V loňském roce Kuba vykazovala ekonomický růst pouhých 0,5 %. Pro rok 2020 kubánská vláda plánovala růst HDP o 1 %. I tento ne příliš ambiciózní plán, zdá se být minulostí. Vzhledem k trvající krizi související s nedostatkem pohonných hmot, potravin, zboží základní potřeby a nyní s koronavirovou krizí se nedá očekávat, že by v letošním roce ekonomika vůbec rostla. Podle odhadů Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (CEPAL) kubánská ekonomika v roce 2020 bude vykazovat pokles 3,7 %. Je jisté, že Kuba bude v následujícím období prožívat kumulativní dopady způsobené strukturální krizí svého sociálně politického a ekonomického modelu a externími faktory pandemie koronaviru.

Lze předpokládat, že přímé zahraniční investice také klesnou, což významně ovlivní možnost se z dlouhodobé hospodářské krize dostat. Odhaduje se, že dojde k růstu veřejného dluhu v návaznosti na zvýšené neočekávané výdaje na zdravotní péči obyvatel, která je plně financována ze státního rozpočtu a běžně představuje 11 % jeho výdajů. Negativní až devastující dopady bude mít současná krize na „cuentapropistas“, tedy drobné podnikatele, kteří jsou v naprosté většině závislí na cestovním ruchu. Ten již v prvních dvou měsících roku 2020 zaznamenal pokles o 16,5 % ve srovnání s rokem 2019, což v praxi znamenalo o více než 150 000 turistů méně. Nyní kubánskému cestovnímu ruchu hrozí bezprecedentní krize způsobená uzavřením hranic od konce března 2020.

Šíření koronaviru představuje velkou výzvu zejména pro kubánský zdravotní sektor, který se již dlouhá léta pyšní tím, že vysílá stovky svých lékařů do zahraničí. Skutečnost, že kubánští lékaři zároveň představují podstatný zdroj devizových příjmů země, o tom už Kuba v číslech tak často nemluví. Podle dostupných informací Kuba v roce 2018 vydělala na exportu zdravotnických služeb 6,3 miliardy dolarů, což představuje největší zdroj deviz a dvakrát větší objem než příjmy z cestovního ruchu, které se pohybují okolo 3 miliard dolarů ročně. Vzhledem ke skutečnosti, že od března 2020 prakticky došlo k úplnému zastavení cestovního ruchu na ostrově, Kuba potřebuje získat cizí měnu za každou cenu. Současná situace představuje pro Kubu nejen výzvu ale i významnou příležitost, které, zdá se, Kuba umí využít. Poté, co v loňském roce došlo k podstatnému snížení poskytování zdravotních služeb v zahraničí v souvislosti s úplným stažením zdravotnického personálu z Brazílie, Ekvádoru a Bolívie, se Kuba aktuálně snaží tento pokles vykompenzovat. V posledních několika týdnech vyslala lékaře do více než 20 zemí světa, např. do Itálie, Mexika, Hondurasu, Angoly, Venezuely, Nikaragui, Andorry, Toga, Belize, aj., aby místnímu zdravotnictví pomáhali s bojem proti COVID-19.

Přestože se Kuba může chlubit jednou z nejlepších zdravotních statistik v regionu Latinské Ameriky týkající se zejména počtu nemocničních lůžek, lékařů a zdravotních sester na obyvatele, mnoho zdravotnických zařízení je v havarijním stavu a v zemi existuje obrovský nedostatek léků a vybavení. Vláda v čele s prezidentem Miguelem Díaz-Canelem, která neúnavně pravidelně informuje obyvatele o přijatých opatřeních v boji proti koronaviru, ovšem neuvádí ani údaj, kolik plicních ventilátorů má Kuba momentálně k dispozici. Zato uvádí jako současnou prioritu zvýšit domácí produkci potravin. Dosažení tohoto cíle v krátkodobém horizontu je objektivně sporné. Již od roku 2008 je podpora místního zemědělství prezentována vládou ve veřejných diskurzech jako priorita, avšak zůstává pouze u slov. Jen v roce 2017 Kuba vynaložila 1,8 miliard dolarů na dovoz potravin, což ukazuje na naprostý nedostatek zásobování potravinami z vlastních zdrojů domácí produkce.

 

Eliška Carreazo Cuadro, zástupkyně velvyslance České republiky na Kubě