suomeksi  česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: © Antti Haanpää, Yle
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

​Ambiciózní rozvoj elektromobility ve Finsku – příležitost pro české exportéry

Finsko pravděpodobně až ztrojnásobí své cíle pro následující desetiletí v oblasti elektromobility: do roku 2030 by v provozu mělo být až 700 tisíc elektromobilů a dobíjecích hybridů. Vláda chystá řadu investic do infrastruktury a cílených opatření pro rozvoj elektromobility. S přicházejícím boomem v této oblasti se otevírá řada příležitostí i pro české firmy, a to nejen v oblasti dobíjecích stanic a souvisejících produktů a služeb, ale i bateriových systémů a dalších komponentů s elektromobilitou souvisejících. Dalšími příležitostmi bude plánovaná digitalizace dopravy či rozvoj regionálního elektrického letectví ve Finsku.

Na konci října 2020 pracovní skupina finského Ministerstva dopravy a komunikací oznámila, že pokud chce Finsko dosáhnout cíle snížit emise skleníkových plynů do r. 2030 na polovinu, musí mít, kromě řady dalších opatření, do té doby v provozu cca 700 tisíc bezemisních či nízkoemisních automobilů (většinou by se mělo jednat o plně elektrické automobily, z menší části pak hybridy a další nízkoemisní vozidla). Jedná se téměř o trojnásobek původního cíle vlády z r. 2016, který požadoval 250 tisíc elektromobilů do r. 2030. Dnes je již zřejmé, že tento cíl překročen bude a reálně se bude jednat o 360 – 700 tisíc elektromobilů. Ministerstvo dopravy a komunikací bude na základě zprávy pracovní skupiny dále pokračovat v přípravě konkrétních plánů, které budou předmětem široké politické diskuze. Finální rozhodnutí vlády se očekává během příštího roku.

V r. 2019 bylo ve Finsku registrováno 114 tisíc automobilů, z nichž bylo pouze 1900 elektromobilů a 9500 dobíjecích hybridů. Již v letošním roce však i díky opatřením vlády a municipalit došlo k výraznému nárůstu nově registrovaných nízkoemisních či bezemisních automobilů, z nichž hybridy, dobíjecí hybridy, plynem poháněné automobily a plně elektrické automobily tvoří více jak 35 %. Pro dosažení navrhovaných zásadních změn ve vozovém parku během jedné dekády v de facto kterémkoliv zvažovaném scénáři musí být přijaty zcela bezprecedentní kroky. S ohledem na odpor významné části politického spektra i veřejnosti vůči politicky citlivým fiskálním opatřením typu zásadního zvyšování spotřební daně z fosilních paliv či zavedení emisních povolenek pro oblast dopravy lze očekávat, že Finsko bude muset jít spíše cestou pozitivní motivace ke koupi elektromobilů prostřednictvím finančních příspěvků (již od roku 2018 je možné čerpat dotaci na koupi elektromobilu ve výši 2.000 EUR), daňových úlev (na koupi i náklady spojené s dobíjením), výhodných daňových pravidel pro obnovování firemních flotil a uvolňování relativně nových nízkoemisních automobilů na trh ojetin v kombinaci např. s navýšením daní z automobilů se spalovacími motory. Jednou ze základních podmínek bude masivní rozvoj sítě dobíjecích stanic, do kterých ve velkém investuje i stát, přičemž tyto investice budou zcela jistě pokračovat i nadále. Do roku 2030 se předpokládá existence více jak 170 tisíc nabíjecích stanic s celkovou kapacitou dobíjení přes 600 tisíc parkovacích míst. V České republice se s ohledem na nižší ambice i geografické odlišnosti plánuje vybudovat cca pětina dobíjecích stanic do roku 2040. Zapojení českých firem do rozvoje elektromobility ve Finsku, jež se v této oblasti staví do pozice leadera, může proto pro české subjekty být cennou zkušeností i referencí nejen v evropském měřítku, ale i v rámci rozvoje české infrastruktury, jehož masivnější nástup bude oproti Finsku zpožděn.

S ohledem na zásadní navýšení vládních cílů v oblasti elektromobilů a související infrastruktury, rozsáhlé investice a již zcela zřetelné celkové trendy se s ohledem na nedostatečné domácí kapacity vytváří prostor pro uplatnění českých řešení i výrobků zejména v oblasti veřejných dobíjecích stanic, dobíjecích stanic pro domácnosti, rezidenční a kancelářské budovy či elektrobusy. Další zajímavé příležitosti se otvírají v oblastech s dobíjením souvisejících jako např. jejich propojení s platebními aplikacemi, on-line služby a údržba související s provozem stanic, interaktivní mapy dobíjecích bodů apod. Finsko se samo chce soustředit na výrobu velkokapacitních baterií i pro automobilový průmysl – je zde proto rostoucí prostor pro technologickou i exportní spolupráci v oblasti jednotlivých komponentů bateriových systémů. S boomem elektromobility ve Finsku samozřejmě obecně poroste i poptávka po jednotlivých komponentech elektropohonů, řídících jednotek, převodovek apod. Příležitosti pro subdodávky i technologickou spolupráci budou spojené i s poměrně výrazným navyšováním kapacit finské automobilky Valmet Automotive v Uusikaupunki, které bylo oznámeno na konci října 2020 a souvisí právě s masivním přechodem na elektrifikaci automobilů. Zajímavé příležitosti pro české firmy se velmi brzy otevřou i v oblasti digitalizace dopravy, na kterou chce Finsko vedle podpory obnovitelných zdrojů a zelené ekonomiky obecně použít významnou část z celkové částky 2,3 mld. EUR, kterou by mělo obdržet z tzv. fondu obnovy EU. Nabíjecí technologie a související infrastruktura zaznamenají během následujících let ve Finsku velký rozvoj i v souvislosti s elektrickým letectvím, kde má Finsko na regionální úrovni velké ambice, které aktuálně rozvíjí v rámci již konkrétních projektů. I zde tedy budou příležitosti pro české firmy a Velvyslanectví v Helsinkách vývoj elektrického letectví v zemi pečlivě monitoruje, aktivně se angažuje v zapojení českých firem a připravuje v této oblasti i další konkrétní projekty.

Daniel Horák, ekonomický diplomat, zástupce velvyslance, Jana Arhio, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Helsinkách