english  česky 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Zastupitelský úřad ČR v Haagu
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nizozemsko – aktuální hrozby finančních trhů

Na základě požadavku Dolní sněmovny nizozemského parlamentu vypracoval Úřad pro ekonomické analýzy (Centraal planbureau) zprávu o aktuálních hrozbách pro ekonomiku vyplývajících ze situace na finančních trzích. Zpráva se zabývá situací v podnikatelském sektoru, hlavními riziky z přehřátého trhu nemovitostí, stavu veřejných financí, měnovou politikou a vývojem na kapitálových trzích. V závěru jsou také zmíněny strukturální hrozby plynoucí ze změny klimatu a kybernetických rizik.

Hlavní závěry zprávy jsou následující:
- pandemie zasáhla hospodářská odvětví různými způsoby, vládní výpomoc ve většině případů pomohla zabránit bankrotu
- nizozemské banky jsou dobře kapitalizované, potenciální rizika vznikají hlavně v jiných zemích EU
- nizozemský vládní dluh v důsledku podpůrných balíků prudce vzrostl (stejně jako v rámci celé Evropy); riziko nové krize eura je však nižší než v roce 2012

Z jednotlivých kapitol vybíráme:

Podnikatelská komunita
Nizozemsko vynaložilo na podpůrné balíčky 5 % HDP a ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se nachází ve skupině zemí se střední mírou výdajů. Poskytnutá podpora byla využita nejvíce ze strany malých a středních podniků. Nizozemská podnikatelská komunita obecně byla před vypuknutím krize COVID-19 finančně zdravá, procento společností, které požádaly o podporu, se velmi liší podle odvětví. Podíl tzv. zombie společností (firmy, které nejsou schopny dlouhodobě vytvářet zisk) byl však velmi nízký a pohyboval se okolo 3%. V roce 2020 vyhlásilo bankrot méně společností než v roce 2019, většina těchto společností pak měla jediného vlastníka. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou nizozemské společnosti v dobré kondici – bez podpůrných balíčků by se pouze cca 2 % nizozemských společností dostalo do platební nechopnosti (dle odhadů MMF by tento podíl v ostatních evropských zemích byl nejméně 10 %).

Trh s bydlením
Nizozemský trh s bydlením je přehřátý, ceny nemovitostí jsou na historicky vysoké úrovni a prodejní lhůty jsou velmi krátké. Díky podpůrným balíčkům neměla krize dosud na trh s bydlením výraznější dopad. Pokud by přesto došlo k poklesu ceny nemovitostí, jeho dopad na finanční systém zůstane pravděpodobně omezený.

Státní dluhy rostou, úrokové sazby zůstávají nízké
Nizozemský vládní dluh se díky podpůrným opatřením zvýšil ze 48,3 % HDP na konci roku 2019 na 59,3 % na konci roku 2020. Vláda poskytla ke konci února 2021 celkem 37,2 miliardy EUR na opatření podnikové sféře. Hlavní výdaje (a ušlý příjem) spočívají v dočasném nouzovém opatření překlenujícím zaměstnanost (15,6 miliardy EUR) a v odložení výběru daní (16,8 miliardy EUR). V případě ostatních evropských zemí došlo také k prudkému růstu schodku veřejných financí; nejsilnější nárůst lze pozorovat v zemích, které již měly vysoké vládní dluhy před krizí.

Bankovní sektor
Nizozemské banky jsou dobře kapitalizovány a mohou se tak vyhnout možným ztrátám v případě, že budou nuceny čelit nárůstu počtu bankrotů. Likvidní pozice velkých bank je příznivá. Mezi evropskými zeměmi existují velké rozdíly v účinnosti konkurzního řízení; tyto rozdíly budou mít vliv na ozdravění bankovních rozvah, které bude pomalejší v zemích s neúčinnými procesy bankrotů. Z odborné literatury vyplývá, že existuje silný vztah mezi slabými bankami a zombie společnostmi (odložení ztrát je pobídkou pro udržování zombie společností naživu).

Měnová politika
Měnová politika byla podřízena podpoře bank a udržení úrovně půjček. Měnové politika tak přispívá k navyšování úrokových sazeb, což způsobuje růst cen aktiv. S akomodační měnovou politikou jsou spojena rizika, protože se snižuje motivace ke snižování vládního dluhu a může podporovat vznik zombie společností.