Dle analýzy japonské investiční banky Nomura se vietnamský export do USA díky amerických clům na čínské zboží zvýšil za poslední rok téměř o 8% vietnamského HDP. Vietnam je tak dle ekonomů z japonské investiční banky absolutním vítězem obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy. Na druhém místě vítězů pak s odstupem skončil Tchajwan (nárůst exportu o 2,1% HDP), následovaný Malajsií (1,5%HDP) a Chile (1,3% HDP). 

V roce 2018 dosáhl vietnamský přebytek v obchodu se Spojenými státy rekordních 40 mld. USD a jen za prvních pět měsíců tohoto roku vzrostl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o dalších 43% na 22 mld. USD. Pozitivní dopad lze pozorovat především v exportu elektroniky. Vývoz mobilních telefonů se téměř zdvojnásobil a vývoz počítačů vzrostl o 79 procent.

Obchodní válka mezi USA a Čínou urychluje také proces přesunu investorů z Číny do Vietnamu, který probíhá již zhruba posledních pět let. Doposud byl hlavním motivem přesunu pracovně náročných odvětví rostoucí mzdový diferenciál mezi Čínou a Vietnamem. Nyní mají investoři další důvod proč přesunout svoji výrobu do Vietnamu. Objevují se dokonce zprávy, že někteří výrobci v Číně již označují své výrobky jako „Maid in Vietnam“, aby se vyhnuli americkým sankcím.

Na druhou stranu se ale množí také obavy z možných odvetných kroků proti Vietnamu, zejména po sérii nedávných negativních výroků prezidenta Trumpa na adresu vietnamských exportérů. Na žebříčku zemí, se kterými mají USA největší obchodní deficit, patří Vietnamu páté místo za Čínou, Mexikem, Japonskem a Německem. Nárůst amerického deficitu v obchodu s Vietnamem doposud přinutil americkou administrativu přijmout alespoň několik symbolických výhružných opatření. Spojené státy zařadily Vietnam na seznam možných měnových manipulátorů a v červenci uvalily cla na dovoz vietnamské oceli ve výši 456%. Hlavním důvodem pro uvalení cel byla praxe vietnamských vývozců, kteří dováželi ocel z Číny a po mírném přepracování tuto ocel deklarovali jako vyrobenou ve Vietnamu, čímž obcházeli americké obchodní sankce vůči Číně. Ocel však představuje pouhá 2 procenta celkového vietnamského exportu a v tuto chvíli neexistují žádné indikace o záměru USA omezit vývoz hlavních vietnamských exportních produktů jako je elektronika, obuv, textil nebo ryby.  

Vietnamská vláda má navíc zájem se Spojenými státy v otázkách podpory obchodu úzce spolupracovat. V reakci na rostoucí tlak americké administrativy přislíbila snížit rostoucí přebytek v obchodu s USA prostřednictvím větších nákupů amerických produktů. Vietnamská strana se například zavázala k nákupům Boeingů, amerických energetických produktů nebo zbraňových systémů.

David Jarkulisch, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Hanoji