suomeksi  česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Gasgrid
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Finský vodík a příležitosti pro české firmy

Finsko v nejbližších letech zažije masivní rozvoj infrastruktury pro výrobu a přepravu vodíku, který by mohl v budoucnu sloužit jako jedna z alternativ nejen zemního plynu. Jedná se o konkrétní pilotní projekty na místní úrovni, jako například 14km dlouhý vodíkovod pro přepravu nadbytečného vodíku v Jižní Karélii nebo závod pro výrobu zeleného vodíku pomocí elektrolýzy v Harjavaltě, ale i plány na rozsáhlejší výstavbu infrastruktury jako např. tzv. Severská vodíková cesta, která by do roku 2030 měla propojit finské a švédské vodíkové ekosystémy prostřednictvím 1000 km dlouhého potrubního systému. Finsko je velmi aktivní i v oblasti výzkumu, který by např. díky zcela novým mimořádně efektivním fotolytickým metodám produkce zeleného vodíku měl vést k masivnímu využívání vodíku v tak energeticky náročných průmyslových oborech, jakým je např. výroba oceli. Nově se rodící finský vodíkový klastr nabídne řadu příležitostí i pro české firmy a investory.

Finská státní společnost Gasgrid Finland ve spolupráci s chemičkou Kemira a ocelárnou Ovako aktuálně zjišťují, zda by mohl být odpadní vodík ze závodu Kemiry u města Joutseno dopravován potrubím do Ovaka v blízkosti města Imatra. Se vzdáleností téměř 14 km vzdušnou čarou by se tak v případě jeho dokončení jednalo o první vodíkovod této délky (doposud podobná potrubí existují jen v rámci průmyslových areálů). Podle Gasgridu by se jednalo o první vlaštovku umožňující získat zkušenosti potřebné pro výstavbu dalších podobných projektů napříč Finskem. Konkrétně je vizí Gasgridu vytvoření tří oblastí výroby a využití vodíku – na pobřeží Botnického zálivu a na jihu a jihovýchodě Finska. Ty by v budoucnu měly být spojeny do jedné sítě, a umožnit tak napojení finské výroby vodíku na plánovanou vodíkovou síť v Evropě.

Následným krokem rozvoje vodíkové infrastruktury by měl být i další projekt Gasgridu, tzv. Severská vodíková cesta. Mělo by se jednat o 1000 km dlouhý potrubní systém, který plánuje Gasgrid ve spolupráci se švédskou firmou Nordion Energi vybudovat podél pobřeží Botnického zálivu do roku 2030 s předpokládaným začátkem stavebních prací v roce 2026. Jedná se o investici v odhadované výši přibližně 3,5 mld. EUR, umožňující urychlit vytvoření vodíkového hospodářství vybudováním přeshraniční vodíkové infrastruktury a pokrýt budoucí regionální poptávku po vodíku, která do roku 2050 může činit až 65 TWh. Velká část přepravovaného vodíku by pak měla být vyráběna pomocí množství větrných elektráren na moři i na pevnině v okolí zálivu. Jedním z největších projektů v této oblasti má být výstavba několika obřích větrných parků v okolí finských Aland, kde se počítá s celkovou roční produkcí až 30 TWh.

Konkrétním příkladem projektu pro rozvoj domácí produkce zeleného vodíku je také plánovaná výstavba závodu na výrobu ekologického vodíku v Harjavaltě společností P2X Solutions, která bude zahájena na podzim letošního roku. Objekt o výkonu 20 MW by pak měl být v provozu již v roce 2024. Jedná se o pilotní projekt průmyslové výroby zeleného vodíku za využití elektrolýzy udržitelnou energií s investicí 70 mil. EUR, do kterého je zapojena i řada zahraničních firem, přičemž P2X je otevřena i budoucímu zapojení firem českých (v případě zájmu lze společnost P2X Solutions přímo, či prostřednictvím Velvyslanectví v Helsinkách). Společnost dále zpracovává část zeleného vodíku na obnovitelná syntetická paliva, jako je syntetický metan. Teplo a kyslík, které vznikají jako vedlejší produkty procesu, lze využít v průmyslových procesech, jen závod v Harjavaltě by měl snížit finské emise CO2 přibližně o 40 tisíc tun ročně.

Tomáš Michalčík, stážista, Daniel Horák, ekonomický diplomat, zástupce velvyslance, Velvyslanectví ČR v Helsinkách