Finsko se minimálně v posledních šesti letech snaží dostat mezi nejlepší země na světě v oblasti cirkulární ekonomiky, v rámci které je trendem právě upcyklace, jež  posouvá původní zrecyklované materiály na vyšší užitnou úroveň. V roce 2016 Finsko vytvořilo a schválilo jako první na světě národní plán pro přechod k cirkulární ekonomice. Zásadní podíl na zpracování tohoto dokumentu měl finský inovační fond Sitra, pro který jsou cirkulární ekonomika, recyklace a upcyklace zásadními tématy, která mají přímou návaznost na boj se ztrátou biodiverzity, změnou klimatu a vyčerpáním přírodních zdrojů, ale i na konkurenceschopnost finských firem. Sitra firmy rovněž prakticky podporuje v implementaci cirkulárních business modelů prostřednictvím manuálů a doporučení pro jednotlivé obory, jako např. zpracovatelský či chemický průmysl, a úspěšně téma cirkulární ekonomiky prosazuje i do učebních osnov a studijních oborů. Sitra rovněž zpracovala seznam předních finských firem působících v oblasti cirkulární ekonomiky.

Dalším významným finským hráčem pro oblast cirkulární ekonomiky je organizace YTP, která sdružuje finské společnosti působící v oblasti environmentálních průmyslových odvětví a soustředí se zejm. na podporu udržitelného využívání přírodních zdrojů, v rámci které pomáhá nastavit funkční spolupráci mezi businessem a orgány veřejné správy. Členové YTP se snaží nabízet především praktická řešení, která Finsko posouvají směrem k uhlíkově neutrální ekonomice. YTP je členem Evropské asociace pro nakládání s odpady FEAD, Evropské asociace pro demolice EDA a Evropské konfederace recyklačního průmyslu EURIC. Součástí YTP je i Finská asociace pro demolice, která pro členské firmy v demoličním průmyslu organizuje vzdělávací kurzy a vyvíjí iniciativu při tvorbě relevantní legislativy, která je pro úspěšnou recyklaci i upcyklaci zásadní.

Finsku se díky jasně směřovanému úsilí posledních několika let podařilo dostat mezi světové lídry v oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně jde o tak širokou oblast, že zde jednoznačně vzniká prostor i pro inovativní řešení ze zahraničí, včetně těch, která mohou nabídnout české firmy. Řadu ambiciózně stanovených cílů se navíc Finsku nedaří plnit – příkladem může být nedostatek vlastních kapacit v oblasti využití stavebního a demoličního odpadu. Široké využívání odpadu k výrobě energií ve spalovnách zase naráží na environmentální limity, a i proto je zřejmé, že cirkulární ekonomika a inovativní postupy typu upcyclingu budou ve Finsku dále výrazně růst.

Velvyslanectví ČR v Helsinkách uspořádalo dne 14. 12. 2022 ve spolupráci s Českou asociací oběhového hospodářství ČAObH a finskou Asociací pro zpracování odpadu JHY matchmakingový seminář právě k upcyclingu a příležitostem pro české firmy a instituce na finském trhu. Tuto unikátní příležitost nabídnout finským partnerům svá řešení v oblasti upcyclingu a recyklace využilo 6 českých firem, ČAObH a jeden firemní klastr. Na rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje se pak zaměřila zástupkyně Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně. České firmy nabídly pestrou škálu expertízy a know-how: ekodesign a materiálové poradenství (Balance is Motion), výroba inovativních produktů z celulózových vláken (CIUR), termochemická recyklace plastů (Enress), vývoj a výroba Eko-linek pro zpracování odpadu na stavební desky (Lisa Tech), výroba materiálů z houbového mycelia (Myco), produkce palet z plastového odpadu (Stabilplastik) a špičkové technologie na zpracování komunálního a průmyslového odpadu (klastr WASTen). Akce se zúčastnilo celkem více jak 40 hostů a kromě prezentací a networkingu proběhlo i pět desítek B2B jednání. Česká řešení vzbudila u finských partnerů mimořádně pozitivní odezvu a již během akce byla navázána partnerství, která budou dále rozvíjena.

Daniel Horák, zástupce velvyslance, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Helsinkách