Velvyslanec Adam Vojtěch shrnul několik forem české pomoci Ukrajině během posledního roku a české aktivity v této oblasti během loňského předsednictví v Radě EU. Podle ukrajinské velvyslankyně Olgy Dibrove by se její země bránila za všech okolností, pomoc západu však Ukrajině umožnila zůstat svobodným, suverénním a demokratickým státem a osvobodit téměř 50 % území okupovaného ruskými agresory. Cílem pro rok 2023 je ve spolupráci se spojenci zajistit co nejrychlejší dodávky tolik potřebné vojenské techniky a materiálu, k výraznějšímu posunu však jsou kromě tanků a další těžké techniky potřebné i bojové stíhací letouny a střely dlouhého doletu. Ukrajina chce trvalý a funkční mír, proto nepřijme žádné návrhy, které by zpochybnily její územní integrity v hranicích z r. 1991.

Podle zástupce vrchní ředitelky politické sekce finského ministerstva zahraničí Mikaela Antella bude Finsko Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Zatím poslední třináctý balík vojenské pomoci v hodnotě 160 milionů EUR, který zahrnuje i tanky Leopard 2, byl schválen právě v době konání akce. Finsko v případě ruské agrese proti Ukrajině historicky poprvé poskytlo zbraně jedné z válčících stran a podáním přihlášky do NATO zcela zásadně přehodnotilo svou bezpečnostní a obrannou politiku. Finsko Ukrajině pomáhá i poskytováním vojenského výcviku, ale i velmi potřebnými dodávkami pro Ruskem neustále napadanou energetickou infrastrukturu či nouzového ubytování pro vnitřně vysídlené osoby. Na svém území Finsko dosud přijalo téměř 50 tisíc ukrajinských uprchlíků. Snaží se hledět i do budoucna, kdy bude potřeba Ukrajinu ve spolupráci se všemi relevantními partnery rekonstruovat.