Na právě probíhající konferenci COP26 v Glasgow Vietnam oznámil přelomový závazek směřovat k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Aby mohl tohoto velmi ambiciózního závazku dosáhnout bude muset významným způsobem změnit celou svou energetickou strategii založenou doposud na dominanci tepelných elektráren. Stávající národní energetický plán Vietnamu (Power Development Plan 7 – PDP7) klade nadměrný důraz na rozvoj tepelných elektráren a zejména pak elektráren spalujících uhlí. Dle tohoto plánu se měl Vietnam v roce 2030 stát čtvrtou zemí na světě s největším počtem uhelných elektráren (za Čínou, USA a Indií). Nová vietnamská administrativa zvolená na jaře tohoto roku se však rozhodla tento plán zásadním způsobem přepracovat a do konce roku 2021 předložit nový Národní energetický plán (PDP8), který zohlední potřebu razantnější dekarbonizace vietnamské ekonomiky a zvýrazní úlohu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.

Vietnamská vláda plánuje v návrhu nového energetického plánu (PDP 8) výrazněji omezit podíl uhelných elektráren na celkové instalované kapacitě ze současných 34 % na 18 % v roce 2045. Výstavba nových uhelných elektráren by měla být definitivně zastavena v roce 2025 a původně plánované uhelné elektrárny nahrazeny elektrárnami na zemní plyn. Podíl plynových elektráren by tak měl vzrůst ze současných 15 % na 25 % v roce 2045. Podíl obnovitelných zdrojů ve vietnamském energetickém mixu by měl naopak zaznamenat podstatnější nárůst. Do roku 2045 by měl podíl všech obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda) vzrůst až na 53 % celkové instalované kapacity. 

Do výstavby nových energetických kapacit plánuje Vietnam v následujících deseti letech investovat až 133 mld. USD. Celková instalovaná kapacita vietnamských elektráren by se tak měla téměř zdvojnásobit se současných zhruba 70 GW na 138 GW v roce 2030. Samotné investice do obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 jsou odhadovány na  24 mld. USD.

Nový energetický plán zahrnuje kromě investic do nových energetických kapacit také masivní investice do výstavby přenosové soustavy a budování tzv. chytrých sítí. Energetický plán počítá nejen se zaváděním chytrých technologií pro regulaci sítě, ale také s aplikací nových technologií pro dočasné uskladňování elektrické energie. Plán podporuje také integraci menších producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů do lokálních nízkonapěťových sítí či pilotní aplikaci takzvaných mikrosítí. Všechny výše uvedené oblasti nabízí zajímavé příležitosti pro české firmy, ať už v oblasti poradenství a konzultantských služeb, či přímo pro dodávky českých technologických řešení do Vietnamu.

Návrh energetického plánu počítá také se širším zapojením soukromého sektoru do výstavby a  provozování nových elektráren. Pro české firmy by mohly být velmi zajímavé například plánované soukromé investice do nových tepelných elektráren, které jsou zároveň na seznamu vládních megaprojektů, jež Vietnam dává k dispozici zahraničním investorům. České firmy by se mohly uplatnit například při výstavbě elektrárny na zkapalněný zemní plyn Nghi Son (investice v objemu  4 mld. USD), nebo při výstavbě plynové elektrárny Long An s plánovanou kapacitou 3000 MW. Obě elektrárny budou postaveny na principu BOT a prozatím se předpokládá zapojení korejských a japonských investorů. Českým firmám se zde nabízí příležitosti v subdodávkách technologických zařízení pro tyto elektrárny. 

Klimatické závazky Vietnamu

Větší zájem o obnovitelnou energetiku ve Vietnamu vychází nejen z mezinárodního tlaku na zastavení klimatických změn, ale také z rostoucí zranitelnosti Vietnamu negativními dopady změny globálního klimatu. Dle globálního indexu klimatického rizika patří Vietnamu šestá příčka v seznamu zemí, které v posledních dvaceti letech utrpěly největší ztráty v důsledku extrémních výkyvů počasí. Změna klimatu by měla v následujících letech ještě dále zvýšit frekvenci výskytu i intenzitu přírodních katastrof ve Vietnamu. Vietnam patří v globálním měřítku mezi 9 zemí, které budou nejvíce zasažené negativními dopady klimatických změn. Vzestup hladiny moří již dnes ohrožuje velkou část delty Mekongu, kde slaná voda znehodnocuje stále větší plochu obdělávané půdy a potenciálně může připravit o zdroj obživy až 20 mil. obyvatel a způsobit vážnou potravinovou krizi v celém regionu jihovýchodní Asie.

Vietnamská vláda se proto snaží aktivně zapojit do mezinárodního úsilí o zastavení tempa klimatických změn. Vietnam byl dvanáctou zemí, která v září 2020 předložila OSN své nové závazné národní klimatické cíle. Vietnam se tehdy zavázal snížit emise skleníkových plynů o 9 % oproti normálu a v případě mezinárodní pomoci až o 27 % do roku 2030. Na současném klimatickém summitu v Glasgow pak vietnamská vláda ústy svého premiéra oznámila ambiciózní závazek směřovat ke klimatické neutralitě do roku 2050.

David Jarkulisch, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Hanoji