V nadcházejících týdnech předloží finská vláda návrh na změnu zákona týkajícího se podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů (OZE). Současný systém plošného poskytování podpor je velmi drahý a pro roky 2018-2020 bude nahrazen modelem založeným na aukcích s omezenou státní podporou. I tento model však bude mít pouze přechodný charakter, neboť představa vlády je, že od roku 2020 již nebude potřeba přijímat nová rozhodnutí o státní podpoře pro sektor OZE, neboť ten již bude fungovat zcela bez podpor za tržních podmínek.

Pozn.: Podpora výroby energie z OZE patřila dlouhodobě k prioritám finské vlády. O úspěchu jejího úsilí svědčí skutečnost, že v roce 2016 z celkem vyrobených 66 TWh elektrické energie pocházelo již 45 % z OZE a plných 78 % ze zdrojů „bezuhlíkových“ (viz obrázek).

Výrobci energií se mohou v letech 2018-2020 účastnit aukcí v oblastech větrné energie, energie z bioplynu, dřevného paliva nebo sluneční energie. Výrobce se zaváže vyrobit určité množství elektřiny a oznámí jakou technikou a za jakou cenu je schopen toho dosáhnout. Soutěž tedy bude tzv. technologicky neutrální. Mimo soutěž je ponechána vodní energie, neboť vláda nemá zájem na navyšování jejího podílu. Dle ministra pro životní prostředí K. Tiilikainena by první aukce mohla proběhnout již na podzim roku 2018.

Vyplácení podpor společnostem, které vyhrají aukce v letech 2018-2020, by mělo trvat maximálně 12 let. Jestliže výrobce nedosáhne dohodnutého množství vyrobené energie, bude muset platit kompenzace. Náklady státu budou závislé na úrovni nabídek a tržní ceně elektřiny, na níž bude podpora částečně vázaná.

Mnozí odborníci se však obávají, že uvedený model však bude výhodný převážně pro výrobce větrné energie, neboť do tohoto způsobu výroby energie  a příslušných technologií již byly investovány značné prostředky - dosud 538 mil. EUR. Vzhledem k tomu, že tato podpora bude  vyplácena až do r. 2030, bude stát muset vynaložit jen na podporu větrné energie okolo 3,2 mld. EUR (přes 80 mld. Kč).

Přes řadu naznačených problémů se jedná o poměrně inovativní přístup země, pro niž je environmentální problematika naprostou prioritou a mohl by se stát i inspirací pro naši vlastní dotační energetickou politiku.

Pokud jde o vliv těchto opatření na český export, za pozitivní lze bezesporu považovat fakt, že prostředí, díky odstranění dotací, bude nyní splňovat podmínky pro tržní uplatnění relevantních technologií. A přihlédneme-li ke skutečnosti, že zaplnění energetického deficitu bude ve Finsku řešeno (kromě jádra a dovozů) též technologiemi pro zmiňované OZE, otevírá se zde do budoucna dlouhodobé „window of opportunity“ i pro české inovace.

Jaroslav Mandys, zástupce velvyslance, Velvyslanectví ČR ve Finsku