Vietnam se šíření infekce Covid-19 dlouho úspěšně bránil. Za celý minulý rok bylo ve Vietnamu zaznamenáno jen 1500 případů nákazy koronavirem a Vietnam byl jedinou zemí jihovýchodní Asie, která se mohla chlubit pozitivním růstem HDP. S rozšířením virulentní varianty delta se však situace dramaticky změnila také ve Vietnamu. Jen za poslední dva měsíce ve Vietnamu přibylo více než 600,000 nových případů nákazy a vláda byla nucena zavést přísná protiepidemická opatření. Epicentrem nákazy se stalo Ho Či Minovo Město a přilehlé provincie, ve kterých je soustředěna podstatná část vietnamského exportního průmyslu. Koronavirus si tak letos vybral svou daň nejen v cestovním ruchu a letecké dopravě, ale poprvé vážně zasáhl v podstatě všechny sektory vietnamské ekonomiky včetně průmyslových odvětví.  

Vyhlídky na rychlý obrat k lepšímu bohužel nejsou příliš optimistické. Hlavní překážkou rychlejšího uvolňování protiepidemických restrikcí je nízký stav proočkovanosti obyvatelstva. První dávkou byla prozatím naočkována méně jak čtvrtina obyvatel a druhou dávku  obdrželo pouze 5 % vietnamské populace. 

Dopady na průmysl a export

Negativní důsledky “tvrdého lockdownu” se již odrážejí i ve zpomalení vietnamských vývozů, které byly doposud jedním z hlavních motorů vietnamského ekonomického růstu. Za prvních osm měsíců tohoto roku poklesl vietnamský export v meziročním srovnání o 5,4 %. Přitom ještě v červenci dosahoval meziroční růst úctyhodných 12 %. Propad zaznamenaly téměř všechny hlavní vietnamské vývozní položky (s výjimkou mobilních telefonů), nejvýraznější byl ale propad u exportu elektroniky a obuvi, což jsou položky, o které se vietnamský export tradičně opírá. Výrazný pokles vývozu však bylo možné pozorovat také  v segmentu ryb a rybích produktů, nebo u vývozů vietnamského dřeva a dřevěných produktů. Problémy s plněním nasmlouvaných zakázek už hlásí většina klíčových průmyslových sektorů. Výrobci elektroniky, oděvů, obuvi i automobilů si stěžují na zpoždění v dodávkách surovin, materiálů a komponent způsobené logistickými problémy nebo nuceným zavíráním subdodavatelských firem.  

Narušení dodavatelských řetězců

Přestože vládní strategie boje proti epidemii Covid-19 prioritizuje zachování průmyslové výroby, řada menších podniků, které nebyly schopny implementovat náročné karanténní předpisy byla nucena přerušit výrobu. Zatímco velké firmy se zahraničním kapitálem mohou profitovat z přednostního očkování zaměstnanců nebo možnosti přespávání zaměstnanců přímo v továrnách, velká část menších podniků, které nemají k dispozici příslušné prostory nebo dodatečný kapitál na implementaci karanténních požadavků, musela svou činnost přerušit. Velké firmy soustředěné především v rozsáhlých průmyslových zónách si tak sice zachovaly podstatnou část výroby, ale zároveň ztratily své místní subdodavatele a byly nakonec nuceny postupně omezit také objem své produkce. Narušeny byly také některé logistické řetězce díky karanténním opatřením v hlavních přístavech, nedostatku očkovaných řidičů kamionů, chronickému nedostatku kontejnerů nebo uzavírkám části pozemní hranice mezi Vietnamem a Čínou. 

David Jarkulisch, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Hanoji