Několikadenní návštěva Finska zahrnovala jednání s představiteli Agentury pro digitální služby DVV, Zemědělské a lesnické asociace MTK, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a lesnictví, Fakulty přírodních věd, lesnictví a techniky Východofinské univerzity, Evropského lesnického institutu, Business Joensuu, mezinárodní společnosti Arbonaut, Institutu přírodních zdrojů Luke a Institutu pro životní prostředí Syke, jež aktuálně spolupracuje na projektech s Akademií věd ČR (BIONEXT) a Masarykovou univerzitou (DRYvER). Součástí byla také návštěva finského Parlamentu a diskuze se zástupci Výboru pro životní prostředí a Správního výboru. Delegace měla možnost navštívit mezinárodní multidisciplinární lesnickou výzkumnou stanici Hyytiälä.

Ve Finsku jsou ochrana životního prostředí, zelená tranzice a odpovědná výroba všudypřítomnou prioritou. Tomu také odpovídají velmi ambiciózní národní cíle jako např. dosažení uhlíkové neutrality a zdvojnásobení využívání obnovitelných zdrojů již do roku 2035 či snížení emisí o 90-95 % do roku 2050 oproti roku 1990. Během jednání byla napříč organizacemi zdůrazňována v otázce životního prostředí role vědy a výzkumu a politika založená na objektivních faktech. Právě rozsáhlé a podrobné údaje o životním prostředí a vysoká úroveň technologických dovedností tvoří základ efektivního finského přístupu k ochraně životního prostředí. Finsko patří mezi nejvíce zalesněné státy Evropy, a má tak dlouhou historii ve využívání lesů. Z dlouhodobé perspektivy v lesích vidí Finsko další potenciál pro pohlcování a ukládání oxidu uhličitého. Už nyní studie ukazují, že finské lesy dnes absorbují mnohem více uhlíku, než tomu bylo před 50 lety. V zemědělství je pro Finsko cílem zajistit dlouhodobě udržitelnou výrobu a bezpečnost potravin, vytvořit odpovědný potravinový řetězec a udržet si potravinovou soběstačnost. V tomto směru se Finsku daří, důkazem může být vedoucí pozice v Global Food Security Index.

Ačkoli se Česko a Finsko liší geografickými podmínkami, existuje mnoho společných výzev jako např. úbytek biodiverzity, cirkulární ekonomika, klimatická změna, územní plánování či ochrana vod, kterým obě země čelí a v rámci nichž je možné prohlubovat spolupráci. Ta se nabízí např. v oblasti digitalizace, obnovy krajiny po těžbě, ve výzkumu v oblasti udržitelného hospodaření a cirkulární ekonomikcy či v rámci tzv. inovačních sítí.