tomu jsou minimalizovány dopady na průmysl a export, ve kterém “Českou republiku táhne německá lokomotiva.” Naopak spotřební výdaje v nakupování online rostou dvouciferným tempem. Pro budoucí vývoj je podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank důležitá podpora inovačního prostředí a správné reformy.

Posledním prezentujícím byl zástupce České národní banky, člen bankovní rady ČNB, Aleš Michl. Rovněž poukázal na skutečnost, že obnovení české ekonomiky je způsobeno silným růstem na straně českého exportu do zahraničí, který se již nachází na předcovidové úrovni. Kromě toho zdůraznil, že na úrovni před pandemií je i celý světový obchod. Poukázal také na nárůst míry úspor z disponibilního důchodu v ČR, která se během pandemie zvýšila z 11,6 % na 16,7 % - otázkou však zůstává, zda budou tyto dodatečné úspory využity k budoucí spotřebě. Na závěr své části prezentace porovnal hospodářskou krizi v roce 2008 s tou nynější. Dle Aleše Michla byla situace během minulé hospodářské krize zahalena velkou nejistotou, doprovázenou bankroty velkých bank a dlouhodobými ekonomickými výpadky. Na druhou stranu nyní firmy rozumí tomu, co se děje, výpadky jsou krátkodobého charakteru a existuje velká naděje, že podnikatelská sféra, jednotlivé státy i celá světová ekonomika krizi rychle překoná.

V závěru online semináře proběhla diskuze na základě dotazů publika. Jedním z nich byl například dotaz na vývoj kurzu koruny, u kterého Helena Horská poznamenala, že pokud bude pokračovat současný exportem tažený růst, očekává se, že v druhé polovině roku dojde k posílení kurzu na hodnotu přibližně 25,4 CZK/EUR. Další dotaz se týkal zkracování globálních dodavatelských řetězců – zde náměstek Tlapa i hlavní ekonomka Horská dospěli k názoru, že k postupné regionalizaci již skutečně dochází a dodavatelské řetězce mohou být v budoucnu kratší.

Záznam z webináře.

Prezentace webinář Světová ekonomika v časech covid-19 II (PDF, 380 KB)

Makroekonomická data_březen 2021 (PDF, 247 KB)