Halabdža je od roku 2014 nejmenším guvernorátem Regionu iráckého Kurdistánu (KRI). Populace tohoto guvernorátu čítá 246 tisíc obyvatel. Kraj je z větší části obehnán pohořími Hawraman, Shnrwe a Balambo, z jejichž masivů se naskýtá dechberoucí výhled. Tato pohoří současně tvoří hranici s Íránem. Jedině západní hranice guvernorátu vede do vnitrozemí KRI. Hlavním městem guvernorátu je město Halabdža. Zajímavostí je, že od založení města Halabdža v roce 1889 stálo v jeho čele několik žen.

Právě pohoří Hawraman, Shnrwe a Balambo dávají naději na lepší budoucnost Halabdži. Je to místo, které je ideální pro rozvoj turismu, zvláště pak pro vysokohorskou turistiku. Pohoří nabízejí nekonečné množství pěších túr pro turisty všech výkonnostních kategorií. Turismus s sebou přináší také nové pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo. Pro zemi, ve které je 80 % populace zaměstnáno ve státní správě a mladí lidé zde nevidí budoucnost, je turismus jednou z cest, jak tento stav změnit. Tento smutný fakt si uvědomuje i kurdská vláda, která si turismus stanovila jako jednu ze svých hlavních priorit.

I k malé změně, však povede dlouhá cesta. Je potřeba rozvinout infrastrukturu ubytovacích kapacit, místních služeb, ale třeba také vyznačit trekingové trasy pro návštěvníky s důrazným varováním, aby nescházeli z označené cesty. Smutným mementem irácko-íránské války zůstávají četná minová pole. Bohužel odminování neprobíhá tak rychle, jak by si mnozí přáli. I přes všechna politická, ekonomická i jiná úskalí je již nyní možné v Halabdži sledovat rozvoj tamní infrastruktury ve snaze přivítat zde první turisty.

Guvernorát Halabdža v sobě skrývá ještě další poklad. Přímo červené a zelené (světle hnědé) drahokamy. Jsou to granátová jablka a vlašské ořechy. Na světě nenajdete chutnější granátová jablka než z této oblasti. Důkazem je certifikát z celosvětové soutěže pěstitelů granátových jablek konané v Anglii, kterou místní farmáři vyhráli. Obdobně na tom je i vlašský ořech. Tyto dvě lahodné a nepostradatelné zemědělské komodity, stejně jako horská krajina, dělají tento kraj výjimečným.    

Závěrem už zbývá odtajnit, kdy Halabdžu navštívit. Pokud vás zajímá turistika, tak jednoznačně na jaře nebo na podzim, neboť zima je zde tuhá jako na Kvildě a léto naopak velmi horké jako na Sahaře. Pokud byste chtěli zažít dvoudenní festival granátových jablek, tak ten se koná přibližně v polovině listopadu. Já jsem ho zatím ještě nenavštívil, podle vyprávění místních to ale musí být něco úžasného.